JERUZALÉM -
Takové informace požadují nemocní nebo jejich rodiny na podporu žalob o odškodnění, které proti jaderné elektrárně podali.
Skupina asi 50 bývalých pracovníků elektrárny na jihu Izraele v roce 2001 požadovala finanční odškodnění. Zaměnstnaci poukazovali na to, že onemocněli kvůli manipulování s radioaktivními produkty během práce.
Někteří bývalí pracovníci dokonce před rokem vedení elektrárny obvinili, že vědomě zatajovalo nehody, v jejichž důsledku onemocněli rakovinou.
Vedení elektrárny a izraelský stát, který je jejím vlastníkem, však poškozeným požadované odškodnění vyplatit odmítaly. Argumentovaly přitom tvrzením, že práce v elektrárně nemá souvislost s pozdějším propuknutím rakoviny u jejích bývalých zaměstnanců s tím, že podíl těchto případů není vyšší než u ostatní izraelské populace.
Údaje o míře radioaktivity v elektrárně pak její vedení odmítalo nemocným rakovinou poskytnout s poukazem na to, že jde o utajované citlivé informace.
Jaderná elektrárna Dimona je oficiálně využívána k civilním účelům. Izrael nikdy nepřiznal, že by měl k dispozici jaderný arzenál. Podle zahraničních expertů mu ale reaktor v elektrárně Dimona, vybudovaný za pomoci Francie, umožnil výrobu až 200 atomových bomb.
Izrael není signatářem Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, umožňující mezinárodní kontrolu jaderných zařízení.
ČTK