Podle zprávy hrozí, že bez účinných zásahů brzdících výdaje porostou závazky pojišťoven po lhůtě splatnosti.
Celkové příjmy systému meziročně stouply o 2,2 procenta na 220,391 miliardy, celkové výdaje o 1,4 procenta na 225,547 miliardy. Výdaje na zdravotní péči byly 217,653 miliardy a meziročně narostly o 1,5 procenta.
Zůstatky na běžných účtech pojišťoven k 31. prosinci 2011 byly 14,701 miliardy, což podle expertů stačí „na tři, čtyři dny placení“, a meziročně klesly o 9,634 miliardy. VZP na běžných účtech měla 1,715 miliardy s meziročním poklesem o 3,769 miliardy. V rezervních fondech bylo 1,038 miliardy, VZP měla na rezervním fondu jen 300.000 korun.
Podle předsedy sněmovního zdravotního výboru Borise Šťastného (ODS) je skutečná ztráta daleko vyšší než uváděných 5,156 miliardy korun. Ztráta totiž už zčásti byla kryta z rezerv pojišťoven.
„Nedojde-li ze strany ministra Leoše Hegera (TOP 09) k okamžitému řešení v podobě reformy zdravotních pojišťoven a úspor v systému zdravotního pojištění, stane se situace ve zdravotnictví neudržitelnou,“ řekl Šťastný ČTK. Otálení povede podle něj k rychlému zhoršení kvality a dostupnosti péče a platební neschopnosti pojišťoven.
První náměstek ministra a místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek kritiku odmítl, Heger má podle něj, co se reformních zákonů týče, „nejvíc zářezů na pažbě v celé polistopadové historii“. Lepšímu fungování VZP brání podle Ženíška právě ODS, která podle něj znemožňuje obměnu její správní rady.
Zásoby zaměstnaneckých pojišťoven poklesly podle zprávy pro vládu meziročně o 5,866 miliardy, v tom je zahrnuto 4,471 miliardy, které musely loni odevzdat v rámci nařízeného přerozdělení. Zpět dostaly letos menší část, 3,1 miliardy dostala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Tím se podařilo prudký propad jejích financí zmírnit.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček ČTK řekl, že pojišťovny měly přebytky, dokud vláda zvyšovala platbu za státní pojištěnce. Už několik let ale platba stagnuje a přebytky se vyčerpaly. „Zhruba tři pojišťovny včetně VZP jsou prakticky na nule, zbytek má různě malé zbytky, které do konce letošního roku dočerpají,“ řekl.
„U VZP je už teď propad pět miliard, průběžně platí už jen z toho, co přijde, saldo má záporné. Stejně to bude letos u všech pojišťoven,“ dodal.
Heger ČTK už dříve řekl, že podle jeho informací bude mít VZP na konci roku šestimiliardový propad. Pokud se to potvrdí, je to podle ministra důvod k odvolání managementu VZP, a to včetně ředitele Pavla Horáka.
Vedle stagnující platby státu vidí Gajdáček příčinu propadu systému i v tom, že se neustále přidává lékařům, kupují se další přístroje a rozšiřují počty ordinací a počty výkonů. Vedle zvýšení platby státu, které už pro příští rok vláda zamítla a pro rok 2014 by ho musela schválit nejpozději do 30. června 2013, by mohlo bilanci zlepšit výrazné zúžení sítě nemocnic a zefektivnění jejich provozů.
K 31. prosinci zajišťovalo služby osm zdravotních pojišťoven pro 10,403.553 pojištěnců. V průměru za 6,07 milionu lidí hradil pojistné stát, při měsíční platbě 723 korun to za rok bylo 52,717 miliardy korun.