Hlavní činností Rady pro rozvoj ošetřovatelství MZ ČR je uvést v život jednotlivé části koncepce českého ošetřovatelství. Jednou z nich je centrální registrace sester. Dnes už to není nový pojem. Přesto pokládáme za užitečné připomenout sestrám některé podstatné záležitosti týkající se očekávané registrace, seznámit je se současným stavem příprav, s nejbližším vývojem a zpracováním metodiky pro registraci sester a porodních asistentek.
Koncepce ošetřovatelství o registraci uvádí: „V průběhu aktivního výkonu ošetřovatelské profese budou sestry typu A i sestry typu B registrovány. Registrace sester má sestry motivovat k dalšímu vzdělávání. Do budoucna umožní jejich volný pohyb a srovnatelnost vzdělání v rámci Evropské unie. Registrace umožní získat relevantní informace o počtu, složení, vzdělání a odborném zaměření pracovníků aktivních v ošetřovatelské profesi. Registrace sester by měla být dvoustupňová: V I. stupni registrace jsou zařazeny absolventky středních zdravotnických škol, ve II. stupni diplomované sestry, sestry s vysokoškolským vzděláním a sestry specialistky. Registrační karta bude mít omezenou platnost na 5 let, v jejichž průběhu sestra plní podmínky jejího dalšího obnovení. Budou stanoveny zvláštním předpisem. Centrálním registrem sester pověří ministerstvo zdravotnictví Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. Systém registrace sester a kritéria k obnovení mají vést sestru k tomu, aby prokázala, že se průběžně vzdělává. O zkoušku půjde jen v případě, že se sestra vrací do profese po několika letech.“
(Metodický pokyn č. 5/1998 Věstníku MZ ČR, o koncepci ošetřovatelství).
Registrace má tedy dva hlavní cíle: tím, že je cyklická a musí se po určité době obnovovat, prohlubuje nutnost dalšího vzdělávání, neboť sestra při nové registraci vždy prokazuje, zda splnila předem dané podmínky a je čerstvě orientovaná ve svém oboru. Kromě toho centrální registr umožňuje přesný přehled o oboru, dává spoustu statistických údajů o počtu sester, jejich kvalifikaci i specializaci, o fluktuaci v oboru, případně o rozdílných potřebách jednotlivých regionů apod. Centrální registrace sester tedy není zbytečný výmysl, ale smysluplná, užitečná věc. Její zavedení v praxi však není jednoduché a vyžaduje pečlivou přípravu následujících záležitostí:
Co je nutné splnit před zahájením registrace?
Základním požadavkem pro zahájení centrální registrace je její zapracování do příslušných zákonů.
Dále je třeba vypracovat kreditní systém, tzn. připravit a rozličně bodově ohodnotit různorodé aktivity vzdělávací aktivity sester a jejich hodnotu vzájemně vyvážit.
Je třeba stanovit minimální počet kreditů, které sestra po uplynutí jednoho cyklu registračního období musí shromáždit a prokázat.
Je nezbytné určit instituci, která organizačně centrální registr sester zajistí.
Všemi uvedenými úkoly se Rada pro rozvoj ošetřovatelství intenzívně zabývá. A rozhodně nejsou jednoduché. Byl vypracován návrh kreditního systému, ale je třeba ho ověřit v pilotní studii a následně upravit tak, aby byl reálný jak pro každou sestru, tak pro zdravotnické zařízení, které jí další vzdělávání bude muset umožnit.
První etapa pilotní studie ve FTN
Pilotní práce jsou rozvrženy do 3 etap: první fáze, o níž chceme informovat, byla provedena ve Fakultní Thomayerově nemocnici (FTN) v dubnu a květnu 1999. Ve FTN bylo na základě připravené metodiky registrace zjištěno, jak by hypoteticky bylo možné navržené podmínky registrace splnit. Druhá etapa, která právě probíhá (začala v září 1999), bude vyhodnocena po půlroce a po jednom roce. Má zjistit v pěti vybraných nemocnicích rozdílného typu, kolik sester je schopno plnit podmínky registrace, aniž by byl narušen provoz pracoviště, a jaké jsou náklady na vzdělávání sester během 1 roku. Ve třetí etapě pilotní studie budou získané údaje vyhodnoceny a navržená metodika registračního systému upravena tak, aby byla v praxi reálná.
