Individuální plánování sociálních služeb v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem

Kvalitně vedená dokumentace je odrazem úrovně profesionální praxe. Správné, vhodné a efektivní vedení dokumentace je vizitkou každého kvalifikovaného odborníka. Naopak nedbale vedená a neúplná dokumentace často skrývá i širší problémy praxe určitého jednotlivce nebo celého zařízení. Dokumentace o poskytování služeb by měla mít standardizovaný formát platný pro celé zařízení.

Jaký význam má dokumentace péče?

* Určuje závaznou normu pro kvalitní poskytování péče/služby. Její vedení je podmínkou registrace zařízení, která poskytují sociální služby a realizace plateb od zdravotních pojišťoven.* Umožňuje objektivní hodnocení (měření) poskytované péče.* Chrání pracovníky/zařízení před neoprávněným právním postihem.* Je významným organizačním prostředkem. Dokládá kontinuitu péče.* Statistické informace pomáhají předvídat a plánovat potřeby jednotlivých služeb v budoucnosti.* Zajišťuje komunikaci mezi členy víceoborového týmu. Propojuje práci všech, kteří se podílejí na péči o klienta - pracovníků sociální služby, ergoterapeutů, sester, rehabilitačních pracovníků a dalších pracovníků přímé obslužné péče.* V rámci auditu monitoruje poskytovanou péči v čase a současně dokládá způsobilost osob, které péči poskytly. (Sysel, D., 2007)

Podle jakých kritérií sestavit dokumentaci péče?

Obsah dokumentace péče v sociálních službách by měl odrážet potřeby všech, kteří se poskytování sociálních služeb účastní. Měli bychom si položit otázku: „Jaké požadavky na dokumentaci/plánování služby má každý z účastníků?“

1. Klient/uživatel sociální služby, příp. jeho rodina, by měl v dokumentaci nalézt odpověď na své nejčastější dotazy, jako jsou např.: Jak a na co byl použit příspěvek na péči? Potřeboval jsem poskytnutou službu? Kdo a kdy realizoval službu? Měl potřebné kompetence? Jsou chráněna má práva? aj.

2. Společnost - nadřízené orgány - zřizovatel budou kontrolovat, do jaké míry byly splněny legislativní normy, které se k dokumentaci péče a individuálnímu plánování vážou. Při svých kontrolách budou jistě hledat odpověď na následující otázky: Má každý klient/uživatel sociálních služeb vypracovaný individuální plán? Je pravidelně plán klíčovým pracovníkem a klientem evaluován a aktualizován o nová přání a potřeby klienta? Jsou z plánu patrné druhy služeb a pracovníci, kteří je poskytují? Je popsána realizace poskytování služeb? aj.

3. Management zařízení bude nejčastěji hledat v dokumentaci odpověď na otázky: Byly vynaložené zdroje v rámci limitů a direktiv využity produktivně a ekonomicky? Odpovídá příspěvek na péči potřebám klienta? Jaké a kolik pracovníků potřebuji na zajištění sociálních služeb? aj.

Co by měl individuální plán sociálních služeb obsahovat, abychom splnili požadavky všech zúčastněných? Každý klient/uživatel sociálních služeb je individualitou, každý má jiné potřeby a přání. Proto také individuální plán každého klienta bude mít různý obsah. Důležité však je, aby v zařízení každý z klientů měl tzv. základní dokumentaci, které obsahem by měly být následující formuláře:

* Záznam vývoje stavu (životní příběh klienta) a objektivní popis jeho současného celkového stavu, tzv. anamnéza, která vychází z holistického pojetí osobnosti. Velmi dobrá zkušenost je v terénu s dotazníkovým uspořádáním formuláře, který nám zajistí přehledný a strukturovaný sběr dat.

* Individuální plán péče, který obsahuje přání a potřeby klienta; cíle klienta a pracovníků přímé obslužné péče; klientovy zdroje a četnost intervencí, které povedou k dosažení cíle péče. Nedílnou součástí plánu musí být zdůvodnitelnost plánovaných a poskytovaných služeb. Chybou je, jsou-li v plánu uvedeny intervence, které jsou současně obsahem zdroje klienta. Takový plán nepracuje aktivně pro klienta, ale naopak ho nutí být pasivním uživatelem služeb.

* Ze záznamu realizace plánu péče musí být patrná osobní odpovědnost za poskytnutou péči, četnost jednotlivých intervencí a výhodou je, je-li péče dokumentována v čase.

* Každé hodnocení plánu péče klienta je třeba provádět ve spolupráci s klientem, případně jeho rodinou a s ostatními členy týmu, kteří o něj pečují. Tím přispívají ke komplexnosti poskytované péče a k dobré informovanosti všech, kteří přicházejí s klientem do kontaktu. Při hodnocení obvykle získáváme nové informace o klientovi, které se mohou stát podkladem pro doplnění plánu péče. Hodnocení a kontinuální sběr informací jsou velmi důležitým krokem v procesu plánování, neboť nedostatek informací vede k nevhodné až nekvalitní péči.

* Záznam průběhu služby a reakcí na péči je formulář, jehož obsahem by měly být kontinuální záznamy, které budou vypovídat o tom, co se stalo v průběhu péče mimo plánované aktivity a jaké byly reakce klienta na péči.

Podle individuálních potřeb klienta budou do dokumentace vkládány další individuální formuláře, jako např. plán rizik, ošetřovatelský plán, záznam bolesti, příjem tekutin, protokol pádů a další.

Závěrem

Úspěch poskytované péče závisí na lidských a materiálních faktorech. Mezi lidské faktory ovlivňující kvalitu poskytované péče patří zejména šíře a hloubka odborných znalostí a dovedností odborného personálu, interpersonální vztahy v rámci týmu, kvalita řízení a samozřejmě počet personálu a jeho motivace k individualizované adresné péči. Společným cílem individuálního plánování je vysoká kvalita poskytované péče a aktivní účast klienta na ní, vyjádřená v konečné fázi jeho spokojeností a v některých případech zlepšujícím se zdravotním a funkčním stavem. Pokud se s tímto cílem ztotožňujeme, měli bychom každý ze svého postavení pozitivně ovlivňovat uvedené lidské a materiální faktory a vytvářet maximální podmínky pro zavedení všech komponent individuálního plánování do každodenní praxe.

PhDr. Marie Hermanová, akreditovaná vzdělávací instituce CURATIO® (hermanova@curatio.cz)