Přes obrovský pokrok v medicíně v uplynulých sto letech se lidé stále potýkají s nemocemi a zdravotními problémy, k jejichž úspěšnému řešení si již nevystačíme pouze se starými, osvědčenými prostředky. Klíčovou roli při výzkumu a vývoji nových léčiv hrají inovativní farmaceutické firmy, jež v posledních letech razí strategii otevřené spolupráce s akademickou obcí, resp. akademickými výzkumnými centry a vědeckými týmy univerzit. Právě tam se dle mínění představitelů inovativních společností nalézá velký výzkumný potenciál, který ovšem není vzhledem k omezeným finančním prostředkům a technickému vybavení plně využit.
Buzení českých elit
Zatímco účelem prvního ročníku konference bylo především upozornění na existenci možností spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje nových účinných léčiv mezi jejich výrobci, výzkumnými akademickými centry a malými středními podniky a zprostředkování prvních kontaktů mezi těmito sférami, tento rok šlo pořadatelské AIFP hlavně o motivaci českých výzkumných elit a ukázku konkrétních možností a způsobů spolupráce.
Podle výkonného ředitele AIFP Mgr. Jakuba Dvořáčka bylo cílem letošní konference „Industry Meets Academia II“ nastartovat vědeckou spolupráci, která povede k efektivnímu společnému vývoji nových léčiv a zajistí úspěšným výzkumníkům financování jejich projektů.
Strategii spolupráce s akademickou obcí vyznávají inovativní farmaceutické firmy již několik let. Investice těchto společností do výzkumu a vývoje nových léků jen v minulém roce dosáhly v Evropě astronomických 30 miliard euro, ve Spojených státech amerických pak 36 miliard dolarů. „Přestože je tato spolupráce ve světě čím dál tím častější, v České republice k ní bohužel téměř nedochází. Konference ‚Industry Meets Academia II‘ by tento stav měla změnit,“ uvedl Jakub Dvořáček.
Otevřené možnosti
Z vystoupení jednotlivých představitelů inovativních farmaceutických společností byl znát velký zájem o spolupráci s českou vědeckou elitou. Mluvčí kladli důraz především na oboustranný přínos této kooperace a výsledný pozitivní dopad na léčbu pacientů.
Farmaceutické společnosti, které se soustředí na vývoj nových léků či jejich komponent, se podle svých zástupců nemohou spoléhat pouze na své zdroje – je třeba hledat přelomové nápady a „mozky“ i mimo brány svých organizací. Tuto ideu zdůraznil Duncan Holmes ze společnosti GlaxoSmithKline (GSK), který je evropským ředitelem programu GSK pro partnerství s akademickou půdou (Discovery Partnership with Academia, DPAc).
„Jsme si vědomi toho, že zatím nemáme všechny odpovědi na své otázky, a proto je třeba aktivně vyhledávat příležitosti pro navázání kontaktů s těmi nejlepšími mozky i mimo naší organizaci. Je zřejmé, že mnoho z nich lze nalézt právě na evropských univerzitách, jejichž výzkum je dnes spíše v plenkách. Myslíme si, že spojením našich dosavadních poznatků a odbornosti dokážeme pozvednout naši společnou schopnost vyvíjet nová inovativní léčiva. I to je koneckonců důvod, proč jsme v roce 2010 nastartovali program DPAc,“ vysvětlil Duncan Holmes.
Fakt, že firmy již dnes nahlížejí na tento druh spolupráce jako na nezbytnost, potvrdil i viceprezident pro vnější vztahy belgické společnosti UCB Didier Malherbe.
„Výzvy, před kterými dnes v oblasti výzkumu a vývoje stojíme, není schopna vyřešit pouze jedna společnost nebo jedno průmyslové odvětví. Biofarmaceutický průmysl se otevřel spolupráci, většina společností se rozhodla pro otevřený inovační přístup.Namísto práce za zavřenými dveřmi jednotlivých společností je preferována otevřená spolupráce farmaceutických firem s dalšími biofarmaceutickými společnostmi, IT firmami a akademickou obcí,“ popsal novou strategii Didier Malherbe.
„Jsme vždy otevření spolupráci s novými partnery, a to bez ohledu na to, z jaké země jsou. Rádi bychom spolupracovali i s českými vědeckými institucemi, které budou sdílet naše hodnoty,“ dodal.
Nevyužitý potenciál
Tato spolupráce je však v České republice zatím spíše ojedinělá. Farmaceutické firmy investují do výzkumu a vývoje celosvětově obrovské finanční prostředky. Podpora přichází i od Evropské unie, která přispěla v rámci projektu Innovative Medicines Initiative (IMI) další miliardou eur.
Jen společnost UCB investovala za minulý rok do výzkumu a vývoje 782 milionů eur. „Po celém světě máme uzavřeno přibližně 400 partnerství. Jen v Belgii se jedná o 130 společných projektů s akademickou obcí,“ informoval Didier Malherbe. „Možnosti spolupráce jsou stejně otevřené i pro české výzkumné týmy. Je pouze na nich, zda ji dokáží využit,“ doplnil Jakub Dvořáček.
A čím mohou čeští výzkumníci tyto organizace zaujmout? Inovativní farmaceutické firmy, jak již vyplývá z jejich označení, očekávají od svých potenciálních partnerů především nové, revoluční a hlavně realizovatelné nápady.
„Oboustranně obohacující partnerství inovativních společností s akademiky je určené pro ty nejlepší výzkumníky z různých oborů, kteří mají zájem o to, aby konečným produktem jejich snažení byl lék, jenž poslouží pacientům. Vhodné projekty jsou takové, kde je na počátku jasná terapeutická hypotéza, jsou prokazatelně proveditelné a je u nich patrný příslib vzniku nového léku,“ zdůraznil Jakub Dvořáček.
„Potenciální partneři, a to jak akademičtí pracovníci, tak i malé a střední biotechnologické podniky, musejí prokázat, že jsou schopni pracovat v elitní mezinárodní společnosti a přinášet zcela nové nápady,“ uzavřeli diskutující.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).