Abychom čtenářům tuto bezesporu zajímavou oblast bezprostředně související s poskytovanou zdravotní péčí přiblížili, požádali jsme o informace generálního ředitele Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, Ing. Jaromíra Gajdáčka.
Zajímavá je informace týkající se struktury financování zdravotní péče i výše výdajů, které jsou na tuto péči v absolutním vyjádření ročně vynakládány. Podívejme se tedy na údaje o podílu zdrojů financování na celkových výdajích na zdravotnictví v roce 2008.
Fondy zdravotních pojišťoven
Zdravotní pojišťovny vytvářejí následující fondy: základní fond zdravotního pojištění, rezervní fond, provozní fond, sociální fond, fond majetku, fond reprodukce majetku, fond prevence a případně jiné účelové fondy.
Základní fond zdravotního pojištění, jak jeho název napovídá, se bezprostředně dotýká zdravotní péče.
Je vytvářen z následujících finančních zdrojů: z vybraného pojistného, z převodů na zvláštní účet či z něj pro přerozdělování (v současné době se přerozděluje všechno vybrané pojistné včetně platby státu, a to podle věkových skupin a pohlaví), dále z náhrady škod, pokut, penále, přirážek k pojistnému.
Rovněž sem jsou zahrnuty bankovní úroky z prostředků základního fondu zdravotního pojištění a ostatní příjmy, například pohledávky za zahraničními pojišťovnami, dar apod. Naopak z toho fondu jsou čerpány prostředky za účelem úhrady zdravotní péče, poukazovány vratky pojištěncům za překročení limitu pro regulační poplatky, příděly do rezervního a provozního fondu, fondu prevence a dále jsou z něj hrazeny bankovní a další poplatky.
Rezervní fond je vytvářen z přídělů ze základního fondu zdravotního pojištění tak, aby výše rezervního fondu na konci účetního období činila 1,5 % z průměrných výdajů základního fondu za poslední tři roky, dále z bankovních úroků z prostředků rezervního fondu a ostatních položek.
Pokud jde o čerpání z tohoto fondu, je využíván v situacích stanovených zákonem, například epidemie a podobně. Zdroje provozního fondu představuje zejména příděl ze základního fondu zdravotního pojištění, a to do výše určitého procenta z rozvrhové základny (vybrané pojistné po přerozdělení, výnos z pokut, penále, přirážek k pojistnému a náhrad škod).
Výše přídělu je dána procentem, které je nepřímo úměrné počtu pojištěnců a v současné době činí zhruba tři až čtyři procenta. Další zdroje fondu představují bankovní úroky z prostředků provozního fondu a ostatní příjmy. Z fondu jsou naopak čerpány úhrady provozních nákladů, odváděny příděly do fondu reprodukce majetku (zejména odpisy) či příděly do sociálního fondu.
Sociální fond je tvořen přídělem z provozního fondu ve výši maximálně dvou procent z ročního objemu nákladů na mzdy bez ostatních osobních nákladů, z bankovních úroků z prostředků sociálního fondu a ostatních příjmů, jako jsou například splátky půjček. Prostředky z tohoto fondu jsou čerpány zejména na krytí kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců.
Fond majetku slouží ke sledování zůstatkové hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Fond reprodukce majetku je pak vytvářen přídělem z provozního fondu (ve výši zejména odpisů z dlouhodobého majetku) a bankovními úroky z prostředků fondu reprodukce majetku. Prostředky z něho jsou čerpány na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
Pokud jde o fond prevence, pak je naplňován přídělem ze základního fondu zdravotního pojištění ve výši pokut, penále, přirážek k pojistnému a bankovních úroků základního fondu zdravotního pojištění. Omezen je maximálním procentem z rozvrhové základny (v roce 2009 – 0,65 % a v roce 2010 – 0,4 %).
Do rozvrhové základny se započítávají příjmy z pojistného po přerozdělení, výnosy z penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod.
Dalšími příjmy jsou bankovní úroky z prostředků fondu prevence. Z fondu jsou financovány preventivní programy dle podmínek konkrétní pojišťovny, tedy úhrady zdravotní péče, u níž je prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt a která je poskytována pojištěncům v souvislosti s jejich existujícím nebo hrozícím onemocněním.
Právní úprava vztahující se k zdravotním pojišťovnám
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR (zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, ve znění pozdějších předpisů) Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů)
Výdaje na zdravotnictví Veřejné výdaje činily 83,4 %, to znamená 219 119 mil. Kč, z toho: resorty a územní orgány poskytly 7,0 % (18 527 mil. Kč) zdravotní pojišťovny vynaložily 76,4 % (200 592 mil. Kč). Výdaje soukromého sektoru se pak na celkových výdajích podílely v rozsahu 16,6 %, tedy v absolutním vyjádření částkou 43 526 mil. Kč. (Zdroj: ÚZIS – předběžné údaje za rok 2008 ze dne 7. 10. 2009)
Připravil: Ing. Jaromír Gajdáček, Ph. D., generální ředitel ZP MV ČR