Dokud nezíská atestaci, nemůže absolvent - třebaže je již nositelem titulu MUDr. před jménem - pracovat samostatně. Je takříkajíc pátým kolem u vozu.
Ministerstvo zdravotnictví teď zavádí velmi zásadní a rozsáhlé změny právě v popromoční přípravě začínajících doktorů. „Ve svém důsledku znamenají zpracovat a schválit nové vzdělávací programy pro všech 40 základních oborů,“ řekl mluvčí resortu Vlastimil Sršeň.
„Donedávna jsme měli v české medicíně vůbec jeden z nejlepších vzdělávacích systémů. Pak se však řeklo, že jde o pozůstatek doby minulé, který se musí rozbít,“ sdělil Právu předseda České neurologické společnosti J. E. Purkyně Otakar Keller.
Keller, zároveň přednosta Neurologické kliniky pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice, brojí zejména proti příslušné vyhlášce ministerstva zdravotnictví, jež nabyla účinnosti 1. července tohoto roku a dává změnám zelenou.
Donedávna jsme měli v české medicíně vůbec jeden z nejlepších vzdělávacích systémů
„Její přijetí znemožňuje kvalitní postgraduální výchovu například právě v neurologii a povede k výraznému nedostatku neurologů,“ míní Keller, též iniciátor petice proti nařízení. „Logickým důsledkem bude zhoršení péče o pacienty s neurologickým onemocněním,“ varují petenti.
Keller: Za tři roky se neurolog nevycvičí
O co jde? Podle vyhlášky třeba lékař, jenž má zájem o obor neurologie, musí během své pětileté předatestační přípravy absolvovat nejprve takzvaný 2letý interní kmen. Teprve potom se může věnovat budoucímu oboru.
To znamená, že když první dva roky přípravy stráví mimo svůj obor na interně, prodlouží se vlastně doba jeho vzdělávání o dva roky. A důsledky?
„V oborech, jako je neurologie, je to zcela likvidační,“ soudí Keller. „Jestliže chce stát zachovat pětileté specializační vzdělávání, na výuku neurologie tak zbudou pouze tři roky. Za tu dobu se neurolog prostě a jednoduše nevycvičí. To je tragédie,“ kritizuje Keller s tím, že podobný problém je u neurochirurgů.
Druhou možností je prodloužit vzdělávání o další dva roky. „Jenže to by trvalo sedm let, než neurolog dosáhne plné kvalifikace. A z toho by se musel zbláznit. Kdo by ho také živil?“ ptá se.
Tím, zdá se, naráží na další problém, na který upozorňuje především Česká lékařská komora. Tkví v tom, že ve fakultních nemocnicích často mladí doktoři nastupují v rámci postgraduálního vzdělávání na takzvaná rezidenční místa, kde pracují na 0,1 úvazku.
Požadují novelizaci
„Nemocnice na ně dostanou peníze na vzdělávání od státu a ještě získají levnou pracovní sílu. Absolventi tam totiž běžně odpracují celou pracovní dobu, ale vydělají si s ohledem k minimálnímu úvazku třeba jen sedm tisíc,“ poukazuje na problém šéf České lékařské komory Milan Kubek s tím, že jde o novodobé nevolnictví.
Už na 300 neurologů požaduje v petici co nejrychlejší novelizaci vyhlášky tak, aby specializační vzdělávání v neurologii mohlo probíhat podle dosavadního vzdělávacího programu, „který byl pečlivě připraven a odpovídá evropským měřítkům pro postgraduální vzdělávání“.
Nemocnice na ně dostanou peníze na vzdělávání od státu a ještě získají levnou pracovní sílu
Během posledního roku byl návrh vyhlášky několikrát ústně i písemně napaden. „Při jednání se zástupci ministerstva nebyl brán v potaz názor výboru České neurologické společnosti, přestože byli do něho zvoleni významní čeští neurologové a pedagogové,“ upozorňují lékaři.
Příběh z praxe
Svou situaci Právu popsala i mladá lékařka, jež si nepřála zveřejnit jméno, ale jejíž totožnost redakce zná.
„Jsem naštvaná. Šest let jsem dřela na fakultě. To i proto, že chci už od druhého ročníku dělat na kožním, což je obor, který mne fascinuje, a teď si někdo schválí, že všichni musíme na jeden z 6 základních kmenů. Super, čeká mě dva roky interny, která mne nijak zvlášť nebaví, a to ještě s prominutím za pár šupů,“ řekla a vysvětlila, že před vstoupením vyhlášky v účinnost se v rámci takzvaného kolečka chodilo na internu na tři měsíce.
Pro kožní se stala mrtvým člověkem
„Vyhláška má však rovněž ten důsledek, že primář kožního oddělení teď nepřijme žádného nového absolventa, protože by se tam po dva roky ani jednou neobjevil. Mě, kterou ještě přijal, bude teď i nadále platit kožní, ale jsem pro ně mrtvý člověk. Na interně budu pracovat dva roky zadarmo, pominu-li služby, které se hodnotí zvlášť,“ posteskla si.
Podle ministerstva ale v tuto chvíli odpovídá český systém atestačního vzdělávání zemím EU. Rovněž prý zajišťuje, že lékař nově po dvou letech bude moci vykonávat některé činnosti samostatně.
Předseda České dermatovenerologické společnosti Petr Arenberger se naopak absolventů zastává. K problému se vyjádřil v odborném tisku slovy: „Je třeba říct, že nás tento diktát pro obor dermatovenerologie netěší, protože sníží kvalitu vzdělávání v našem oboru.“
Z manifestu mladých lékařů
Co odmítají:
- Pracovat bez přestávky 32 hodin, ohrožovat tak bezpečnost pacientů a soustavně porušovat zákoník práce.
- Vynucenou loajalitu k zaměstnavateli praktikovanou formou kvalifikačních dohod.
- V rámci postgraduálního studia za 10 % pracovního úvazku odvádět 100 % pracovního výkonu.
Co požadují:
- Systém atestačního vzdělávání lékařů kompatibilní se zeměmi EU.
- Přesně definovaný a reálně uskutečnitelný rozsah výuky na specializovaném pracovišti v rámci předatestační stáže.
- Hrazené studijní volno na předatestační přípravu pro všechny lékaře.
Na co upozorňují:
- Nezanedbatelná část letošních absolventů kvůli podmínkám v ČR raději začne svoji profesní kariéru v zahraničí.
- V ČR je přibližně 5000 neatestovaných lékařů, jejichž profesní zájmy nikdo nehájí.
S čím nesouhlasí:
- S krátkozrakostí politických rozhodnutí týkajících se resortu zdravotnictví, měnících se s výsledky každých nových voleb.
- S personální devastací českého zdravotnictví.
- S finančním ohodnocením nezohledňujícím náročnost lékařské profese.
- S výší úhrady za přesčasovou práci.