Ministerstvo si je vědomo vysoké odpovědnosti související s poskytováním ošetřovatelské péče a s činnostmi s ní souvisejícími, psychické a fyzické zátěže, a to nejen všeobecných sester, ale i ostatních zdravotnických pracovníků v celém systému zdravotní péče. V současné době se projevují důsledky nedostatku všeobecných sester. Ministerstvo si zvolilo jako jednu z priorit jejich stabilizaci pro jejich nenahraditelnost ve zdravotnickém týmu. Navrhlo několik opatření, která by měla zabránit odchodům všeobecných sester z resortu a přilákat do systému nové zájemce o toto povolání. Stabilizační kroky jsou realizované ve spolupráci s dalšími resorty, profesními organizacemi, poskytovateli i plátci zdravotnických služeb. Cílem tohoto materiálu je blíže představit stabilizační opatření odborné veřejnosti. Příčiny nedostatku všeobecných sester jsou různé. Ministerstvo identifikovalo tři základní oblasti, na které navazují stabilizační opatření.
1. Finanční ohodnocení 2. Vzdělávání (dlouhé a duplicitní) 3. Postavení, kompetence, pracovní podmínky
Nízké finanční ohodnocení řešit zvýšením platů všeobecných sester
Analýzou bylo zjištěno, že se plat všeobecných sester a porodních asistentek pohybuje dlouhodobě na úrovni průměrného platu v České republice, což neodpovídá fyzické a psychické náročnosti tohoto povolání. Z toho pramení i jejich nespokojenost s nízkým finančním ohodnocením. Ministerstvo zpracovalo návrh na navýšení platů pro všeobecné sestry a porodní asistentky v průměru o 15 %, tzn. přibližně o 2500 Kč měsíčně. Nařízení, která to garantují, jsou již schválena vládou (jednání dne 6. 5. 2009) a jsou platná. Toto navýšení bude postupně realizováno:
* k 1. 6. 2009 plošným zvýšením platového tarifu o 3,5 %, které se dotýká i zaměstnanců státní a veřejné správy, * k 1. 7. 2009 přiznáním příplatku ve výši 3,5 % platového tarifu všem zdravotnickým pracovníkům další novelou nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, * k 1. 7. 2009 posunem části všeobecných sester a porodních asistentek v platové třídě přijetím nového katalogu prací.
Nezbytným předpokladem pro zvýšení platů a mezd bylo nalezení finančních zdrojů, které pomohou zdravotnickým zařízením pokrýt zvýšené osobní náklady. Zdravotní pojišťovny uvolní již pro druhé pololetí roku 2009 více než 1 miliardu korun. Uvedená nařízení vlády upravují výši platů v rozpočtových a příspěvkových organizacích, nicméně zájmem ministerstva je, aby úměrně došlo i ke zvýšení mezd v obchodních společnostech. Nedostatek sester ohrožuje všechna zdravotnická zařízení. Proto ministryně zdravotnictví iniciovala jednání s hejtmany krajů, kteří přislíbili zvýšení mezd realizovat.
V roce 2008 byla provedena změna ve vyhlášce č. 439/2008 Sb., seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, kde došlo k navýšení indexace práce všeobecných sester a dalších nelékařských pracovníků (např. lokální ošetření buď jednoduché, nebo infikované rány). Tím vznikl prostor mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními pro zvýšení úhrady za provedené výkony ošetřovatelské péče.
Snížení poplatku za „registraci“
Zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ukládá povinnost celoživotního vzdělávání nelékařským zdravotnickým a jiným odborným pracovníkům. Pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu je nutné získat osvědčení, tzv. „registraci“, která je zákonem zpoplatněna ve výši 500 Kč na šestileté registrační období. Ministerstvo si je vědomo finančního zatížení všeobecných sester a ve spolupráci s Ministerstvem financí ČR připravilo novelu zákona o správních poplatcích, která je snižuje z 500 Kč na 100 Kč. Předpokládáme, že se pro toto opatření najde podpora v Parlamentu ČR. Snížení registračního poplatku navazuje na již realizované snížení finančních výdajů souvisejících s podáním žádosti o vydání osvědčení (zrušena povinnost dokládání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti).
Celoživotní vzdělávání a kredity
Ve druhém pololetí roku 2009 vstoupí v platnost novelizace vyhlášky č. 321/2008 Sb., kterou se stanoví kreditní systém. Na základě podnětů všeobecných sester z praxe ministerstvo přehodnotilo systém celoživotního vzdělávání. Novelou vyhlášky se ruší omezení počtu kreditů za registrační období, které je možné získat formou e-learningového kurzu nebo semináře pořádaného zdravotnickým zařízením (nyní je možné získat pouze 14 kreditů formou e-learningu a 10 kreditů za semináře). Tato změna umožní zdravotnickým zařízením flexibilně organizovat vzdělávání podle potřeby svých zaměstnanců v souladu s nejnovějšími poznatky v oboru.
