Varšava/Praha - Polsko má po Irsku druhý nejpřísnější antiinterrupční zákon v Evropě. Platí už skoro deset let a veškeré diskuse, interpelace, pokusy o jeho zmírnění či vypsání referenda zatím vyšly naprázdno, případně je ve finále zamítl ústavní soud. Přitom podle průzkumů by nejméně polovina Poláků byla pro mírnější znění této právní normy.
Právě zveřejněná vládní zpráva o fungování zákona uvádí, že v roce 1999 bylo v Polsku legálně provedeno 151 zákroků, z toho většina z důvodu ohrožení života matky. Legální interrupce je v této katolické zemi možná ještě ve dvou dalších případech - hrozí-li těžké poškození plodu a tehdy, jestliže k otěhotnění došlo v důsledku trestného činu.
Ani v těchto případech však nemá žena zaručeno, že se lékařské pomoci dočká. Kterýkoli lékař má právo odvolat se na „klauzuli svědomí“ a odmítnout zákrok provést.
Podle nezávislého polského tisku je háček v tom, že klauzuli přijaly často celé nemocnice. Stačí, aby primář měl na věc vyhraněný názor. Teoreticky by takové zdravotnické zařízení mělo odeslat ženu do jiné nemocnice, ale v praxi se nic takového neděje. Movitější pacientky nakonec absolvují zákrok v nějakém soukromém zařízení či dokonce v zahraničí.
Co ty ostatní? „Volají k nám někdy ženy, které mají po neodborně provedeném potratu komplikace, ale bojí se jít do nemocnice,“ citoval anonymní sestru z pohotovosti týdeník Polityka v reportáži s výmluvným titulkem Co počít? „Tyto ženy se nás obvykle ptají, jak mohou zakamuflovat nelegální zákrok. Ale tady se nic zakamuflovat nedá,“ vysvětlila sestra.
Zdravotníci při ošetřování takových pacientek stejně předstírají, že nezjistili, oč jde. Zákon jim totiž ukládá povinnost nelegální zákroky hlásit, i když to odporuje lékařské etice.
„Restriktivní zákon je problém nejchudších, v tomto případě žen nevzdělaných, nezaměstnaných, znásilňovaných manželek alkoholiků - čili té nejbezmocnější části společnosti,“ říká Wanda Nowická, předsedkyně Federace pro otázky žen a plánování rodiny. Tato nezávislá instituce na základě rozsáhlého anonymního šetření odhadla, že umělé přerušení těhotenství podstupuje každoročně asi 80 tisíc Polek.
Vlivný deník Gazeta Wyborcza na okraj vládní zprávy uvedl, že na přehnaně restriktivní charakter polské protipotratové legislativy upozorňuje Komise OSN pro lidská práva i Evropský parlament. O novelu se chce zasadit Izabela Jaruga-Nowacká, vládní zmocněnkyně pro rovnoprávnost žen a mužů. Ustavit tento úřad se podařilo po několika nezdarech teprve nynějšímu kabinetu. „Jsou to špatné předpisy, protože zasahují především ženy nezámožné a nepříliš vzdělané,“ konstatovala zmocněnkyně. K možnosti prosadit v dohledné době jinou variantu je však skeptická.
V duchu předvolebních slibů Svazu demokratické levice se očekávalo, že se především sociálnímu aspektu zákona začne věnovat nová vláda. Ta sice problém v poslední době vrátila na stránky tisku již zmíněnou zprávou, ale pustit se do jeho řešení je pro ni v dané politické situaci zřejmě neschůdné.
Premiér udržuje čilé kontakty s primasem, nedávno i s rodinou navštívil ve Vatikánu papeže a vztahy vlády s církví se navenek jeví jako velmi dobré. „Je tu ale nepsaná dohoda: Status quo v otázce potratů je cena za podporu církve pro integraci Polska do Evropské unie,“ domnívá se týdeník Polityka.
Marta Stolařová, Hospodářské noviny, 14.2.2002