OTÁZKA: Lékařem jste chtěl být vždy?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Asi ano, pokud si vzpomínám. V rodině jsem byl oklopen mnoha lékaři, s výjimkou rodičů. Strýčkové, tetičky, dědečkové, babičky, samí lékaři.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Volba oboru byla také jednoznačná?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Ale vůbec ne. Šlo o náhodu. Po ukončení školy jsem nejprve nastoupil na gynekologii v Mostě, po vojně jsem se tam však už nevrátil. Nějak mi to nevyhovovalo. Gynekologie je pro muže zvláštní obor, měl jsem pocit, že se nemohu stát pacientem vlastního pracoviště, protože na gynekologii se muži neléčí, a nějak mi to vadilo. Ani dnes jsem se nezbavil pocitu, že je důležité, aby si lékař připustil, že se někdy sám bude léčit na vlastním pracovišti. Dává mu to určitou pokoru. Také jsme tehdy dělali činnosti, které mi příliš nevyhovovaly, například jsem byl členem potratových komisí. Interrupce samozřejmě do medicíny patří, ale komisionální rozhodnutí, zda má být provedena, je něco úplně jiného. Na vojně jsem byl ve Středisku vrcholového sportu jako tělovýchovný lékař. A potom jsem se rozhodl, že se budu věnovat speciální chirurgii. Zkoušel jsem získat místo na urologii u profesora Eduarda Hradce, ale volné místo neměli, a tak jsem se na jeho doporučení dostal k profesoru Karlu Sedláčkovi na otorinolaryngologii. Ten mi po pohovoru nabídl místo a já na této klinice zůstal dodnes.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: V roce 1986 jste se stal přednostou kliniky vy. Od té doby se obor značně posunul a vy jste v Motole vybudoval ohromné pracoviště s velkým věhlasem. Můžete porovnat, jaké to bylo za minulého režimu a jaké je to nyní, po více než dvaceti letech od sametové revoluce?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Samozřejmě se změnilo mnohé. Tak kde začít. Tehdy přednosta kliniky a jeho zástupce stačili vykonat v podstatě všechny důležité chirurgické výkony sami. Nyní chirurgii na zdejší klinice vykonává více než třicet lékařů, operujeme denně na čtyřech operačních sálech a ještě zdaleka nestačíme vše. Velmi se změnilo celé zdravotnictví, a jak to tak v životě bývá, něco bylo k lepšímu, něco zase k horšímu. Myslím, že k horšímu se změnila síť zdravotnických zařízení. Tehdy bylo jasnější, kam má pacient jít, kdo se o něj bude starat, kdo a kde ho bude operovat, kam se má vrátit i kdo se o něj postará v případě, že jeho nemoc bude neléčitelná. Byla síť okresních a krajských odborníků a hlavního odborníka, kteří svým způsobem odpovídali za kvalitu léčebné péče ve své oblasti. Nyní je vše velmi živelné, v některých částech republiky je dostupnost zdravotní péče v mém oboru velmi obtížná.
Na druhé straně se zásadním způsobem zlepšila vybavenost otorinolaryngologických oddělení, privátní zdravotnická zařízení v našem oboru začínají provádět špičkovou medicínu s tou nejlepší technikou. Zdejší klinika má obrovskou výhodu v tom, že jsme podporováni jak nemocnicí, tak sponzory a můžeme si dovolit vybavení na té nejvyšší úrovni i ze světového pohledu – a toto vynikající zázemí denně využívat.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Vaší doménou jsou často unikátní, superspecializované onkologické výkony, operace s rozsáhlými rekonstrukcemi, operace baze lební včetně operací nádorů statoakustického nervu, implantace kochleárních a kmenových sluchových neuroprotéz pro oboustrannou hluchotu a další. Nekryje se váš záběr třeba s neurochirurgií, stomatochirurgií či plastickou chirurgii?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Moc vám děkuji za tuto otázku. Často o tomto problému přemýšlím. Možná začnu příměrem: Náš obor byl dříve specializací, která jednoznačně ovládala endoskopická vyšetření dýchacích a polykacích cest. Postupně se k nám přidaly další obory a odborníci jako pneumologové, gastroenterologové, chirurgové, zdokonalily se rigidní vyšetřovací metody, zavedly se flexibilní endoskopy. A jaký je stav nyní? Kolegové z hraničních oborů ovládají endoskopie dýchacích a polykacích cest skvěle, často lépe než my, jsou lépe vybaveni a náš obor předstihli. To ovšem vůbec není důvod k žárlivosti nebo stížnostem. Naopak, pacientovi tak společně můžeme nabídnout mnohem více. A tak je to i obecně. Začínají se stírat hranice mezi obory, a dokonce největší pokrok v medicíně se vždy objevuje tam, kde jde o jakési „soupeření“ o lepší nabídku pro pacienta. V budoucnosti bude spíše než rozdělení na tradiční obory platit specializace na určitý problém. Pevné hranice u jednotlivých oborů by se měly stírat, takový je celosvětový trend. Vyžaduje to však velkorysost, pochopení a vzájemnou spolupráci.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Jaké stanovisko k takovému „rozostření“ hranic zaujímají zdravotní pojišťovny?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
