Komunitní péče diskutovaná v souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb vychází z definice komunity jako skupiny osob žijící v určitém vymezeném prostoru a tvořící autonomní jednotku. Její členové se vyznačují určitými společnými znaky. V řadě evropských zemí představuje komunitní péče širokou oblast terénních i pobytových ošetřovatelských a sociálních služeb. Přesahuje však klasické chápání těchto služeb. Nejde tedy jen o poskytování samotné zdravotní a sociální péče, ale zahrnuje také péči psychologickou, poradenskou, duchovní atd. Oproti primární péči se liší v tom, že je více orientována na skupinu osob a celé komunity a vychází z jejich specifických potřeb (např. senioři, ohrožená mládež, sociálně slabší rodiny, nezaměstnaní, svobodné matky atd.). Tato komplexní holisticky pojatá péče je zaměřena především na základní jednotku komunity a tou je rodina, žijící v určitém specifickém prostředí. Poskytovateli komunitní péče jsou nejen zdravotníci, ale také sociální pracovníci a odborníci dalších profesí.
Komunitní ošetřovatelství v zahraničí a v ČR
Významnou část komunitní péče zahrnuje péče ošetřovatelská. Jak říká definice, komunitní ošetřovatelství je syntéza ošetřovatelské praxe a veřejného zdraví aplikovaná k podpoře a zachování zdraví populace. Zahrnuje činnosti zaměřené na podporu zdraví, udržení zdraví, zdravotní výchovu, management, koordinaci a kontinuitu péče. Převažuje holistický přístup k zajištění zdravotní péče jednotlivců, rodin, skupin a komunit. V roce 1974 definovala Světová zdravotnická organizace (WHO) tři nezbytné charakteristiky komunitní ošetřovatelské péče k tomu, aby popsala jedinečnost této disciplíny:
1. Smysl pro zodpovědnost při poskytování potřebné zdravotní péče v komunitě. 2. Prioritou je péče o ohrožené jedince a skupiny v komunitě. 3. Klient (jednotlivec, rodina, skupina, komunita) musí být partnerem při plánování a hodnocení zdravotní péče.
Pojem komunitní sestra je volně přeložený termín, který v sobě zahrnuje mnoho rozmanitých rolí: sestra pro veřejné zdraví (public health nurse), školní sestra (school nurse), sestra pro návštěvní službu (home visitor), závodní sestra (occupational nurse), obvodní sestra (district nurse). V dnešní době některé západoevropské země mají velice rozvinutou komunitní ošetřovatelskou péči. Sestry v těchto zemích pracují ve výše jmenovaných
funkcích přímo v terénu. V České republice však žádný ucelený systém komunitního ošetřovatelství neexistuje, i když dá se říci, že tento druh ošetřovatelské péče má u nás bohatou tradici. Již absolventky první ošetřovatelské školy pracovaly například v poradnách pro matku a dítě nebo v terénní dispenzární péči. S nástupem socialistické éry byly činnosti terénní sestry postupně rušeny, nicméně v 70. letech 20. století byla zřízena funkce tzv. geriatrické sestry. I když tato specializace
byla po dvaceti letech neuváženě zrušena, představovala jednu z typických činností komunitního ošetřovatelství. V 90. letech 20. století začaly vznikat Agentury domácí péče. Sestry v Domácí péči pracují sice v terénu, ale jde spíše o činnosti indikované lékařem než o zastávání samostatné funkce. Jak poznamenává Staňková (2000), činnost v Domácí péči je zaměřena na nemocné jedince, nikoli na zdravou či ohroženou populaci, takže o komunitní péči se v pravém slova smyslu nejedná.
V současné době je v České republice snaha tento systém komunitního ošetřovatelství rozvinout. Komunitní ošetřovatelství bylo definováno v dokumentu Koncepce ošetřovatelství. Ve vyhlášce č. 424/2004 Sb. byly formulovány činnosti komunitní sestry. Lze tedy říci, že právní rámec pro působení terénní komunitní sestry byl položen. Co se však nedaří, je zavést funkci komunitní sestry do praxe. Národní centrum ošetřovatelství v Brně si bylo vědomo této situace a rozhodlo se vytvořit ucelený vzdělávací program pro komunitní sestry, ve kterém by mohly být využity i zkušenosti ze zahraničí.
