Přílišná benevolence?
Ve Švýcarsku loni 39letý Fabrice A., již dvakrát odsouzený za násilné sexuální činy (s trestem odnětí svobody celkem na 20 let), ubodal nožem 34letou ženevskou sociální terapeutku Adeline M. Vrah byl dopaden několik dnů po činu poblíž polsko-německé hranice, vzápětí média informovala i o tom, že bude zahájeno řízení s ředitelem věznice, který neměl připustit volnější pohyb odsouzeného (tomu totiž byla schválena hipoterapie a při pohybu bez dozoru tak získal možnost napadnout terapeutku při její cestě na pracoviště). Nyní se případem znovu zabývá švýcarská lékařská komora (FMH) s obavou, že navrženými legislativními opatřeními, k nimž sáhly jak kanton Ženeva, tak kanton Wallis, dojde ke znehodnocení lékařského tajemství, neboť úřady se snaží rozšířit povinnost lékařů informovat o citlivých datech pacientů.
Předpisy jsou dostatečné
FMH poukazuje na to, že šetření prokázalo, že jádrem věci vůbec nebylo lékařské tajemství. Z veškeré dokumentace totiž jednoznačně vyplývala výrazná nebezpečnost vězně, jemuž v žádném případě neměl být povolen pohyb bez dozoru. Prolomení lékařského tajemství je dnes úzce vázáno na několik málo situací (zejména bezprostřední závažné ohrožení druhých osob, při pochybnostech se lékař či zdravotník mají obrátit na příslušné instituce s žádostí o přezkum nutnosti poskytnout informace, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení).
FMH argumentuje, že stávající předpisy vše potřebné řeší dostatečně, a proto nejsou žádoucí legislativní změny v této oblasti. Pokud by mělo docházet k širšímu uvolňování citlivých údajů z lékařské dokumentace, pak by mnoho pacientů začalo tajit své zdravotní obtíže (například z obav ze ztráty zaměstnání) a výrazně by se narušil vztah mezi nemocným a lékařem a tím i možnost terapie, uvádí vedení FMH.
Změny v jiných oblastech
„Žádný lékař dnes nezatají informaci, kdyby z ní plynulo ohrožení jiné osoby,“ zdůrazňuje profesní organizace. K některým změnám však podle médií určitě dojde. Vězeňská a obdobná zařízení budou patrně muset daleko častěji využívat externí znalecké posudky, než budou moci rozhodnout o rizikovém jedinci.
Při kantonálních úřadech pracují speciální komise pro posuzování záležitostí souvisejících s lékařským tajemstvím. Předsedá jim právník a kromě lékařů jsou zde zpravidla zastoupeni i pacienti. Komise dohlížejí na to, zda praxe odpovídá předpisům, zda k prolomení do citlivých dat poskytl souhlas pacient a případně zda je v konkrétní situaci odůvodnitelné předat informace bez souhlasu.