Bílou vránou mezi nemocnicemi v Plzeňském kraji je Léčebna dlouhodobě nemocných v Horažďovicích. Jediná, která není zadlužena a pronásledována věřiteli. V klatovském okrese slouží pro patnácti tisícovou spádovou oblast Klatovska, Domažlicka a okresu Plzeň-jih.
„Máme sedmdesát lůžek následné péče a sedmdesát ošetřovatelských pro pacienty po operacích, s problémy s pohybovým aparátem, po mozkových příhodách a další. Průměrný čas hospitalizace je 116 dnů. Rehabilitační, interní, gastroenterologickou a kardiologickou ambulancí projdou denně stovky pacientů,“ představuje nemocnici ředitel Martin Grolmus.
Stavěli deset let
Před deseti lety odstartovala rozsáhlá rekonstrukce budovy v hodnotě několika desítek miliónů korun. Poněkud nestandardní a hrazená převážně z vlastních zdrojů. Pětipodlažní objekt se rozrostl o severozápadní a jihozápadní přístavbu, podkrovní ubytovnu pro lékaře a zdravotní sestry, rehabilitační centrum a desítky modernizovaných pokojů.
Zatímco dříve obývali pacienti čtyřa pětilůžkové pokoje, leží dnes většinou na nových postelích v 28 dvoulůžkových, 20 třílůžkových, a pouze sedmi čtyřlůžkových. Barevnou úpravou a obrazy na stěnách s možností zapojení televizního přijímače přispívají k uzdravování. Dvanáct pokojů má bezbariérové sociální zařízení. Novinkou je i skromná kaple s křížovou cestou.
„Naše nová kuchyně s myčkou a bezdotykovými bateriemi splňuje přísné hygienické předpisy Evropské unie. Nemocniční laboratoř jsme vybavili speciální aparaturou a biochemickým analyzátorem. Rentgenové pracoviště se stabilním a pohyblivým rentgenem také doznalo změn. Rehabilitační centrum se dvěma tělocvičnami, kam se nyní prochází podzemním tunelem, má bazén se zvedacím dnem s vířivkou a protiproudem,“ doplnil Grolmus.
Nižší náklady, vyšší zisk
Vyjmenoval také pracoviště pro elektroléčbu, muzikoterapii, fyzioterapii, magnetoterapii a další. Prostě nemocnice se vším všudy, která nemá široko daleko konkurenci. Cena jednoho lůžka patří k nejnižším v republice – 750 korun.
„Léčebna je řízena skutečným manažerem, který se chová, jako by šlo o jeho majetek,“ hodnotí ředitele s elektrotechnickým vzděláním zasvěcení horažďovičtí zastupitelé.
Recept na docílení levného provozu zdravotnického zařízení není nepodobný ekonomickému návodu na řízení prosperujícího průmyslového podniku. Rovnice je to jednoduchá – čím nižší náklady, tím vyšší zisk.
„Pacienti ale nejsou zboží a na nich se nikdy nesmí šetřit, stejně jako na zdravotnickém personálu. Průměrná mzda činí 18 tisíc korun,“ připomíná Grolmus a dodal: „Zatímco před léty se o pacienty staraly tři rehabilitační sestry, letos je jich jedenáct. Dříve stačil jeden sanitář a dnes je potřeba třinácti. Stálých lékařů má nemocnice šest a externí má tři. V laboratoři pracují dvě laborantky a biochemik dojíždí.“
Spokojení pacienti
A pacienti jsou opravdu spokojeni. Dokladem uspokojivé péče by mohl být i ukazatel úmrtnosti, který má sestupnou tendenci. Například v roce 2000 zemřelo v nemocnici padesát osob a loni jen sedmatřicet.
„Hlavní úspory pramení z položek, které bývaly ztrátové. Šetříme především na energii, elektřině, plynu a vodě. Každé středisko má vlastní měřiče a hlídá si náklady. Vydatné úspory plynou z vytápění, které řídí počítač podle tepelného režimu v jednotlivých úsecích. Tím klesla spotřeba energie zhruba o třetinu. Počítač sleduje také obsah vody v bazénu, teplotu vzduchu a další parametry. Při rekonstrukci, která probíhala za pečlivého výběru firem, jsme nahradili 250 starých oken jinými, dokonale izolovanými, přitom za únosnou cenu. Postupně snižujeme stav personálu. K provozu nemocnice postačí šest technickohospodářských pracovníků a údržbu, kde pracovali čtyři lidé, zastane jeden člověk,“ odhalil Grolmus zdroje úspor, kde organizace práce hraje klíčovou roli.
Horažďovická nemocnice oděná do svěžího barevného kabátu, s novým parkovištěm, sportovním areálem a zahradou o rozloze třiceti tisíc čtverečních metrů by se měla v příštím roce rozšířit o ústav sociální péče, který ve městě chybí.
Právo, 21.4.2004