V naší republice jsou jednotlivé obory přísně střeženým územím. Na toto území by podle mnohých hlasů nikdo zvenčí neměl vstupovat – je to považováno za „nepřístojnost“. Přitom jde o to, abychom řešili konkrétní onemocnění a ne hranice oboru. Zdravotní pojišťovny se také nechovají velkoryse, nerady proplácejí úkony, které patří jinému oboru, vždy to vyžaduje zdlouhavá mezioborová jednání a jednání s pojišťovnami. Velmi závisí na konkrétní velkorysosti zúčastněných oborů. My máme třeba vynikající spolupráci s neurochirurgy, stomatochirurgy i všeobecnými chirurgy. Je to ale dáno tím, že přednostové těchto klinik, a tedy moji profesní partneři – profesoři Vladimír Beneš, Jiří Mazánek, Jiří Hoch, Pavel Pafko a Robert Lischke – jsou našimi přáteli. Setkáváme se také například v odborné radě Protonového centra, které u nás tvoří novou onkologickou koncepci, a nikdy jsem tam neslyšel větu: „To nesmíš, to není tvůj obor!“ Medicína a chirurgie je předaná znalost, a proto mnohé, co jsme se naučili, nám předali zahraniční kolegové, za kterými vyjíždíme. Ale oni nás navštěvují také, shodou okolností tento týden máme dva návštěvníky z Německa a dva z Polska. A jistě by doma rádi uplatnili to, co u nás získají, podobně jako my, pokud vyjedeme. Což by v ostře střeženém oborovém prostoru bylo velmi těžké.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: I v tak specializovaném oboru, jako je ten váš, se ale najdou další konkrétnější subspecializace...
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Ano, jsme specialisté ve specializovaném oboru. Otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku se rozpadla do dalších specializací. Někteří z nás se věnují zejména onkologické chirurgii, jiní ušní nebo nosní chirurgii. Také máme dětské specialisty, ale i specialisty na audiologické a otoneurologické problémy. Ta doba, kdy každý uměl všechno, je dávno pryč.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Jak se pro takové specializace posunulo technické zázemí?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Udělalo obrovský pokrok, ale nejenom v medicíně. Máme špičkové mikroskopy, endoskopy, operujeme s pomocí televizních obrazovek, užíváme ultrazvukové odsávačky, lasery, harmonické skalpely, neuromonitoring a další sofistikovaná zařízení. Ale samozřejmě i ty nejdokonalejší přístroje vždy řídí člověk. A ten je důležitější než sebedokonalejší technika. K čemu by chirurgovi byl platný úžasný přístroj, kdyby neuměl anatomii.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Když už je řeč o hranicích, kde jsou ty vaše? Předpokládám, že – i přes všechno nejmodernější technické vybavení – existují situace, kdy si řeknete: „Do toho nepůjdu, to se operovat nedá!“
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Ale samozřejmě. Všechno má své hranice. Známý chirurgický bonmot praví, že dobrý chirurg se pozná podle toho, že ví, co ještě může operovat a co už ne. Lidský život je konečný a medicína se vlastně pokouší změnit osud člověka. Samozřejmě existují medicínské etické hranice, které se snažíme dodržovat. Jinak se o rizikové operaci rozhoduje u pětadvacetiletého pacienta, jinak u sedmadevadesátníka. Každé rozhodnutí v medicíně musí mít svá pravidla, zároveň ovšem musí být individuální. To mi ale vlastně v hlavě tolik neleží. Spíše mě v poslední době zarážejí často nerealistická očekávání našich pacientů. Někteří předpokládají, že jsme schopni všechno opravit, zlepšit, vyléčit. To však samozřejmě není pravda. Naše možnosti jsou omezené. Pacientům vysvětluji, že máme své hranice a často neumíme předem určit výsledek. Tak třeba onkologické onemocnění jsme schopni vyléčit v 70 procentech případů, ale pacientovi neumíme předem říci, jestli bude v těch 70, která dopadnou dobře, nebo ve 30, jež dopadnou špatně. I když uděláme naprosto přesně to samé, může být výsledek rozdílný. Je to, jako když zasadíte dva stromečky, o oba se budete stejně dobře starat a jeden vám poroste a druhý ne. Někdy mám pocit, že se od lékařů čeká, že všechny stromečky vyrostou, což samozřejmě nejde.