Koncem roku 2007 jsme dostali Evropskou komisí schválený projekt s názvem E-learning v komunitní péči. Informace o zahájení tohoto projektu byly již publikovány. Projekt s účastí pěti států (ČR, Slovensko, Polsko, Francie, Maďarsko) se již dostal do poslední etapy, kdy zbývá pouze vytvořený vzdělávací program otestovat na skupině sester a porodních asistentek. V tomto programu jsme řešili dva základní cíle: jednak vytvoření specializačního programu pro obor komunitní sestra a komunitní porodní asistentka a dále zavedení e-learningové metody do specializačního vzdělávání sester. S přípravou programů souvisí také tvorba výukových
pomůcek, tedy učebnic a manuálu k užívání e-learningu. Národní centrum vydalo již dvě publikace v rámci tohoto projektu, a to Role sestry specialistky a Příručku pro tutory. Vzdělávací program je tvořen obecnou částí, na kterou navazuje sada speciálních modulů pro sestry (Domácí péče, Péče o rodinu, Péče o seniory, Prevence pracovních rizik) a pro porodní asistentky (Poradenství při kojení, Péče o rodinu, Prevence pracovních rizik, Ultrazvuková diagnostika v práci porodní asistentky). Každý z partnerů projektu je odpovědný za vytvoření obsahu určitých modulů. Například Česká republika se podílela na tvorbě obsahu modulu Ultrazvuková diagnostika a Domácí péče, polský partner vytvořil obsah modulu Péče o rodinu, slovenský partner vytvořil modul Poradenství při kojení.
Národní centrum ošetřovatelství jako koordinátor projektu zřídilo a provozuje webové stránky v českém i anglickém jazyce na adrese www.communitycare.cz. Bohužel v průběhu práce na projektu nás opustil maďarský partner, což ohrozilo samotný výsledek projektu. Nicméně úkoly byly přerozděleny a v současné době můžeme konstatovat, že jsme dohonili určité počáteční zpoždění. Škoda jen, že vzdělávací programy nebudou obohaceny o maďarské zkušenosti se vzděláváním v komunitní péči. V Maďarsku totiž působí v terénu zdravotničtí pracovníci s názvem health visitors, tedy jakási obdoba návštěvní sestry.
Francouzský partner pomáhá s hodnocením a propagací výsledků. Partneři projektu se pravidelně scházejí na pracovních setkáních, konajících se vždy v jedné z partnerských zemí. Na těchto schůzkách jsou prezentovány dílčí výsledky, stanoveny úkoly do další etapy a termíny jejich plnění. Setkání, na kterých se vždy rozpoutá živá diskuse, jsou cenná nejen z důvodu informačních, ale přispívají také ke vzájemnému poznávání národních mentalit. Je diametrální rozdíl v přístupech a způsobu komunikace Francouzů, Slováků, Poláků i Čechů. Nakonec odchod maďarského partnera byl také způsoben odlišnými představami o průběhu a zastávání rolí v projektu.
Příští schůzka se bude konat 3.–4. září 2009 v Lyonu. Bude spojena s konferencí za spoluúčasti francouzských odborných společností. Rádi bychom zde prezentovali výsledky naší dvouleté intenzivní práce a zkušenosti jak z testování anglické verze programu francouzskými sestrami, tak i závěry z testování programů v jednotlivých partnerských zemích. Česká republika již zahájila testování v kurzech Domácí péče a Ultrazvuková diagnostika. Zařazení e-learningu do specializačního vzdělávání může znamenat určité zkrácení prezenční výuky, možnost organizovat si čas studia samotným studentem, flexibilní změnu obsahů vzdělávání a možnost využít další internetové zdroje. Vedoucí studia působí v roli průvodce studiem, udržuje se studentem neustále kontakt a provádí kontrolu jeho studijních aktivit. Předpokládáme tedy, že sestry přijmou tuto vzdělávací metodu jako nedílnou součást výuky a ocení její výhody. Tento projekt je finančně podporován Evropskou komisí.
Za obsah tohoto článku a další využití informací v něm obsažených komise neodpovídá.
—- LITERATURA
Festová, A.: Komunitní ošetřovatelství v ČR se zaměřením na péči porodních asistentek. [on-line, cit. 12. 5. 09]. Dostupné www.levret.cz Staňková, M.: Jakou sestru chceme v komunitní péči? Sestra, 2000, č. 3, roč. 10, s. 5–6. Koncepce ošetřovatelství.. Věstník MZ ČR, 2008, částka 9. Vyhláška č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Sbírka zákonů č. 424/2004, částka 139.
O autorovi: Marie Marková, Mgr. Jana Mikulková (markova@nconzo.cz)