Další úpravy se například týkají: * u mezinárodního kongresu odstranění podmínky garantování této akce mezinárodní organizací, * u pedagogické činnosti doplnění možnosti ohodnotit přednesené sdělení kredity (varianta za vyučovací hodinu nebo za přednesené sdělení). Toto opatření povzbuzuje všeobecné sestry k prezentaci výsledků jejich práce a prokazování získaných vědomostí a dovedností z praxe. Ministerstvo připravilo pro zlepšení možnosti přístupu zdravotnických pracovníků k celoživotnímu vzdělávání a naplňování jeho povinnosti projekt financovaný z ESF. Jedná se o částku několika stovek milionů korun, která bude čerpána v průběhu tří let. Termín vyhlášení výzvy je do konce června roku 2009. Samotné čerpání finančních prostředků bude zahájeno na podzim roku 2009.
Specializační vzdělávání
Jednou z příležitostí k využití finančních prostředků na vzdělávání bylo vypsání dotačního programu „Rezidenční místa“ ministerstvem. Jen pro nelékařské zdravotnické pracovníky byla uvolněna částka 169 000 000 Kč na 1900 rezidenčních míst. Financování specializačního vzdělávání je umožněno novelou zákona č. 96/2004 Sb., která je účinná od 1. 7. 2008 a která znamenala zásadní průlom v přístupu státu k odpovědnosti za vzdělávání zdravotnických pracovníků. Ministerstvo se zavázalo trvale tuto oblast finančně podporovat. Dalším důležitým opatřením v oblasti specializačního vzdělávání je návrh na zkrácení délky specializačního vzdělávání, a to ze tří modulů na dva (vypuštěním posledního vysoce specializovaného modulu) s možností započítání studia absolvovaného na VOŠ či VŠ a v neposlední řadě možnost nástupu do specializace i absolventům.
Kompetence všeobecných sester
Kompetence všeobecných sester jsou vymezeny vyhláškou č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. V souvislosti s vývojem ošetřovatelské profese se v současné době provádí revize této vyhlášky a jsou zohledňovány některé specializované činnosti, které všeobecná sestra bude moci vykonávat bez odborného dohledu.
Všeobecná sestra se stane, jak je běžné ve všech vyspělých zemích, nositelkou výkonu, a tím bude i nositelkou finančních prostředků do zdravotnického zařízení. Do konce tohoto roku se bude jednat zhruba o 50 výkonů. Již dnes víme, že je možné, aby sestra byla nositelkou až 250 výkonů. Tímto opatřením ministerstvo podporuje provázanost navýšení kompetencí ve vyhlášce o činnostech s úpravou katalogu prací a sazebníkem výkonů.
Změny v kvalifikačním vzdělávání všeobecných sester a zdravotnických asistentů – novela zákona č. 96/2004 Sb., v platném znění
Jednou z dalších příčin nedostatku sester je duplicita ve vzdělávání všeobecných sester, a to na vyšších odborných školách a vysokých školách. Na obou druzích škol se získává odborná způsobilost všeobecné sestry podle platných předpisů Evropské unie – směrnice 2005/36/ES, to je v počtu 4600 hodin a celkové délce studia 3 roky. Výsledkem vzdělávání je získání odborné způsobilosti všeobecná sestra podle zákona č. 96/2004 Sb., se stejnými kompetencemi. Oba tyto programy jsou téměř identické, splňují požadavky vyhlášky č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání a Metodického pokynu Ministerstva zdravotnictví ČR k této vyhlášce.
Absolventi akreditovaného vzdělávacího programu oboru vzdělání na VOŠ Diplomovaná všeobecná sestra a absolventi studijního oboru Všeobecná sestra na VŠ jsou způsobilí vykonávat činnosti uvedené v § 5 vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Jak vyplývá z analýzy provedené ministerstvem, část absolventů akreditovaného vzdělávacího programu oboru vzdělání Diplomovaná všeobecná sestra na vyšších odborných školách zdravotnických po ukončení vzdělávání pokračuje na bakalářském stupni vysoké školy. Tato duplicita umožňuje vzdělávat všeobecné sestry 6 let po vykonání maturitní zkoušky. Ministerstvo proto navrhlo změnu na utlumení akreditovaných vzdělávacích programů Diplomovaná všeobecná sestra na vyšších odborných školách zdravotnických, studenti by tak naposledy nastoupili do 1. ročníků ve školním roce 2010/2011. Ve spolupráci s MŠMT dojde k navýšení počtu studijních míst na vysokých školách a k tomu odpovídajícímu navýšení finančních prostředků. Po odstranění výše uvedené duplicity budeme schopni zabezpečit za stejné množství peněz vzdělávání více všeobecných sester.