Cílem první etapy bylo získat informace o následujících faktech:
Kolik sester by retrospektivně v průběhu minulých 3 let získalo registraci podle navrhovaných podmínek.
Zda seznam vzdělávacích aktivit obsahuje skutečně všechny formy vzdělávání sester a porodních asistentek.
Zda jsou návrhy kreditů (počtu bodů) u jednotlivých aktivit přiměřené.
Jaké finanční náklady by byly nutné pro umožnění získání registrace všech sester ve FTN.
Metodika
Retrospektivní mapování vzdělávacích aktivit sester a porodních asistentek v období březen 1996 - březen 1999 bylo provedeno pomocí systematického záznamu vzdělávacích aktivit každé sestry. Sestra je prokazovala na základě písemného dokladu, záznamu v indexu odbornosti. (U celoústavních seminářů podle prezenčních listin.) Vzdělávací aktivity byly přepočteny do kreditů podle navrženého bodového ohodnocení.
Výsledky
Celkem bylo sledováno 676 sester a porodních asistentek. Z tohoto počtu dosáhlo více než 50 bodů (minimum potřebné k registraci) 204 sester, tj. 30,18 %, zbývajících 434 sester, tj. 64,2 %, nezískalo žádný bod. Zjistili jsme, že seznam vzdělávacích aktivit je třeba doplnit. Některé vzdělávací aktivity bude nezbytné upřesnit a znovu zvážit počet kreditů, který jim byl přidělen. Obtížně se zařazují např. celoústavní semináře, některé kurzy a vzdělávací aktivity odborných sesterských společností. Celkové náklady na vzdělávání sester ve FTN by se za uvedené tříleté období zvýšily 4krát, a to jsme do nich započítali pouze náhrady mzdy.
Závěr
Závěrem lze konstatovat, že navržená metodika je příliš tvrdá. Bude pravděpodobně třeba snížit minimální celkový počet kreditů potřebných pro registraci, případně prodloužit registrační cyklus na 5 let. Dále bude nezbytné přeformulovat některé charakteristiky vzdělávacích aktivit a přidat ty, které chybějí.
Na základě těchto výsledků rozšířila Rada pro rozvoj ošetřovatelství pilotní fázi v druhé etapě na dalších 5 nemocnic. Kromě Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze jsou to ještě nemocnice v Olomouci, Hradci Králové, Pardubicích a v Pelhřimově. Na základě výsledků získaných za prvních 6 měsíců bude metodika registrace přepracována, bude doplněn seznam vzdělávacích aktivit, bude přehodnoceno bodové ohodnocení jednotlivých vzdělávacích aktivit a upravena délka registračního cyklu. Podle upravené metodiky proběhne ve zmiňovaných 5 nemocnicích další půlrok. Výsledky budou podkladem pro definitivní úpravu metodiky registrace sester a porodních asistentek.
Z uvedeného vyplývá, že Rada věnuje přípravě metodiky registrace velkou pozornost a maximálně se snaží, aby byla přijatelná jak pro každou sestru a porodní asistentku, tak pro zdravotnická zařízení. O nezbytnosti zavedení registrace sester a porodních asistentek není pochyb již proto, že víme, že sestry sice vycházejí ze školy poměrně dobře připravené, ale mnohé z nich již na sobě dále nepracují. Cílem registrace je mimo jiné přimět sestry k udržení odborné úrovně a tím ke zvýšení kvality ošetřovatelské péče. Protože povinnost registrace musí vycházet ze zákona, je třeba v současné době čekat na jeho schválení Parlamentem ČR. To může trvat ještě velmi dlouho, ačkoliv se na návrhu zákona pracuje již 9 let. Rada by proto od podzimu roku 2000 ráda podnítila zahájení dobrovolné registrace. Tak by mohly sestry, které se soustavně vzdělávají a v současné době již pilně shromažďují kredity, dostat možnost získat první registrační karty. Platí totiž, že čím nižší je registrační číslo, tím vyšší je její historická hodnota. O dalším vývoji příprav vás budeme průběžně informovat. n