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Jako profesor se věnujete nejen pacientům, ale i studentům. Co vás na této činnosti těší nejvíc?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Na zdejší klinice provádíme výuku jak pregraduální, pro studenty medicíny, tak postgraduální, tedy pro lékaře, kteří se chtějí stát specialisty v našem oboru. Studentů medicíny máme na klinice denně 30 až 40, mají periodicky se opakující stáže, které jsou rozděleny na přednášky a praktické činnosti. Také je bereme na operační sály a často je to vůbec poprvé, kdy při studiu medicíny asistují u operací. Je příjemné vidět a slyšet, jakou změnu to s nimi udělá. Postgraduální výuka je samozřejmě náročnější, ale také pestřejší. Každý postgraduální student, tedy lékař před složením atestační zkoušky, prochází stáží na zdejším pracovišti. A potom máme postgraduální studenty ve vlastním slova smyslu, tedy ty, kteří se připravují na vědecký titul Ph. D.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Mezinárodní prestiž získáváte i přednáškami v zahraničí…
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
To se samozřejmě po roce 1989 velmi změnilo. V podstatě všichni lékaři zdejší kliniky byli na dlouhodobějších zahraničních stážích, často i několik let. Zúčastňujeme se mnoha kongresů v různých částech světa, potkáváme se s celosvětově uznávanými osobnostmi, což je skvělé. Také pracovně cestuji, i když to příliš nevyhledávám. V lednu jsem byl například jako první pozvaný host na indickém národním sjezdu, který dokonce přijel zahájit indický viceprezident. To mě hodně překvapilo – v zemi, která má jeden a čtvrt miliardy obyvatel, si druhý nejvýznamnější muž udělá čas, aby osobně navštívil lékařský sjezd. Je z toho vidět, jak si indičtí kolegové váží vzdělání. České otorinolaryngologii a chirurgii hlavy a krku se dostalo obrovské celosvětové pocty a byla pověřena uspořádáním Evropského kongresu v roce 2015 v Praze. Tento kongres je dokonce větší než kongres světový. Je to však samozřejmě nejenom pocta, ale i velký úkol. Byl jsem zvolen prezidentem tohoto kongresu, což je pro mne velice zavazující.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Jakému výzkumu se vaše klinika věnuje?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Jsme nositeli a řešiteli řady grantových úkolů, dokonce jsme v nedávné době dvakrát získali i Cenu ministra zdravotnictví za nejlépe vyřešený grantový úkol. Právě Ph. D. studenti se začínají věnovat své vědecké činnosti v rámci grantových úkolů a jejich studium je z grantů částečně financováno. Ve spolupráci s vědeckými ústavy lékařských fakult a Akademie věd ČR se zabýváme výzkumem onkologickým, ušním, vestibulárním a dalšími oblastmi. Právě dokončujeme dva grantové úkoly. Jeden se týká minimálně invazivní chirurgie v oblasti štítné žlázy a druhý endoskopicky asistované mikrochirurgie v oblasti baze lební.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Jaký je váš názor na projednávanou diskusi o zavedení hrazeného nadstandardu ve zdravotnických zařízeních?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Myslím si, že prostor pro nadstandard tady je, musí však být citlivě nastavený a neustále průběžně revidovaný. Napsal jsem v tomto smyslu jménem naší odborné společnosti dopis ministerstvu zdravotnictví. Mám obavy, zda na tento problém bude nahlíženo pružně – to, co se dnes může zdát jako nadstandard, již zítra může být úplně standardní léčba. Medicína se vyvíjí strašně rychle… Obecně si nemyslím, že prvořadý problém nadstandardu jsou hotelové služby, tedy připojení k internetu, lepší strava a podobně. Spíš bych viděl nadstandard v našem oboru v možnosti výběru chirurga při plánovaných operacích.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Jste optimista, nebo skeptik v tom, jak se situace vyvine?