„Od července účinný zákon o registru smluv narušuje zájmy farmaceutických firem, dodavatelů zdravotnických prostředků a lobbistů ovládajících české zdravotnictví. Zákon ukládá povinnost uveřejňovat smlouvy s veřejnými institucemi skrze centrální informační systém. Toto uveřejnění bude dokonce od poloviny roku 2017 podmínkou účinnosti smluv. Zájmem lobbistických skupin je náležitosti smluv tajit. Ministerstvo zdravotnictví jim vyšlo vstříc a doporučilo některá ujednání smluv neuveřejňovat. Kryje tak neprůhlednosti kolem výplat bonusů, poskytování darů a praxi vyvádění prostředků z veřejného zdravotního pojištění,“ uvedl nadační fond ve své tiskové zprávě.
Žádný příkaz není
V květnu proběhlo na Ministerstvu zdravotnictví setkání zástupců farmaceutických firem, velkodistributorů léčiv, nemocnic, dodavatelů zdravotnických prostředků, Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR a Svazu zdravotních pojišťoven. Na půdě ministerstva debatovali nad „citlivostí“ ujednání smluv, která by uveřejněním v registru mohla ohrozit jejich obchodní tajemství. Za citlivé ujednání byla mj. označena výše bonusů z objemu léčivých přípravků dodaných nemocnici (a mechanismus jeho určení) nebo výše slevy z ceny přípravků. Ministerstvo doporučilo nezveřejňovat mj. zejména veškeré informace o mechanismu výpočtu bonusů (slevy) a související platební podmínky.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha ale popírá, že by na základě jednání vydalo MZ jakékoli závazné rozhodnutí. „MZ bylo zprostředkovatelem jednání obchodních partnerů ve zdravotnictví. Veškerá ujednání a doporučení vzešla z dohod jednotlivých zúčastněných stran. V závěru zprávy je proto také uvedeno: Nejedná se o závazný výklad práva, natož příkaz Ministerstva zdravotnictví ČR, ale pouze toliko o konsenzus zúčastněných, který by tak mohl přispět k snadnější a jednotnější aplikaci zákona o registru smluv,“ uvedl mluvčí.
Množstevní slevy
Nadační fond princip mechanismu množstevních bonusů kritizuje. „Ceny, za které nemocnice odebírají od dodavatelů léčivé přípravky (zdravotnické prostředky), hradí nemocnicím zdravotní pojišťovny. V případě, že jsou tyto úhrady dostatečně nadhodnoceny, je možné, aby dodavatel po čase vrátil část z ceny dodaného „zboží“ zpět nemocnici. Takto získané i značné finance ale nemocnice již nevrátí pojišťovně a ponechá si je pro svoji potřebu. Může s nimi naložit dle libosti – i nehospodárně. Jde vlastně o podvod na pojišťovnu. Je doloženo, že u dodávek zdravotnických prostředků tvořily bonusy i přes 40 procent původní ceny. O nejméně tato procenta mohla být cena hrazená pojišťovnou nižší – a nemocnice chudší. Existuje ale ještě varianta, že dodavatel bonus nemocnici neposkytne a vše si ponechá – nebo poskytne jen zlomek toho, co by mohl poskytnout,“ uvádí ve svém vyjádření NFPK a dodává, že za citlivé smluvní ujednání je považována i výše daru, kterou farmaceutická firma daruje nemocnici, stejně jako účel daru a platební podmínky.
„Ministerstvo proto nemocnicím doporučuje příslušná citlivá ustanovení o získaných darech před vložením do registru znečitelnit. Neexistuje jediný rozumný důvod, proč tajit účel daru nemocnici, kromě případu, že je tento účel problematický, neoprávněný nebo trestný. Jednání ministerstva připomíná zákazníka v restauraci, který doporučuje číšníkovi, jak utajeně šidit zákazníky…“, komentuje korupční prostředí analytik Nadačního fondu proti korupci Martin Soukenka.
Mluvčí Šticha dodává, že „MZ nemá žádné relevantní a podložené informace, že by ke korupci v této oblasti docházelo. Pokud by se na nás kdokoliv obrátil s podnětem v této oblasti, budeme se jím velmi vážně zabývat.“