Odhalila to včera zveřejněná unikátní publikace mapující současný stav resortu
Na 300 stranách mapuje vývoj českého zdravotnictví za posledních 18 let a shromažďuje názory více než 150 osobností a organizací působících ve zdravotnictví. Součástí zprávy je i 270 schémat, tabulek, map a grafů.
„Je to první komplexní zpráva o zdravotnictví od roku 1989,“ řekl Právu v pondělí ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. „Populace stárne a během pěti až deseti let budou problémy s financováním zdravotnictví a udržení jeho vyspělosti. Musíme být připraveni dát do zdravotnictví víc peněz od státu, z veřejných rozpočtů i ze soukromých zdrojů. Politické strany by měly říci občanům, jak si řešení představují, a hledat shodu. Já se o to v reformě zdravotnictví snažím.“
Zprávu vypracovali odborníci v projektu Kulatý stůl o budoucnosti financování českého zdravotnictví. Tento projekt schválila loni v červnu vláda. Podobně jako tzv. Bezděkova komise pro přípravu důchodové reformy i tento projekt usiluje o řešení českého zdravotnictví na základě dialogu napříč politickými stranami. Projektu se zúčastnily všechny parlamentní strany s výjimkou ČSSD. Ta ho označila za „Julínkovu prodlouženou ruku“ a odmítla se na jeho práci podílet.
Včera také komunisté oznámili, že odcházejí z politické části Kulatého stolu, ale v odborné části zůstanou.
Kubek: Zdravotnictví je na slušné úrovni
„Zpráva už je na internetové adrese a dostanou ji členové zdravotních výborů Sněmovny a Senátu, vláda, organizace ve zdravotnictví i politické strany,“ řekl Právu Ondřej Mátl, koordinátor celého projektu.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek včera pro Právu sdělil: „České zdravotnictví má velice slušnou úroveň za velmi nízké výdaje - 7 procent hrubého domácího produktu.“
Dodal, že tak málo peněz je do budoucna neudržitelných a politici musí hledat další zdroje. „Stát musí za své pojištěnce, kterých je 5,5 miliónu, především jde o důchodce a děti, platit mnohem víc než dnešních 677 korun měsíčně. A navíc tato částka nebude letos ani příští rok zvýšena. Tím příspěvek státu již poklesne pod 24 procent příjmu zdravotního pojištění.“ Za vysoce zpolitizovanou označil diskusi o zdravotnictví Jaromír Gajdáček, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.
Podle něho většina lidí si také nepřeje zásadní změny, protože jim vyhovuje zaběhlý a neprůhledný systém.
„Pro mě nejzávažnější zjištění je, že z dlouhodobého hlediska populace výrazně stárne, zdravotnictví na to není připraveno,“ uvedl Gajdáček.
Primářka Iva Holmerová, ředitelka pražského Gerontologického centra, soudí, že stárnutí populace není jen problém.
„Je to i úspěch medicíny. Přinesl však problémy. Prodlužuje se věk a chybí kvalitní a efektivní systém služeb pro seniory, lůžka dlouhodobé ošetřovatelské péče. Geriatrie, tedy péče o staré občany, se musí stát jednou z priorit vlády.“
Václav Pergl, Právo
