VÍDEŇ - Finanční potíže, které by ohrožovaly funkčnost systému, záchranáři nepociťují.
„Jsme závislí na lidech, na jejich darech. Určitě bychom potřebovali další peníze na investice, provoz ale funguje. Celkově se dá říct, že finanční problémy nemáme,“ řekl Johann Putz z vídeňského prezidia Horské služby.
Činnost záchranářů nespadá pod spolkovou vládu, ale postavení Horské služby upravuje každá ze spolkových zemí, kde se nacházejí krajské centrály. Výjimkou je Vídeň a spolková země Burgenland, kde vzhledem k přírodním podmínkám není přítomnost horských záchranářů nutná.
Roční rozpočet horských záchranářů například v Dolním Rakousku ve výši
650 000 euro (21 milionů Kč) až ze čtyř pětin naplní finanční dary a zůstatek představují různé dotace, poznamenal Putz.
Z tíživé finanční situace možná pomůže Horské službě vláda |
Způsob financování se však mezi jednotlivými regiony liší. „Třetinu zdrojů získáváme od spolkové země, třetinu formou darů a zbylou třetinu tvoří peníze za záchranné akce,“ řekl Matthias Gruber z centrály Horské služby ve spolkové zemi Salcbursko, kde se záchranáři rovněž nepotýkají s nedostatkem peněz na zajištění
provozu.
Ke konci loňského roku měla Horská služba 10 760 členů, kteří spolu s 216 lavinovými psy na 292 místech dohlíželi na bezpečnost návštěvníků Alp. Na nedostatek práce si stěžovat nemohou.
Počet zásahů totiž loni stoupl o patnáct procent na 7495 výjezdů, při kterých zachraňovali celkem 8156 lidí, převážně cizinců. Ve 239 případech však mohli konstatovat pouze smrt turisty. Většina zásahů se uskuteční na sjezdovkách.
Pokud turista věnuje Horské službě alespoň 18 eur (580 Kč) ročně a dostane se v horách anebo na vodních plochách kdekoli ve světě do potíží, Horská služba za něj uhradí náklady spojené s pátrací akcí a vyproštěním až do výše 14.535 euro za osobu (465 000 Kč); tato služba zahrnuje také pomoc na lyžařských
sjezdovkách a vztahuje se i na životní partnery a neplnoleté potomky dárce.
ČTK