Úhradová vyhláška pro příští rok počítá s výdaji na zdravotnictví ve výši 235 miliard korun, což je v součtu přibližně o 10 miliard více než v tomto roce. Navýšení je dáno jednak růstem plateb za státní pojištěnce, které by mělo přinést zhruba 4,7 miliardy korun a předpokládaným zvýšením výběru pojistného ve výši cca 6 miliard korun (říjnová predikce ministerstva financí). Poskytovatelé péče si dle ministerstva oproti předchozímu roku polepší nejen díky většímu objemu peněz, které do systému poputují, ale také vzhledem k zohlednění nedávného nálezu Ústavního soudu, který mimo jiné káže omezit regulační mechanizmy uplatňované zdravotními pojišťovnami.
(Ne)dokonalá vyhláška
Nejvíce by si měly polepšit nemocnice, které si v současnosti procházejí pravděpodobně nejhorší krizí financování. Akutní lůžková péče získá o 4,2 miliardy víc, ambulantní specialisté 0,5 miliardy. Vyhláška však není příliš vstřícná k praktickým lékařům a stomatologům, kteří si však podle ministra Holcáta mohou vyjednat lepší podmínky s pojišťovnami.
„Ke stabilizaci veřejného zdravotnictví jsme z mého pohledu udělali maximum. Došlo k navýšení plateb za státní pojištěnce poprvé po čtyřech letech. Zajistili jsme, aby toto navýšení platilo již v posledních dvou měsících letošního roku. Jednáme o bezúročné půjčce pro VZP, kde vláda zatím schválila 700 milionů korun. O dalších prostředcích ve výši 1 miliardy budeme ještě jednat. Za současné politické situace tyto kroky v průběhu několika málo měsíců skutečně považuji za maximum možného,“ upozornil Martin Holcát. Ten si je podle svých slov vědom toho, že nelze vyhovět všem a že možná bude kvůli vyhlášce „pranýřován“.
„Pro uspokojení všech bychom potřebovali dalších víc než 50 miliard korun. To je pochopitelně suma zcela nereálná. I proto je úhradová vyhláška pro příští rok výsledkem kompromisu. Mohu ovšem s čistým svědomím prohlásit, že oproti restriktivnímu roku 2013 si polepší všechny segmenty zdravotnictví,“ konstatoval Martin Holcát.
Ohlasy
Holcátův předpoklad se naplnil krátce po zveřejnění základních parametrů. Kritika oznámených parametrů vyhlášky se dostavila přestože, poskytovatelé péče zatím neměli možnost prostudovat kompletní dokument. Podle Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) je uvedené navýšení nedostatečné a nevyřeší problémy zadlužených nemocnic. Podle výkonného ředitele AČMN Stanislava Fialy jen navýšení DPH připravilo nemocnice o 12 miliard a o stejnou částku prý nemocnice připravila stávající úhradová vyhláška. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek kritikou taktéž nešetřil. Podle něj úhradová vyhláška na příští rok nerespektuje usnesení Ústavního soudu, a to přesto, že k tomu soud ministerstvo vyzval.
„Pokud žijeme v právním státě, pak rozhodnutí Ústavního soudu platí a Ústavní soud jasně říká, že vyhláška pro rok 2014 musí odpovídat jeho rozhodnutí a tedy nepřipadají v úvahu ony plošné regulace. A pokud občané mají ze zákona nárok na zdravotní péči a lékaři jim jí lege artis poskytují, pak zdravotní pojišťovny jsou povinny tuto zdravotní péči platit. Není možné, aby, čím lékař více pracuje, čím je úspěšnější, čím má složitější pacienty, aby o to nižší byla jeho jednotková cena práce,“ řekl prezident ČLK v Radiožurnálu s tím, že toto téma hodlá otevřít na chystaném sjezdu komory.
