I lékařská péče se může objektivně změřit

28. 8. 2001 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Když prodavači nejsou ochotní poskytnout veškeré dostupné údaje, zákazník jednoduše odejde. Co když však člověk potřebuje "opravit" vlastní srdce nebo kyčle? Kde vezme jistotu, že v konkrétní nemocnici o něj bude dobře pečováno na vysoké odborné úrovni? Pacient právem očekává léčbu na úrovni současného lékařského poznání s reálnou nadějí na její úspěch. V cizině je běžné...


Než si člověk koupí auto, obvykle obejde několik prodejen, usedne za volant mnoha vozidel a vyžádá si řadu technických údajů.

Když prodavači nejsou ochotní poskytnout veškeré dostupné údaje, zákazník jednoduše odejde. Co když však člověk potřebuje „opravit“ vlastní srdce nebo kyčle? Kde vezme jistotu, že v konkrétní nemocnici o něj bude dobře pečováno na vysoké odborné úrovni? Pacient právem očekává léčbu na úrovni současného lékařského poznání s reálnou nadějí na její úspěch. V cizině (především v zámoří) je běžné, že se pacient lékaře na všechno zeptá. Chce vědět nejen to, jak probíhá jeho onemocnění a jaké jsou možnosti léčby, ale zajímá se také o zkušenosti ošetřujícího lékaře a o konkrétní výsledky pracoviště.

Jednotlivá pracoviště lze porovnat

Kvalitu zdravotní péče umožňuje zjistit mezinárodní norma ISO 9001. Jednotlivá pracoviště můžeme totiž porovnávat podle statistických údajů, které sledují určitá kritéria (věk, závažnost onemocnění atd.). Pacient by měl mít zákonné právo tyto informace vyžadovat a teprve na jejich základě se rozhodnout pro konkrétní zdravotnické zařízení či nemocnici. Zatím však záleží jen na dobré vůli pracovníků jednotlivých pracovišť, zda požadované údaje sdělí. Ostatně, odmítnutí má v tomto případě také svou informační hodnotu.

U nás je situace různá

V České republice je zatím jediným držitelem ISO 9001 ve zdravotnictví sanatorium Pronatal v Praze. Předpokládá se ale, že do konce roku k němu přibudou další tři zařízení. Zkušenosti jsou zatím ale takové, že pacienti se sice mohou ptát, ale zástupci zdravotnického zařízení nemusí odpovědět. Mnohá renomovaná pracoviště informace ochotně poskytují, jiná se se souhlasem Ministerstva zdravotnictví ČR urputně brání. Argumentují hlavně tím, že laik není schopen lékařským údajům rozumět. Uvádějí, že nelze porovnávat jednotlivá zdravotnická zařízení a také, že nemocnice, které přebírají péči o těžší pacienty, mají pochopitelně statisticky horší výsledky. Zní to logicky, jenže každý lékařský obor má svá kritéria pro to, co je úspěch a co je kvalita.

Záruka kvality

Ve světě jsou již vypracována kritéria, např. pro rehabilitační kliniky, domy s pečovatelskou službou, laboratoře, lékárny, centra pro akutní medicínu, lékařské praxe a centra pro asistovanou reprodukci. V současné době se tvoří kritéria pro velké zdravotnické komplexy. ISO 9001 uděluje nezávislá zahraniční certifikační komise, která posuzuje pracoviště komplexně. Kromě odborných aspektů se hodnotí např. také odpovědnost vedoucích pracovníků, způsob hospodaření, stav a pravidelný servis všech přístrojů, které se dostávají do styku s pacientem, systém ochrany dat a veškerá hygienická opatření. Sleduje se i spokojenost pacientů, lékařů a ostatních pracovníků.

Certifikát se musí obhájit

Dosažením certifikace však pro zdravotnické zařízení nic nekončí, ale naopak začíná. Jeho získáním se pracoviště zavazuje k trvalému zvyšování kvality poskytovaných služeb. Jednou ročně přijede nezávislá zahraniční agentura provést kontrolu. Hodnotí se nejen udržení dosažených výsledků, ale bývá požadováno jejich zlepšení. Každé tři roky je nezbytné provést recertifikaci. Tím jsou nositelé cetifikátu motivováni k trvalému zvyšování kvality poskytovaných služeb a výsledků.

Marta Šimůnková, Právo, 28.8.2001

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?