„Lyofilizací získáme látku s obsahem všech složek, které mají u některých pacientů pozitivní účinky,“ uvádějí autoři studie. Látka by měla být určena především osobám, které z různých důvodů nemohou nebo nechtějí konzumovat alkohol. Fungovat by měla jako prevence. „Na druhou stranu ale platí všeobecné pravidlo, podle kterého je lepší dávat přednost původní výživě před různými doplňky,“ cituje server BBC některé lékaře.
Blahodárný resveratol
S myšlenkou využití pozitivních účinků červeného vína při výrobě léků na prevenci onkologických onemocnění přišli nedávno také britští výzkumníci z Univerzity v Leicesteru. Vycházejí z toho, že látka resveratol obsažená právě ve vinné révě, může mít protizánětlivé a protiúčinky. Tým vědců v Leicesteru společně s lékaři z Michiganské univerzity získali od Amerického národního ústavu pro rakovinu (NCI) na výzkum této látky milion liber. Je to poprvé, co vědecký tým mimo USA získal finanční podporu na preklinické testy léčivého přípravku, který má mít preventivní účel.
Studie, které naznačují pozitivní vliv střídmé konzumace červeného vína na různá onemocnění:
Výzkum španělských lékařů, prezentovaný v roce 1999 na schůzi Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology) v Barceloně:
Požití dvou skleniček červeného vína denně může chránit pacienty užívající nízké dávky kyseliny acetylsalicylové (aspirinu) proti krvácení v horní části gastrointestinálního traktu (GIT). Do epidemiologické studie bylo zařazeno 1222 pacientů s kardiovaskulárními chorobami a 3353 jedinců sloužících jako kontrola. více o studii – ZDE
Lidé, kteří s mírou pijí, mají naději na delší život než abstinenti. Všechny studie pojednávající o protektivním vlivu mírného konzumu alkoholu na oběhový systém to potvrzují.
V rámci těchto studií bylo sledováno po dobu až 50 let víc než milión osob. Vzdor preventivnímu efektu na kardiovaskulární systém však nesmí být víno považováno za lék. Mnichovský kardiochirurg N. Wendler v tomto kontextu zdůraňuje, že proti alkoholismu je třeba i nadále bojovat. Více - ZDE
Mírná až střední konzumace alkoholu je asociována s nižším rizikem ischemické choroby srdeční, ischemickým iktem a s nižší celkovou mortalitou u starších mužů i žen.
Vzhledem k tomu, že cévní patologie se pravděpodobně podílí i na vzniku demence, mohla by mírná až střední konzumace alkoholu snižovat její riziko. Tuto hypotézu podporuje i jedna populační prospektivní studie z oblasti Bordeaux, která nalezla nepřímou úměrnost mezi pitím vína a rizikem demence. Konzumace vysokého množství alkoholu však má podle jiných studií neurotoxický efekt. Více - ZDE
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz, 15.1. 2004