Dostupnost těchto informací by měl zajistit celoevropský koncept eHealth, projekt zahrnující veškeré využití elektroniky a informačních technologií v medicíně. Skutečnost našeho zdravotnictví je zatím taková, že údaje jsou roztroušeny v kartotékách v různých ordinacích, a nejsou dostupné specializovanému lékaři, ke kterému musíte v případě nutnosti zajít.
Vytvořit takový systém však nebude vůbec jednoduché, neboť daná myšlenka se neobejde bez propojení databází jednotlivých členských zemích unie. A to vyžaduje dohodu na společných technických standardech. Také odlišnost jejich jazykových kultur ztěžuje lékařskou korespondenci na mezinárodní úrovni. Řešením by mohl být třeba jednotný lékařský software, v němž by lékař vybíral z nabídky jednotlivých přesně definovaných zdravotních symptomů a diagnóz ve svém jazyce. Program by pak dokázal zobrazit vložené informace v jakékoli jiné evropské řeči. I to je však záležitost, kterou je nutné teprve dojednat.
NESROVNALOSTI OHROŽUJÍ LIDSKÉ ŽIVOTY
Chyby při léčení stojí ročně život 44.000 až 98.000 amerických pacientů. Mohli by přežít, kdyby omylem nedostali špatný lék nebo nepodstoupili nesprávnou operaci a podobně. Alespoň tak uvádí odborná studie, zveřejněná před časem ve Spojených státech, jejíž docela děsivá čísla byla součástí podkladů pro účastníky konference v Malaze.Také v Británii jsou takové chyby podle odhadu každý rok příčinou smrti 34.000 lidí. Některým omylům by mohla zabránit úplná zdravotní dokumentace. Jiným třeba počítačový program, který by automaticky upozornil, že předepsaný lék se nesnese s jiným už užívaným medikamentem.
Ani lékařské předpisy už v blízké budoucnosti nemusí mít současnou podobu. Recepty vypsané na papírovém formuláři by měla nahradit elektronika. Definitivně skončí éra rukou psaných receptů, které mohou lékárníci špatně přečíst a vydat nesprávný lék. První zvažovanou variantou je, že lékař pošle předpis na léky pro daného pacienta elektronickou poštou rovnou do lékárny. Druhá, zřejmě výhodnější, je ta, že lékař umístí recept do počítačové sítě (možná rovnou na internet), odkud si jej lékárník stáhne. Databáze léků navíc okamžitě ukáže, zda se jednotlivé medikamenty předepsané jednomu pacientovi různými lékaři navzájem nevylučují. A vlastně se i zjednoduší kontrola léků vydaných na jméno jednotlivých nemocných.
IZIP: INDIVIDUALISTA EVROPSKÉHO FORMÁTU
Za ČR se na konferenci prezentovala pouze společnost IZIP, která představila internetové zdravotní knížky pro klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny. Fakt, že je nyní v Česku má téměř milión klientů pojišťovny, odborníky z ostatních zemí fascinoval. Vedle českého projektu, hodnoceného v rámci roční studie, kterou na zadání Evropské komise zpracovala německá společnost Empirica, bylo přitom posuzováno dalších devět projektů z oblasti eHealth provozovaných v dalších státech Evropské unie. Ředitel společnosti Empirica, Dr. Karl A. Stroetmann, M.B.A. PhD., o IZIP mimo jiné řekl: „IZIP bude v dlouhodobém hledisku velmi profitabilní, protože jde o rozsáhlý systém, který zahrnuje prakticky všechny skupiny lékařů, od praktiků, specialistů až po nemocnice, a také lékárny a pacienty. To je mimochodem něco, čím se IZIP liší od většiny obdobných systémů. Právě komplexnost systému odlišuje IZIP od většiny obdobných projektů. Možná s výjimkou Dánska, kde je srovnatelný národní systém vyvíjen již deset let. Také obsahuje klíčový faktor úspěchu, což je neustálý rozvoj systému. Principy, na jakých je postaven, doporučíme k využití v celé unii.“
Podle expertů ČR dokázala s významně nižšími náklady a během několika let vybudovat systém schopný velmi brzy pokrýt všechny obyvatele a poskytovatele zdravotní péče. Vynaložené náklady jsou nepatrné ve srovnání s náklady, jaké se diskutují nebo jaké jsou již odsouhlaseny v zemích, jako jsou Austrálie, Kanada, Německo nebo Anglie, a které se pohybují mezi jednou až několika miliardami euro. Není divu, že řada evropských politiků prohlašuje, že by chtěli svým občanům zabezpečit jednoduchý přístup k jejich zdravotnickým záznamům, jako nabízíí český systém.
Společnost IZIP si mj. poradila i s dostupností údajů - nejsou v uzavřené databázi nebo na lokální síti, ale na internetu. Klient pak prozradí přístupový kód jen těm lékařům, které si sám vybere. A ti se dostanou pouze k údajům, které jim pacient v základním nastavení povolí. Protože internet může mít lékař téměř kdekoli na světě, odpadá problém s propojováním vzájemně odlišných informačních systémů.
OCHRANA SOUKROMÍ NEBUDE SNADNÁ
Na konferenci se rovněž podrobně hovořilo o zajištění ochrany dat pacientů. Velkým úkolem, který autory projektů v konceptu eHealth čeká, bude proto stanovení vyvážené a celoevropsky přijatelné hranice práva na soukromí a zároveň dostupnosti zdravotních dat. Z těchto informací však mají mít možnost čerpat jen ti lékaři, kteří je v nezbytné míře opravdu potřebují.
Moderní technika ve spojení s lékařskou vědou mají „na svědomí“, že se lidé dožívají stále vyššího věku. Podle současných předpokladů by mohlo v roce 2050 v zemích Evropské unie být 40 % obyvatel starších než 65 let. V současnosti stojí zdravotní péče v Evropě přes 8,5 % hrubého domácího produktu, do roku 2050 odborníci odhadují jeho růst na 13 %. Od novodobých produktů informační technologie se rovněž očekává pomoc při řešení zdravotních a ekonomických problémů, které s tím budou spojeny. Už dnes pociťuje svět potíže s tím, jak se vyrovnat s rostoucími náklady na zdravotní péči. Požadavky vždy přesahují možnosti, které daný stát má - ať už je chudý, nebo patří mezi nejvyspělejší země světa. Koncept eHealth by se proto měl stát jednou z možností, jak by se daly snížit náklady na zdravotnictví. Moderní technika by zmírnila administrativní zátěž na lékaře, ulehčila mu práci, snížila počet zbytečně opakovaných vyšetření a nadměrné předepisovaných léků.
Technik