Absolventi studijního oboru Zdravotnický asistent či jiných středních škol budou moci pokračovat ve studijním oboru Všeobecná sestra pouze na vysokých školách, ale již bez předchozího vzdělávání ve vyšších odborných školách zdravotnických. Stávající název povolání Zdravotnický asistent se změní na Praktickou sestru. Nejde jen o kosmetickou změnu názvu, ale zejména o změnu kompetencí. Praktická sestra bude moci po 6 měsících výkonu povolání poskytovat bez odborného dohledu základní ošetřovatelskou péči. Stane se nedílnou součástí ošetřovatelského týmu, s možností lepšího finančního ohodnocení.
Naší snahou také je podpořit kombinovanou formu studia i pro zdravotnické asistenty, vytvořit ve spolupráci s vysokými školami dostatek studijních míst. Navíc pro zdravotnické asistenty, kteří nastoupí na minimálně poloviční úvazek do zdravotnického zařízení a budou studovat dále v kombinované formě studia oboru Všeobecná sestra, poskytne ministerstvo motivační měsíční stipendium.
Nízká společenská prestiž, pracovní podmínky
Od srpna zmírníme požadavky na zřizování školek, což usnadní jejich zakládání zejména firmám, tedy i nemocnicím. Naší snahou je, aby péče o děti nebránila všeobecným sestrám v návratu z mateřské dovolené a usnadnila jim skloubení péčeo děti s náročnou prací. Proto přímo řízeným nemocnicím, které projeví zájem o zřízení školky pro děti svých zaměstnanců, poskytne ministerstvo finanční dotaci.
Změny karenční doby v době dočasné pracovní neschopnosti
V souvislosti s novým zákonem o nemocenském pojištění je od 1. ledna 2009 dočasná pracovní neschopnost za první 3 dny bez náhrady mzdy nebo platu (tzv. karenční doba). Toto opatření u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou vyvolalo řadu pochybností. Skutečně značná část zdravotnických pracovníků zajišťujících nepřetržité zdravotnické provozy je touto změnou znevýhodněna a vznikají jim tím nestejné podmínky. Ministerstvo bezprostředně po vyhodnocení dopadů uplatnilo podnět k novelizaci předmětného ustanovení zákoníku práce za účelem odstranění této nerovnosti.
Záměrem bylo řešit problém v době co nejkratší, proto je součástí projednávaného návrhu zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Tento návrh zákona je projednáván v Parlamentu ČR (byl schválen Poslaneckou sněmovnou 15. 5. 2009 a je zařazen na schůzi Senátu v červnu) s předpokladem účinnosti od 1. července 2009. Změnou se odstraní nerovnost podmínek krácení náhrady mzdy nebo platu za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti (karenční doby) bez ohledu na formu rozvržení týdenní stanovené pracovní doby.
Ministerstvo vnímá dlouhodobý nedostatek všeobecných sester jako důsledek nedostatečné prestiže tohoto zdravotnického povolání. Na nedostatku všeobecných sester se také podílí psychická a fyzická náročnost povolání, vysoká míra odpovědnosti a povinnost celoživotního vzdělávání. Ministerstvo spolupracuje s Českou asociací sester a dalšími profesními organizacemi a podporuje například oslavy Mezinárodního dne sester, SestraFest, soutěž Sestra roku.
Ministerstvo se domnívá, že je potřeba sledovat a více využívat výsledky spokojenosti pacientů a také výsledky spokojenosti zdravotnických pracovníků. Managementy zdravotnických zařízení by měly analyzovat příčiny nespokojenosti zaměstnanců a včas reagovat na signály syndromu vyhoření nebo více prezentovat a medializovat dobré výsledky práce všeobecných sester.
Vážené kolegyně a kolegové, z výše uvedeného textu je zřejmé, že ministerstvo mnohé smysluplné a realizovatelné kroky a opatření ke zlepšení práce všeobecných sester již činí. Také sestry samy by měly usilovat o zlepšení svého postavení a prestiže ve společnosti, a to nejen svým profesionálním, ale i lidským přístupem k pacientům a k sobě samým. Na této cestě přeji nám všem mnoho sil.
O autorovi: MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně pro zdravotní péči, MZ ČR