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Jsem realista. Ve zdravotnictví se vše mění velmi pomalu, o některých problémech a jejich případném řešení slyším léta letoucí, a moc se toho nezměnilo. Tak uvidíme. Chápu, že medicína a zdravotnictví je složitý a citlivý společenský problém. Vždyť zdravotnictví může ohrozit i pozici tak mocného muže, jakým je americký prezident. Je to téma, které se týká všech bez rozdílu. Politici ovšem mají štěstí, že často patří mezi protekční pacienty, a proto se obávám, že málokdo z nich tuší, jak stoná běžný občan.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: I vy jste vlastně pečoval o velmi nadstandardního pacienta, léčil jste exprezidenta Václava Havla. Musel jste tehdy zřejmě být pod velkým mediálním tlakem. Co bylo horší – mít zodpovědnost za takto významnou osobnost, nebo její léčení nějak vykomunikovat s médii?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Prominentních pacientů jsem léčil mnoho. Jsem samozřejmě vázán lékařským tajemstvím, a tak informace o nich nemohu poskytovat, ale na druhou stranu chápu zájem veřejnosti o celebrity. Informace podáváme zřídka a jen prostřednictvím tiskového mluvčího nemocnice. Pokud je to možné, snažím se s médii příliš nekomunikovat. Určitě je pro mě o hodně snazší a menší stres celebritu léčit, než o ní pak hovořit s novináři.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Nehledě na celebrity se jakožto přednosta prestižního pracoviště můžete pyšnit mnoha úspěchy. Kterých si ceníte nejvíce?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Myslím, že mým úkolem jakožto přednosty kliniky je mít (když to řeknu trochu nadneseně) určitou vizi a snad i cit, kam by mně svěřené pracoviště mělo kráčet. Snažil jsem se změnit zdejší kliniku zejména v chirurgické pracoviště, a tak je v podstatě 95 procent hospitalizovaných pacientů léčeno chirurgicky. Měl jsem štěstí, že jsem mohl být přítomen rozvoji našeho oboru a včas jako první v naší republice zavést určité programy, které se ukázaly jako nosné. Například jsme změnili koncepci onkologické chirurgie, zavedli velké rotační laloky, laserovou chirurgii, velký kus koncepční práce jsme udělali i v chirurgii štítné žlázy, jako první jsme prováděli kochleární implantace a kmenové implantáty, leccos se povedlo i v chirurgii baze lební. Když nyní vidím, že mnohé z těchto vizí se staly rutinními trendy ve vývoji oboru, mám z toho radost. Je štěstí být „u toho“, když se zásadním způsobem mění koncepce oboru. A to prožíváme. Také jsem měl velké štěstí v podpoře lékařů a lékařek ze zdejší kliniky. Současná generace je dobře vzdělaná, manuálně velmi zručná a mí kolegové nechodí jenom do práce, ale za osobním posláním něco dokázat a pomoci svým pacientům. Po celá léta jsem měl na klinice velmi silné zázemí, i když se několikrát vyměnilo. Mnoho šikovných kolegů odešlo na vedoucí místa po celé České republice, někteří do zahraničí, ale vždy měli zde na klinice velmi kvalitní nástupce.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Asi máte dobrý klíč na výběr spolupracovníků.
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Výběr spolupracovníků rozhodně nepodceňuji. Lékaři jsou na kliniku přijímáni vždy konkurzem a je pro mě prioritou si na tento konkurz najít čas. Nezajímám se jen o jejich znalosti, ale i jak tráví volný čas, zda sportují, zda umí prohrávat. Pokouším se také zjistit, jak silnou mají motivaci v našem oboru něco dokázat a posunout českou medicínu dál.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Jak moc vaše profese ovlivňuje váš osobní život?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Ať mám jakkoli dlouhou dovolenou, první polovinu spím dobře a druhou polovinu špatně. Mohou to být dva dny, nebo týden, ale je to vždy napůl. Nějak mám v podvědomí zakódované, že ve druhé polovině volna už přemýšlím, co mám před sebou v práci, co nesnadného nás čeká.
11.4.2012 15:16:22
OTÁZKA: Vždy jste aktivně sportoval. Zbývá vám i nyní ještě čas na sport a nějaké zájmy?
ODPOVĚĎ:
prof. MUDr. Jan Betka, DrSc., FCMA
Určitě. Myslím si, že by bylo velkou chybou, kdyby člověk žil jenom prací. Každý z nás dříve či později odejde. Život má dvě stránky, jednu pracovní a ta druhá by měla být odlišná. Angličané říkají, že práce je tak dobrá, jak dobrý je odpočinek. A myslím si, že je to pravda. Zatím se snažím svůj volný čas trávit aktivně, zejména sportem. Věnuji se v podstatě všemu, co mi tělo dovolí. Dříve hlavně tenis, nyní spíše golf, lyže, kolo.
11.4.2012 15:16:22