Odborníci na urologii a urogynekologii, kteří českým pacientům léčbu inkontinence poskytují, se sdružili do spolku Incoforum a každoročně upozorňují laickou i odbornou veřejnost na aspekty prevence, diagnostiky a léčby inkontinence.
Svěřit se a léčit se
Lékaři Incofora také v České republice mapují počty neléčených inkontinentních pacientů, kterým nabízejí lékařskou pomoc, a zajímají se rovněž o trendy v používání inkontinenčních pomůcek v české společnosti.
Zatímco obecná informovanost laické veřejnosti o inkontinenci je poměrně dobrá, lékaři upozorňují, že chybí dostatek informací o možnostech léčby. Tabu přitom často nedokážou prolomit ani mnozí lékaři, kteří svým pacientům neposkytnou dostatečného množství informací o terapii, jež je přitom v ČR poskytovaná na světové úrovni.
Jak uvádí prezident Incofora a přednosta Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., z dotazníkového šetření, které proběhlo v rámci minulého ročníku Světového týdne kontinence v Praze, vyplynulo, že 44 % dotazovaných unikání moči značně omezuje a 57 % inkontinentních osob se s tímto zdravotním problémem nikomu nesvěřilo. Používání inkontinenčních pomůcek udává 34 % z dotazovaných a 62 % uvedlo, že V ČR nelze získat dostatek informací o této diagnóze. „Cílem Světového dne kontinence, který letos připadá na týden od 20. do 26. června, je podat odborné informace o inkontinenci co největšímu množství občanů bez rozdílu věku a sociálního postavení. Je přáním nás všech, aby inkontinence nebyla brána jako přirozená součást žádného věku, ale léčitelný symptom,“ zdůrazňuje prof. Hanuš.
Sociální versus ekonomické náklady
„Močová inkontinence je stresující a invalidizující stav zvyšující nemocnost ve společnosti. Nezávisle na věku je 15–30 procent žen ovlivněno močovou inkontinencí ve všech životních oblastech – osobní, pracovní, fyzické, sociální, psychické a v neposlední řadě také sexuální. Strádající ženy (kterých se problematika inkontinence moči týká častěji než mužů) se vzdávají mnohého ze svého běžného životního stylu a dochází tak ke zřejmému poškození jejich sociálních vazeb, partnerských a sexuálních vztahů, profesního zařazení a celkové spokojenosti,“ říká předseda správní rady Incofora MUDr. Lukáš Horčička z Urogynekologické ambulance GONA a dodává, že i zdánlivě banální problém, jako je lehký únik moči, způsobuje náklady navíc.
Pacientky se lékaři hned nesvěří, přestanou jezdit na výlety, chodit do společnosti, straní se rodiny, odmítají návštěvy, přestávají nosit nákupy, pracovat na zahradě, omezují sport i koníčky. Místo toho nakupují hygienické potřeby, častěji chodí v pracovní době na toaletu a jsou unavené, protože v noci několikrát vstanou k močení.
Kolik tedy stojí neléčený pacient s inkontinencí moči? „Umíme vyčíslit přímé náklady – nákup vložek, kalhotek, podložek a případně mzdu ošetřovatelky, která o inkontinentního člověka pečuje. Co ale to ostatní – izolace ze společnosti, zaměstnání a rodiny? Není právě tohle tím nejdražším?“ ptá se MUDr. Horčička s tím, že celkové náklady na péči o inkontinentní osoby zatím nikdo nevyčíslil.
„Jsou sice známy parciální údaje, například náklady na absorpční pomůcky, známe také cenu jednotlivých vyšetření, léků i operačních zákroků, ale komplexně není problematika zpracována. Je úkolem nás odborníků, ale také společnosti i zájmových organizací, jako je Incoforum, na tento problém upozorňovat a pomoci tak k jeho řešení.“
Ekonomickou zátěž, již inkontinence způsobuje, představují především náklady na absorpční pomůcky (zdravotní pojišťovnu stojí pacient v tomto ohledu ročně 5400 až 10 400 Kč), diagnostiku (2000 až 5000 Kč ročně), léky (3200 až 13 000 Kč za rok), operace (25 000 Kč) nebo rehabilitaci pacienta (1000 Kč ročně).
