„Stále budeme nemocnicí, kam chodí pacienti s důvěrou,“ říká Jaroslav Houser.
Na místo ředitele pelhřimovské nemocnice jste přišel po Pavlu Hralovi, který byl odvolán právě z důvodu špatného hospodaření.
Už od ledna 2010 jsem působil na postu šéflékaře. Do funkce ředitele jsem byl jmenován na dobu určitou, než se ukončí výběrové řízení na ředitele. Ten by měl nastoupit v průběhu září.
V souvislosti s nemocnicí se mluví hlavně o vysokém odškodném, kterou musela zaplatit. Dalo by se říct, že jste přišel v nejnevhodnější dobu.
Přestože soud o výši odškodného nebyl veřejný, věděli jsme o něm. Táhl se od roku 2004, přičemž porod se udál již v roce 2001. Bylo jasné, že se po padnutí rozsudku tato zpráva objeví. Neznali jsme přesnou částku, ale věděli jsme, že částka bude vysoká. Přitom vývoj našeho hospodaření není nejhorší, rozhodně nemáme nejhorší výsledek z pěti nemocnic v kraji. Ale u nás se ztráta každý měsíc prohlubuje. Placení soudu do toho vstoupilo s odstupem. Peníze na účtu začaly chybět už předtím. Proto jsme požádali radu kraje o svolení vzít si úvěr a zlepšit finanční situaci, abychom mohli dál provozovat činnost tak, jak ji provozujeme.
Jakým způsobem se to všechno dotkne chodu samotné nemocnice?
Je jasné, že nějaké změny nastanou.Během řady let se mění struktura pacientů v naší nemocnici, mění se vlastně i struktura celého zdravotnictví. Například pacienti s akutním infarktem se vozí na koronarografické pracoviště do Jihlavy, pacienti s krvácením do mozku jsou „řešeni“ na neurochirurgickém pracovišti v Českých Budějovicích. Pro pacienty je to velké plus, ale musí se tomu přizpůsobit nemocnice a změnit lůžkový fond. Někde máme obložnost pouze šedesátiprocentní, což není v pořádku.
Přitom počet personálu musí být nastaven tak, jako by bylo oddělení využito stoprocentně.
Nebyla by tedy pro pelhřimovskou nemocnici nejlepší nějaká specializace?
Právě o to se snažíme. Preferujeme určité oblasti, kde víme, že jsme momentálně nadstandardní jak po odborné stránce, tak i co se týká vybavení. Určitě je to hematoonkologické pracoviště v čele s primářem Kesslerem, ale také ortopedické oddělení, které má pacienty i z Jindřichohradecka, Táborska, Vlašimska.
Chceme to rozšířit také na další obory.
Znamená to, že by některá oddělení zanikla?
Naše nemocnice není velká, všechna oddělení tady ani neprovozujeme. Současné složení však odpovídá tomu, co by nemocnice našeho charakteru měla nabízet pacientům.
Počet oddělení se rozhodně snižovat nebude. Můžeme se bavit o otevřeném lůžkovém fondu. To je forma, kdy na jednom lůžkovém oddělení mohou být hospitalizovaní pacienti různých odborností. Například pacienti urologie a pacientiORLmohou ležet na jednom oddělení právě z důvodu, že je to výhodnější, než aby měl každý obor své lůžkové oddělení, které nezaplníme. Je potřeba se uskromnit.
Mluvíte o uskromnění, dotkne se nějak zaměstnanců?
Nemocnice zaměstnává 660 lidí. Nyní máme těsně před ukončením personálního auditu. Uvidíme tedy, co nám pak řeknou čísla. Ke snížení počtu pracovníků zřejmě dojde, vždyť náklady na mzdy tvoří padesát procent celkových nákladů nemocnice.
Spíše se však budeme muset rozloučit s pracovníky v důchodovém věku a podobně.
Takže kvality poskytování péče se toto nijak nedotkne?
Máme stabilní personál, jak v lékařských oborech, tak i ve středním zdravotnickém personálu. Myslím si, že proti ostatním nemocnicím máme v Pelhřimově nadstandardní zastoupení zejména místních lékařů, a právě na tom se dá stavět. Péče o pacienty rozhodně neklesne, a stejně tak zůstane na stejné úrovni poskytovaný materiál a další zdravotní potřeby.
Osobně tedy nemáte o chodu nemocnice pochyby?
O tom, že nemocnice bude fungovat, jsem přesvědčený. A chci ubezpečit, že bude fungovat ve všech odděleních, jak funguje doposud. Nemocnice, kam chodí pacienti s důvěrou a kde je o ně pečováno, má samozřejmě vždy větší šanci. Proto chceme více dbát na morálku personálu a více řešit stížnosti, které se doposud spíše přehlížely. Pokud se jen jeden z deseti zaměstnanců nechová profesionálně, pak už to vrhá špatný stín na celou naši nemocnici.
Je něco, co byste jako momentální ředitel nemocnice rád změnil?
Jednoznačně velký problém je s objednáváním pacientů. Všichni chtějí být zdraví, a jestliže někdo není zdravý a žádá u nás vyšetření, tak je slušnost mu ho poskytnout kvalitně a v co nejkratším termínu. Jestliže je na některém oddělení objednací doba na vyšetření dva měsíce, pak je to pro mne nepřípustné. Vždyť právě tímto způsobem si nemocnice odhání pacienty. Stejně tak bychom chtěli zlepšit dostupnost v některých našich oborech tak, aby například na gynekologii a ortopedii byly otevřené ambulance i v odpoledních hodinách.
Pokud to uspěje, budeme to rozšiřovat dále.