IZIP: Projekt, který nikdy neexistoval, nemůže skončit

6. 9. 2012 0:01
přidejte názor
Autor: Redakce
Generální ředitel společnosti IZIP, a.s. Jiří Pašek komentuje pro své klienty mediální zprávy okolo jím vedené společnosti.


Mnozí z vás jistě zaznamenali zprávy v médiích o končícím projektu IZIP. Nejprve to prohlásil v televizi ministr zdravotnictví Leoš Heger, neboť se prý tak dohodl s panem premiérem. Potažmo se o ukončení usnesla i Správní rada VZP.

Jakkoli je zasahování ministra do práv soukromé společnosti či veřejnoprávní instituce v civilizovaném světě přinejmenším nestandardní, musíme tuto skutečnost přijmout jako fakt a raději se nad motivy dále nezamýšlet. Ostatně to ani není hlavní důvod, proč si dovoluji obrátit se na vás – klienty a informovat vás o základních důležitých skutečnostech.

Projekt IZIP je od svého počátku, tedy od roku 2001, doprovázen silným mediálním zájmem. Média zprvu projekt podporovala, později se však uchýlila k laciné politizaci a v poslední době sklouzla k levné skandalizaci a šíření dezinformací - viz projekt je vyšetřován Interpolem, budou vyslýchány desítky lidí, v projektu dle kontroly ministerstva zdravotnictví zmizely stovky milionů – tyto a podobné dezinformace a lži přebírají jedno od druhého jak tištěná, tak internetová média, bez snahy o pravdivost a objektivitu. Módou se stalo „hodnocení“ ze strany laiků, kteří se s oblibou pasují do role odborníků, což se v poslední době stává specialitou některých konkrétních novinářů či novinářek.

Takový postup je pro ně (a zřejmě i pro jejich zaměstnavatele) jednodušší než objektivně informovat o skutečném stavu věcí prostřednictvím prostoru pro názor skutečných odborníků na danou problematiku. Doba si to žádá a pravděpodobně jsou tak naplňovány žádoucí příjmy médií lépe a snadněji. Média se bulvarizují a potřebují dodat jasné a především negativní zprávy, které čtenáře a diváky zaujmou a pokud možno i udiví a rozhořčí.

Medializovaný systém IZIP „neexistuje“

Mám však velkou obavu, že mediální obraz předstihl zásadním způsobem skutečnost. Projekt IZIP je dnes představován jako obrovský celonárodní systém pro ukládání kompletní zdravotní dokumentace pacientů, který, a to média podtrhují, nefunguje. Pokud vnímáme sdělenou informaci přesně takto, musíme paradoxně potvrdit její pravdivost. Nemusíme se obávat, že celonárodní systém nefunguje, tím si můžeme být jistí.

Je však potřeba dodat, že takový systém nikdy nezačal být budován, neboť nikdy nebyl koncipován, objednán a nikdy za něj nebylo žádné společnosti zaplaceno. Ačkoli někdy v blízké či vzdálené budoucnosti s největší pravděpodobností vybudován bude, dnes není ani vytvořeno legislativní zázemí, ani nevznikl celospolečenský konsenzus na jeho potřebě, prospěšnosti a koncepci.

Kde jsou peníze VZP?

Výše uvedená fakta navozují naprosto logickou otázku: „Jaké služby uživatelé registrovaní do „neexistujícího“ systému IZIP mohou využívat, do čeho byly investovány stovky milionů korun, o kterých média tak ráda, ale nikoli objektivně a pravdivě informují?“ Odpověď je naprosto jednoduchá. Veškeré prostředky byly investovány do největšího systému zdravotního záznamu pojištěnců VZP, tedy výhradně do projektu VZP, který dosud nikdy neměl ambici suplovat centrální úložiště zdravotnické elektronické dokumentace, které nebylo do dnešního dne ministerstvem zdravotnictví ani odborníky koncipováno a akceptováno.

Pojištěnci VZP mohou v současné době jako jediní využívat nástroj, který nabízí bezpečné prostředí pro uložení aktuálních výsledků vyšetření a dalších lékařem vložených, život zachraňujících informací. Tuto službu kontinuálně nabízí svým pojištěncům od roku 2001 VZP a do dnešních dnů si službu dobrovolně zřídilo více než 2.500.000 lidí.

Současně se za stejné období dobrovolně zapojilo více než 20.000 lékařů a projevili zájem, bude-li jim to technicky umožněno, k výsledkům vyšetření a ostatním cenným informacím přistupovat a případně, uznají-li to za vhodné pro pacientův zdravotní stav, důležité informace do systému vkládat.