MUDr. Horčička připomněl, že zatížení společnosti není jen ekonomické a zdravotní (nejrůznější záněty či opruzeniny, za nimiž tato choroba stojí), ale také psychologické (pacienti se cítí méněcenní apod.) a sociální (vyčlenění ze společnosti, stranění se rodiny).
Až 70 % pacientů s inkontinencí nikdy samo nevyhledá lékaře, podle jedné ze studií trvá v průměru 3 roky od vzniku nemoci než ti, kteří se rozhodnou odbornou pomoc vyhledat, dorazí do ordinace lékaře.
Příčiny vzniku inkontinence, vyšetřovací metody
„Rizikovým faktorem je především věk pacientů a s tím související degenerativní změny v oblasti dolních močových cest. Mezi nespecifické příčiny patří jednak neurologická onemocnění (například roztroušená skleróza, parkinsonský syndrom, centrální mozkové příhody a míšní trauma), dále jsou to traumata a operace či ozáření v oblasti pánve,“ vysvětluje primář urologického oddělení Thomayerovy nemocnice a člen správní rady Incofora doc. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D.
Jak dále uvádí, obou pohlaví se také týká inkontinence způsobená poruchou kognitivních funkcí, imobilizací a ztrátou obratnosti v séniu, stejně jako lékovou polypragmazií – podáváním řady léků najednou.
U žen se inkontinence vyskytuje především v souvislosti s poruchou statiky pánevního dna, zejména po porodech, či u obézních pacientek, u degenerativních, nádorových či zánětlivých onemocnění urogenitálního traktu, u žen po operacích urogenitálního traktu a u vrozených morfologických či funkčních poruch.
U mužů se únik moči objevuje především v souvislosti s operacemi prostaty, provedenými ať už pro rakovinu prostaty nebo pro nezhoubné zbytnění prostaty, dále pro degenerativní a zánětlivá onemocnění a vrozené nemoci dolních močových cest.
Diagnostika inkontinence je u 60–80 % případů velmi jednoduchá a spočívá pouze v základním lékařském vyšetření (odběru anamnézy, fyzikálním, laboratorním a ultrazvukovém vyšetření), které je ve většině případů schopen zajistit praktický lékař. Pouze 20–40 % případů inkontinence si vyžádá specializované urologické vyšetření.
Takt a empatie
Inkontinence moči, ale i stolice postihuje nejméně 30 % osob starších 80 let. Komplexní péči jim poskytují urologové, gynekologové a geriatři spolu s dalšími odborníky. Zprvu převažuje neoperativní přístup kombinující fyzioterapeutické a farmakoterapeutické postupy. Důležité místo mají inkontinenční pomůcky, jež mohou významně zlepšit kvalitu života inkontinentních osob. K operačnímu řešení se u jedinců v seniorském věku přistupuje až po vyčerpání možností konzervativní léčby na základě mezioborové spolupráce a po zralé úvaze, respektující kontraindikace a možná úskalí operací prováděných obvykle v celkové anestezii.
„Inkontinenci nelze uniknout zamlčováním či tabuizací tohoto stále ještě opomíjeného problému. Inkontinence zhoršují kvalitu života mnoha pacientům, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu nebo úraz mozku či míchy, a zejména početné skupině jedinců trpících neurodegenerativními chorobami, zejména Alzheimerovou nebo Parkinsonovou nemocí. Péče o tuto rychle narůstající skupinu nemocných je komunikačně a psychologicky náročná, vyžaduje takt, empatii a pochopení – jak pro pacienty, tak pro rodinné příslušníky a osoby pečující,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Martin Bojar, CSc., z Neurologické kliniky FN Motol.
Světový týden kontinence 20. 6 - 24. 6. 2016
Společnost Incoforum připravuje v rámci letošního Světového týdne kontinence, již počtvrté, infostánek v v přízemí Obchodního Centra Nový Smíchov.
Během týdne kontinence chtějí jeho iniciátoři podat odborné informace o inkontinenci co největšímu počtu občanů, ale také zjišťovat zájem, rozsah a dostupnost informací a pomocí jednoduchých dotazníků zmapovat počet neléčených inkontinentních pacientů i trendy a zvyklosti při použití inkontinenčních pomůcek.
Na stánku budou jako v předešlých ročnících odpovídat na dotazy návštěvníků sestry ze specializovaných pracovišť urologie a urogynekologie, poskytnou zájemcům informace o těchto pracovištích, v nichž také případně doporučí vyšetření.