Lékaři však nejsou žádní herci nebo showmani a výše jejich příjmu nemůže záviset od jejich oblíbenosti či neoblíbenosti nebo nějakých žebříčků popularity. Jejich plat má záviset od důležitosti jejich povolání, od stresové, časové a infekční zátěže, od doby a náročnosti přípravy,od forenzní odpovědnosti.
To platí obecně, ne jenom pro lékaře. Nikde jsem nečetl nějaký článek o tom, jak jsou oblíbeni či neoblíbeni soudci či státní zástupci, ale média a lidé neustále probírají, jestli jsou lékaři nyní ještě stále oblíbení, nebo už to jsou jen hnusní vyděrači. Lékaři mají přece peněz dost, 50 nebo až 70 tisíc, my chceme taky více peněz, jsou to vrahové nedonošených dětí, co by chtěli.
Po dvaceti jedna letech od pádu vlády dělnické třídy je pořád dělnický kádr popelář se základním vzděláním v očích prostého občana na stejné úrovni jako podivný intelektuál, co vystudoval nejdelší vysokou školu a chodí po špitále v bílém plášti s fonendoskopem za krkem.
Do nenávistného pohledu na lékaře, kteří jenom využili svého práva podat výpověď, si prostý občan projikuje své frustrace z poněkud nešťastného vývoje v naší zemi po roce 1989. To se nezmění i kdyby mu lékaři přinesli na zlatém podnose všechny argumenty. Prostý občan je nechce slyšet, on potřebuje nenávidět a lékaři se k tomu výborně hodí.
Co na tom, že po mnoha letech studia berou hodinovou mzdu nekvalifikované recepční. To nikoho nezajímá. Dokud nebudou lékaři pracovat úplně zadarmo celých 24 hodin denně a nebudou žít jen problémy svých pacientů, nebudou milováni. A to není možné.
Lékaři, vykašleme se už konečně na to, co si o nás myslí veřejnost. Nemrhejme zbytečně svými silami na něco, co nezměníme. Své síly a prostředky dejme na profesionální vyjednávání.
Najmutí profesionální PR agentury byl vynikající a nutný krok. Je třeba nadále pokračovat v profesionální rovině a nespadnout do amatérismu pracovních stávek. Zpět tam, kde si nás společnost zvykla dvacet jedna let mít, ale kde my už rozhodně být nechceme.
MUDr. Petr Bouzek