Pochvala se dostavila pouze od VZP, podle níž se jedná vcelku o zodpovědně zpracovaný dokument. „Úhradovou vyhlášku pro rok 2014, kterou dnes představilo ministerstvo zdravotnictví, považuje VZP za velmi zodpovědně zpracovanou. Ministr zdravotnictví se svým týmem udělal velký krok směrem k odstranění historické nerovnováhy v rámci celého úhradového systému, a to jak směrem k poskytovatelům, tak i k plátcům,“ uvedl v prohlášení mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Nereálné odhady
Avšak ani zdravotní pojišťovny nepřijaly zveřejněné parametry bez výhrad. Je zde totiž patrný rozpor v predikci ministerstva financí ohledně výše výběru pojistného a odhadech VZP i Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP). „Po rychlé analýze, kterou jsme si provedli, se s ministerstvem zdravotnictví neshodujeme pouze v očekávaném růstu výběru pojistného, ve kterém jsme již tradičně pesimističtější, a to o cca 2,5 mld. korun.
Jsme přesvědčeni, že řešením může být např. snížení hodnoty dolního risk koridoru o cca 5 procentních bodů. Je třeba zdůraznit, že pokud by se potvrdil náš předpoklad nižšího růstu výběru pojistného, bude VZP v příštím roce opět hospodařit s negativním saldem, a to ve výši cca 2,8 mld. Po započtení propadu z předchozích období tak hrozí deficit necelých 5 miliard,“ varoval Tichý, podle kterého lze tuto situaci řešit např. dalším navýšením platby za státní pojištěnce, odkupem pohledávek či dalším snižováním nákladů celého systému.
Mnohem tvrději se vůči vyhlášce vymezil SZP, který kritizoval nejen nadhodnocené predikce, ale relativizoval interpretaci ministerstva zdravotnictví poněkud komplexněji.
„Klíčovým problémem úhradové vyhlášky je tak nejen nereálná bilance zdrojů, ale i nárůst v segmentu lůžkové péče, který může dokonce významně překročit i deklarovaný záměr, a to až o 14 %. Toto navyšování se navíc děje jednoznačně na úkor ambulantní sféry. Není pravdou, že na základě tohoto návrhu dojde ke sbližování základní sazby u nemocnic, pouze některým zařízením budou základní sazby stoupat nepřiměřeně vysoko a jiným nemocnicím naopak klesat. Z pohledu zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven se jedná o významně vyšší celkový nárůst úhrad zdravotních služeb, než jsou reálné možnosti,“ upozorňuje SZP ve svém prohlášení.
Podle svazu je návrh vyhlášky „opět složitější než v minulých letech“ a navíc prý pracuje s řadou neověřitelných koeficientů.“ Především úhrada za akutní lůžkovou péči, která by měla být hrazena platbou za případ, nevychází z podkladů zpracovaných Národním referenčním centrem, které je pověřeno kultivací tohoto systému, a to za účasti jak zdravotních pojišťoven, tak i zástupců poskytovatelů zdravotních služeb a ministerstva zdravotnictví. Rovněž použité koeficienty nárůstu počtu pojištěnců u jednotlivých pojišťoven neodpovídají skutečnosti,“ tvrdí pojišťovny, jež se obávají opětovného deficitu a opakování dnešních problémů na konci příštího roku.
MZČR
Vývoj růstu nákladů na jednotlivé segmenty zdravotních služeb 1997 – 2013
Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje tabulky a grafy růstů nákladů zdravotních pojišťoven na hlavní segmenty zdravotních služeb. Zdrojem údajů je reporting výsledků hospodaření zdravotních pojišťoven. Údaje jsou od roku 1997 do roku 2013. Údaj za rok 2013 je expertním odhadem Ministerstva zdravotnictví, realita může být na konci roku 2013 odlišná. U některých segmentů není možné uvést údaje od roku 1997, neboť začaly být sledovány až později - v takovém případě uvádíme údaje od prvního roku jejich sledování.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).