Podle odborových ústředen, které stávku vyhlásily, bylo zrušeno okolo půl milionu návštěv u lékařů a na 30.000 operací, které nebyly naléhavého charakteru.
„Musíme bránit veřejné zdravotnictví, které čím dál víc chudne. Hrozí nám, že se za deset let ocitneme v systému, kde bohatí budou obsluhováni na soukromých klinikách, zatímco chudáci zůstanou odkázáni na čím dál neefektivnější veřejné služby,“ prohlásil šéf hlavní odborové centrály CGIL Massimo Cozza.
Rozpočtové škrty vedly k prudkému poklesu v náboru nových lékařů, takže na deset odchodů do penze připadá jediný nově nastupující doktor, tvrdí šéf lékařských odborů Riccardo Cassi.
„Vede to k tomu, že nejenže nemáme dost lékařů na danou práci, ale také se tisíce mladých lékařů stávají otroky smluv na dobu určitou. Ostřílení doktoři teď musejí dělat i práci, kterou dříve zastali mladí lékaři, například noční služby,“ dodal.
Kvůli drakonické úsporné kůře, kterou zdravotnictví v posledních letech naordinovaly po sobě jdoucí vlády, musejí nemocnice škrtat ve všech výdajích a šetřit na novém vybavení, údržbě a personálu, napsala agentura AFP.
Soukromé zdravotnictví však podle Cassiho není všelék, protože „soukromé kliniky neskýtají služby, které nepřinášejí zisk, například nepečují o staré lidi“.
Italské zdravotnictví pociťuje rozpočtové škrty již několik let, v rámci snah o snížení státního dluhu a dosažení vyrovnaného rozpočtu. Úspory však podle kritiků vedou k výraznému růstu stížností od nespokojených pacientů a k prodlužování čekacích lhůt na zákroky, například na vyšetření na mamografu se v průměru čeká 13 měsíců. Odbory se nyní snaží tlačit na novou vládu, aby v rámci snah o oživení ekonomiky zvýšila veřejné výdaje.
Itálie prožívá nejdelší recesi za poslední čtyři desetiletí. Státní dluh dosahuje 127 procent ročního výkonu ekonomiky a je druhý nejvyšší v eurozóně. Rekordní je i míra nezaměstnanosti 11,5 procent, přičemž bez práce jsou skoro dvě pětiny Italů mladších 25 let.