Hygienici odmítají navrhované změny v dozoru nad jídelnami

29. 4. 2014 8:20
přidejte názor
Autor: Redakce
Pozměňovací návrh k zákonu o potravinách měnící pravidla pro kontrolu veřejného stravování, který v polovině dubna schválil sněmovní zemědělský výbor, je hloupý a nebezpečný. Na tiskové konferenci to uvedl hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.


Navrhované změny jsou podle něj přímým ohrožením veřejného zdraví v oblasti potravin a výživy. Zákon je na programu aktuální schůze Sněmovny, výbor by se jím měl znovu zabývat ještě před ní v úterý.

Pozměňovací návrh poslankyně Margity Balaštíkové (ANO) má podle Valenty zásadní dopad na rozdělení kompetencí v oblasti hygieny, výživy a bezpečnosti potravin. Novela je odjímá hygienické službě a předává dozorovým orgánům ministerstva zemědělství.

Hygienická služba má podle novely přestat například přijímat oznámení o uvedení potravin pro kojence nebo zvláštní lékařské účely na trh či stanovovat požadavky na jejich složení. „Tato činnost je přitom nedílně spjata s hodnocením zdravotního rizika, s posouzením složení, dávkování, věkové vhodnosti či se schválením uváděného zdravotního tvrzeni. MZe nemá k podobné činnosti ani odbornou zdravotnickou kapacitu ani nutné zázemí a není schopno samo stanovit limity látek v potravinách ani hodnotit zdravotní rizika, uvedl Valenta.

Veřejné stravování je podle Valenty jednou z nejrizikovějších oblastí z pohledu výskytu alimentárních onemocnění. Dozor nad uváděním potravin na trh se musí opírat o hodnocení zdravotních rizik, uvedl. Pozměňovací návrh počítá s tím, že by dozor v této oblasti měl přejít na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI). „Tento postup samozřejmě není akceptovatelný ani legislativně ani věcně,“ upozornil Valenta.

Ministerstvo zemědělství se proti jeho tvrzením následně ohradilo. „Činnost SZPI je vysoce profesionální, což dokazují i výsledky jejích kontrol v oblasti potravinářství,“ uvedl mluvčí MZe Hynek Jordán.

Podle návrhu by se přesun kompetencí v oblasti veřejného stravování měl odehrát v roce 2016, což předpokládá převod části pracovníků hygienické služby do resortu ministerstva zemědělství. Podle hlavního hygienika by tímto převedení zaměstnanci ztratili možnost průběžného zdravotnického vzdělávání, a tím záhy i odbornost a návaznost na další zdravotnické zázemí.

Návrh naopak počítá s tím, aby hygienici i nadále zajišťovali dozor a přijímali opatření v případě alimentárních nákaz nebo jiného poškození zdraví z potravin. Podle Valenty by tak činili bez poznatků o situaci v terénu, který získávají během běžného dozoru, což prý není akceptovatelné. „Navrhované změny jsou přímým ohrožením veřejného zdraví v oblasti potravin a výživy,“ podotkl.

Na úterním jednání zemědělského výboru podle informací MZe Balaštíková předloží další pozměňovací návrh upravující kontrolní činnost v oblasti potravinářství. SZPI by podle něj měla vykonávat dozor nad stravováním v restauracích či bufetech. Dozor ve školních jídelnách a zdravotnických zařízeních by i nadále spadal pod hygienickou službu. „Je nutno zdůraznit, že ČR jsou spolu se Slovenskem a Slovinskem jedinými třemi zeměmi EU, kde kontrolu stravovacích služeb neprovádí potravinářská inspekce, a tedy nespadá do gesce MZe,“ řekl Jordán.

Šéf hygieniků naopak tvrdí, že evropská praxe ve všech případech podporuje sdílení kompetencí a do kontrol potravin jsou vždy zapojeni zdravotníci. „V některých zemích, jako je Rakousko či Itálie, je ministerstvo zdravotnictví dokonce hlavním centrálním orgánem,“ poznamenal. Navrhovaná změna podle něj navíc komplikuje systém dozoru, čímž komplikuje život podnikatelům, ohrožuje zdraví spotřebitelů a mrhá státními penězi.

Poslanci zemědělského výboru naopak 16. dubna odmítli návrh poslankyně opozičního hnutí Úsvit Olgy Havlové, která z velké novely zákona o potravinách chtěla vypustit povinnost obchodníků uvádět hlavní složku nebaleného výrobku a jméno výrobce včetně adresy. Neprošel ani její návrh vypustit z novely povinnost velkých řetězců informovat u vstupu do prodejen o pěti hlavních zemích, ze kterých pochází zboží v jejich nabídce. Sněmovna zákon začátkem února podpořila v prvním čtení.

Návrh zákona, který je označován za největší změnu potravinové legislativy za 15 let, zvyšuje i některé sankce. Například maximální pokuta za nedodržení požadavků na označování potravin nebo kvalitativní parametry má vzrůst ze současných tří na deset milionů korun. Novela počítá také se zavedením nahlašovací povinnosti pro dovozy vybraných potravin rostlinného původu. Podobnou povinnost již mají dovozci živočišných produktů.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?