PRAHA - Monitorovat a regulovat propagaci potravinářských výrobků a omezit či zakázat reklamu na kalorické a z hlediska výživy nehodnotné potraviny zaměřující se na děti. To je doporučení Mezinárodní asociace organizací spotřebitelů potravin (IACFO) ze zprávy, kterou zaslala Světové zdravotnické organizaci (WHO) koncem července. WHO by měla doporučení asociace zapracovat do chystané globální strategie pro výživu a zdraví, kterou by měla zveřejnit koncem roku.
Asociace ve zprávě WHO například také žádá, aby se předem posuzovaly všechny televizní reklamy na jídlo pro děti, a se zvýšenou pozorností ty, které se vysílají v podvečer. Chce též prosadit efektivní sankce proti výrobcům jídla a jeho inzerentům, pokud by porušovali restrikce reklamy zaměřené na děti.
To, že navrhovaná opatření nejsou přemrštěná a reklama na nezdravé potraviny zaměřená na děti začíná nabývat nekontrolovatelných rozměrů, dokládá asociace výsledky několika výzkumů. „Každému dolaru, který WHO použije na zlepšení výživy světové populace, odpovídá 500 dolarů vynaložených potravinářským průmyslem na propagaci vyrobených potravin,“ uvádí asociace.
V roce 2001 činil reklamní rozpočet světového potravinářského průmyslu 40 miliard amerických dolarů, což je číslo vyšší než hrubý domácí produkt 70 procent zemí světa, dodává. Největšími inzerenty jsou firmy jako je McDonald's, Nestlé, Mars či Cadbury's.
Asociace ve zprávě také upozorňuje na nutnost regulace novodobých reklamních praktik, které potravinářské firmy k propagaci svých produktů využívají. Výrobci cukrovinek a dalších „dobrot“ totiž objevili nemalé možnosti nových technologií, jako je e-mail či SMS zprávy. Reklama cílená na děti jejich prostřednictvím se totiž vymyká kontrole rodičů.
Vlivy reklamních sdělení ale na děti západních zemí, jako jsou například USA či Velká Británie, číhají i ve školách. Ať už jsou to běžné reklamní plochy na školních autobusech, nebo i reklamní „dárky“ školám v podobě sešitů a učebních pomůcek. Ani exkluzivní smlouvy prodejců nápojů, zpravidla kalorických a nezdravých, nejsou výjimkou.
Prodejci nezdravých potravin se však naučili používat i další sofistikovanější praktiky, upozorňuje zpráva. Společně například zakládají vědecké instituty, z jejichž výstupů se lidé dozví informace sice pravdivé, nicméně neúplné a stavějící výrobky zakladatelů do lepšího světla. Lidé se pak díky těmto institutům například dozví, že cukr je zdravý, protože napomáhá mentálním procesům.
Dalším nebezpečným marketingovým trikem aplikovaným v západních zemích je podle asociace spojení konzumace sladkostí se sportem a vytváření dojmu, že pro udržení štíhlé linie je nejdůležitější sport, zatímco výživa je vedlejší. Dětem do školy pak firmy „zdarma“ poskytnou stroje na cvičení, ovšem pokud předtím společně nasbírají dostatečný počet bodů z obalů od čokolád.
Výsledkem nezdravého stravování je, že více než deset procent dětí na světě trpí nadváhou. V rozvinutých zemích to přitom bývá až 30 procent dětí. V USA je nezdravá strava a jí způsobená obezita považována za druhý nejrizikovější faktor způsobující smrtelná onemocnění. Na prvním místě je kouření.
„Prevence je různá, ale vyžaduje především změnu v nabídce a poptávce po jídle. A bude vyžadovat i změnu marketingu,“ uzavírá asociace. A kromě zavedení restrikcí, regulace a směrnic navrhuje například i zavedení daní z prodeje vysokoenergetických potravin s nízkými nutričními hodnotami.
Jak upozornila na svých internetových stránkách i česká Asociace komunikačních agentur, dění na úrovni WHO může brzy ovlivnit i Českou republiku. Důkazem například je, že zákonodárci EU nyní chystají zákon o tvrzení o nutriční hodnotě a zdravotních účincích.
ČTK