Aktivisté chtějí aktualizaci takzvaného spotřebního koše, ale také omezení automatů a bufetů prodávajících ve školách nápoje a cukrovinky. Odbornice na školní stravování Alena Strosserová, která spolupracuje s ministerstvem, ale ČTK řekla, že jídelnám nic nebrání vařit zdravě.
Spotřební koš stanovuje minimální a maximální hodnoty, kolik gramů masa, mléka, vajec, zeleniny nebo ovoce má dostat dítě příslušného věku. „Vyhláška by měla odpovídat aktuálním poznatkům o výživě,“ požaduje ale Bohuslav Sedláček z iniciativy. Pravidla prý vývařovnám nařizují dávat do jídel příliš bílého cukru, vysoké jsou i hodnoty pro mléko a mléčné výrobky. Naopak udávané množství zeleniny a ovoce je prý nedostatečné. Podle Sedláčka také zastaralé normy počítají s denní konzumací masa.
„Kdyby školy chtěly vařit jinak, tak ony vlastně nemohou,“ řekl ČTK. Obrátili se proto na ministra školství, ale také na ministerstvo zdravotnictví a zemědělství, jestli by se iniciativa mohla účastnit přípravy revize spotřebního koše.
„I bez aktualizace spotřebního koše doporučujeme okamžitě přestat ve školních jídelnách používat potraviny s umělými sladidly, glutamátem sodným a trans tuky,“ dodali aktivisté. Sedláček například uvedl, že zná příklady, kdy se ve školkách v souladu s pravidly podávaly dětem třeba párky, paštiky či vlašský salát. Aktivisté volají také po omezení dezertů a sladkých jídel. Zároveň chtějí více sezónních a regionálních potravin a více bezmasých jídel.
„Spotřební koš je naprosto v pořádku, školy podle něj vaří 20 let a vaří zdravě,“ ohradila se ale Strosserová. Nikdo prý školám nic nenařizuje, pokud dokážou chutně uvařit s menším množstvím cukru či přidají více zeleniny, budou naopak pochváleny. S požadavky iniciativy nesouhlasí ani co se týká mléka a mléčných výrobků, ty podle ní děti děti potřebují.
Na spotřebním koši je podle Strosserové určitě co vylepšovat, jeho revize je ale dlouhodobá záležitost. Na jeho aktualizaci prý spolupracuje třeba Státní zdravotní ústav.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).