LONDÝN - Tělo odpovídá mnohem rychleji na škodlivé vetřelce, než se doposud myslelo. Britští věci odhalili rychlou fázi imunitní reakce, do níž jsou zapojeny dendritické buňky. Tyto buňky, které jsou jako jediné schopné zahájit primární imunitní reakci, se aktivují během několika minut poté, co zaregistrují přítomnost vetřelce v těle. Samy potom vyburcují další buňky, ať už jde o přátelské nebo nebezpečné patogeny.
Toto odhalení může podle nich pomoci vědcům vyvinout mnohem účinnější vakcíny.
Vědci se zajímají o dendritické buňky už spoustu let, protože jsou jedny z klíčových buněk zapojených do obrany těla před infekcí. Tyto buňky, které působí jako strážci, jsou nezbytné pro tělo, aby bylo schopné rozpoznat útok virů nebo bakterií a zareagovat na ně.
Tým profesora Colina Watta z univerzity v Dundee pozoroval v laboratoři, co se děje, když dendritické buňky přijdou do kontaktu s mikroorganismy. Zjistili, že dendritické buňky rozpoznávají útok virů a bakterií pomocí receptorů, které mají na svém povrchu. Stimulací těchto receptorů lze dosáhnout toho, že buňky opustí tkáň, kterou hlídaly, a přesunou se do lymfatických uzlin, přičemž s sebou nesou fragmenty vetřelců jako důkaz o útoku.
Dosáhnou toho rychlou reorganizací vnitřní struktury, která jim umožňuje uchopit cizí materiál a zviditelnit ho pro další imunitní buňky v lymfatických uzlinách, takzvané T-buňky, které potom mohou zaútočit na vetřelce. „Udivilo nás, jak rychle dokáží dendritické buňky zareagovat na signály od patogenních látek,“ řekl profesor Watt. „Odpovídají strašně rychle - během několika minut,“ dodal.
Celý proces trval zhruba hodinu, což je velmi krátká doba ve srovnání se dvěma dny, jak to potvrzovaly předchozí studie. „Tento objev by mohl vést k novým způsobům léčení. Na základě tohoto zjištění budeme zřejmě moci lépe manipulovat s imunitním systémem,“ řekl Watt. Podle něho bude nyní možné vyrobit mnohem účinnější vakcíny a vypnout imunitní systém, pokud funguje špatně. Týká se to například nemocí souvisejících s porušením autoimunity, tedy nesprávnou reakcí imunitního systému na vlastní tkáně a buňky. Příkladem je zánětlivé onemocnění revmatoidní artritida. „Budeme moci zřejmě vložit do vakcíny látky, které stimulují tuto dendritickou odpověď,“ řekl Watt.
Dalším úkolem vědců bude zjistit, zda stejně budou reagovat buňky v živé tkání.
ČTK