„To, co se odehrálo v roce 2009 kolem chřipky H1N1, připomínalo spíše hysterii než racionální reakci na možné riziko,“ říká člen výboru pro veřejné zdraví Evropského parlamentu Pavel Poc. „Opakování podobných scénářů musíme do budoucnosti zabránit. Jde jak o stovky milionů z veřejných rozpočtů, tak o to, že až budeme stát před skutečnou pandemii, nikdo tomu nebude věřit až do chvíle, kdy skutečně udeří a pak bude pozdě.“
Poc tak poukazuje na fakt, že na základě masivní mediální kampaně v případě viru H1N1 se automaticky roztočil obrovský kolotoč připravených opatření, včetně různých legislativních výjimek a předpřipravených smluv, aniž by někdo uvažoval o racionálnosti těchto opatření.
Tyto příklady dokládají základní nedostatek pružnosti a flexibility evropských orgánů a institucí, které se ukázaly jako neschopné oprostit se od předem sestavených prognóz a přizpůsobit vhodným způsobem skutečným klinickým a epidemiologickým údajům, které byly k dispozici. Hrozivé soukolí politiky a rozhodování vysvětluje z větší části liknavost a obrovské výdaje způsobené šířením nadměrné a neznené paniky ve zdravotnictví v případě chřipkové „pandemie“, která podle jistého francouzského odborníka připomíná spíše „chřipečku“. Tak hodnotí situaci zpráva projednaná dnes Evropským parlamentem.
Podle Poce je tak nezbytné si položit jednu zásadní otázku: „Když mnozí epidemiologové v roce 2009 upozorňovali na nízký potenciál tohoto kmene, většinou je umlčela masivní kampaň tvrdící pravý opak. Ve skutečnosti pak chřipka H1N1 nezpůsobila ani tolik úmrtí, jako jiná sezónní chřipka. Co je ale pro nás víc? Mediální kachna přiživovaná lobby výrobců farmak a reakcemi politiků v roli zachránců národa, nebo to, aby naše klíčové instituce mohly mít vlastní názor a vydávat vlastní odborná stanoviska k věci, aniž by je někdo ovlivňoval?“ ptá se Poc, podle kterého je maximální míra nezávislosti klíčových institucí právě tím základním předpokladem, abychom se s podobnou situací dokázali vypořádat i v budoucnosti.
Jak totiž odhalila analýza, náklady na zdravotní opatření v souvislosti s chřipkou H1N1 vystoupaly do neuvěřitelných výšin Například v případě Velké Británie šlo o 1,3 miliardy eur nebo ve Francii o 990 milionů eur. Přitom Francie v případě sezónní chřipky na stejný účel vynakládá pouhých 87 milionů. „Ale například Polsko se naopak rozhodlo své občany neočkovat vůbec. Což jasně ukazuje na oprávněnou nedůvěru v hodnocení rizik očkování,“ upozorňuje Poc.
Nákladům ve výši stovek milionů eur by se ale přitom i v případě masivních pandemických nákupů dalo, podle poslanců Evropského parlamentu zabránit. „Smlouva o Evropské unii totiž umožňuje, aby se členské státy dobrovolně sdružovaly a získávaly tak výhodnější ceny,“ dodává europoslanec Poc.
RNDr. Pavel Poc, Poslanec Evropského parlamentu za ČSSD, Člen výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), člen delegace ve Výboru pro parlamentární spolupráci EU-Rusko.