Pojištěnci VZP mohou vzdáleně a z pohodlí svých obývacích pokojů či pracoven přistupovat ke svým osobním účtům, vědí, kolik jejich léčba stojí, zda lékař pravdivě vykazuje veškeré náklady a současně vědí, zda a kolik dluží na pojistném. Pojištěnci VZP jsou jediní, kteří mají jistotu, že jejich informace je mohou doprovodit i do zahraničí a budou dostupné tamnímu lékaři v jeho jazyce. Nejen pojištěnci, ale i partneři VZP a lékaři mají možnost velmi komfortní elektronické komunikace s VZP, a to prostřednictvím služeb elektronické komunikace, které společnost IZIP pro svého zákazníka, VZP, zajišťuje. A VZP za tyto služby pochopitelně a logicky také platí.

Největší fungující PeHR systém v Evropě

Existuje tedy největší pacientský systém PeHR (pacient electronic health record – pacientův elektronický zdravotní záznam) s unikátním počtem uživatelů, jehož budování a provoz stál za více než deset let téměř dvě miliardy korun, tedy v průměru necelých dvě stě milionů ročně, což činí v rozpočtu VZP naprosto nepodstatný zlomek.

Důležité je ovšem pravdivě konstatovat, že i tyto prostředky se VZP mnohonásobně vrátily, a to především prostřednictvím omezení duplicitně a nevhodně poskytované zdravotní péče. Neplatí tedy tvrzení, že VZP zbytečně „utopila“ v systému EZK dvě miliardy. Platí, že díky těmto nákladům získala daleko větší profit. Navíc neobjektivní kritici zcela pomíjí finanční přínos pro VZP v podobě vybraného pojistného od pojištěnců, kteří si vybrali VZP jako svoji zdravotní pojišťovnu právě proto, že nabízí svým klientům elektronickou zdravotní knížku.

Tyto prostředky sice v systému veřejného zdravotnictví nepřibyly, nicméně „přetahování“ klientů je dnes mezi existujícími pojišťovnami běžnou praxí. Vždyť stabilita tvoří hodnotu, kterou každý systém hledá a preferuje.

Největší systém svého druhu je tedy tolik kritizovaný a zatracovaný proto, že žurnalisté, a bohužel ani někteří politici, nepochopili, nebo se nesnažili pochopit, rozdíl mezi mediální virtuální podobou projektu IZIP a reálnou službou a hodnotou, kterou svým pojištěncům VZP prostřednictvím dodavatelské společnosti IZIP nabízí a poskytuje. IZIP ani VZP nikdy nedostaly prostor veřejnosti v médiích tento rozdíl podrobně a objektivně vysvětlit. Jednodušší a atraktivnější přece je senzační kauza, kdy stále mizí kdesi v nedohlednu veřejné prostředky. Proč by měla novináře a politiky zajímat pravda…

Fakta jsou ovšem jasná a doložitelná. Služba pro pacienta existuje, systém je funkční a tento projekt pro svého objednatele, tedy VZP, nebyl nikdy ztrátový. Paradoxně, z neexistence jiných podobných projektů, založených například aktivitou ministerstva zdravotnictví, je dnes VZP majitelem největšího elektronického systému, který jistě může být v budoucnosti využitelný jako základ budoucího národního řešení. Jak však již bylo řečeno, předpokladem musí být, aby stát vytvořil pro existenci takového systému potřebné podmínky. Dle odhadu odborníků může pak takový systém ročně ušetřit i více než dvacet miliard korun.

Co neexistuje, nemůže ani skončit

Na závěr si dovolím formulovat poselství pro vás, uživatele. Elektronická zdravotní knížka, budeme-li ji do budoucna nazývat jakkoli, má své nezastupitelné místo v moderní medicíně a společnosti 21. století. Pacient, občan, je zodpovědný za své zdraví a zdraví je v dnešní době hodnotou, kterou můžeme poměřovat i životní úroveň a kvalitu života. Jen informovaný pacient může být rovnocenným partnerem lékaře a může tak s lékařem participovat na společném cíli – svém vlastním vyléčení, je-li nemocen, a uchování zdraví, je-li zdráv.

Elektronická zdravotní knížka je prostředkem pro informování pacienta, prostředkem, který omezí duplicitní vyšetření a tím přinese svému majiteli nejenom komfortnější, ale z pohledu zdraví kvalitnější život. Já osobně neznám hodnotu této kvality vyjádřené penězi, ale jsem přesvědčený, že je třeba takovou službu klientům zachovat, zvláště když bylo prokázáno, že prostředky, které ji zajišťují, se poskytovateli, tedy VZP, několikanásobně vracejí prostřednictvím vyšší efektivity a úspor.

Ing. Jiří Pašek, generální ředitel a člen představenstva IZIP, a.s.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?