Hlavním tématem setkání byla ekonomicko-politicko-společenská hodnota screeningu a následná péče o diagnostikované pacienty. Konference se zaměřila na problematiku účinnosti prevence, cenu screeningu, potřebu informační podpory, význam hodnocení ekonomických a etických aspektů prevence, možnosti zlepšení vzájemné komunikace a sdílení zkušeností z preventivních programů, otázky účinné propagace, roli adresného zvaní a další způsoby jak zvýšit účast občanů v preventivních programech.
2014 – zahájení plošného screeningu
Uplynulé ročníky konferencí se věnovaly především výměně zkušeností evropských zemí se screeningem kolorektálního karcinomu a hledaly možnosti standardizace tohoto preventivního programu. Mezi nejdůležitějšími závěry pak bylo doporučení přejít z oportunního screeningu na populační. To se letos v naší zemi podařilo. Projekt „Systém podpory prevence nádorových onemocnění v ČR“, připravený ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví ČR a zdravotních pojišťoven, má za cíl zvýšit návštěvnost preventivních vyšetření, která mohou včas odhalit nejčastější nádorová onemocnění (karcinom prsu, děložního hrdla a kolorektálního karcinomu). Využívá k tomu adresné zvaní cílových skupin a celorepublikovou informační kampaň.
Projekt musí být udržitelný
Adresné zvaní bylo zahájeno letos v lednu a v současnosti bylo osloveno asi 500 tisíc pojištěnců. Ti by měli na základě pozvánky formou dopisu navštívit svého praktického lékaře nebo gynekologa. V březnu pak odstartovala druhá část projektu, celorepubliková kampaň, zaměřená na širokou veřejnost.„Adresné zvaní se rozběhlo díky vynikající spolupráci ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven, přesto dychtivě očekáváme zesílení komunikační kampaně cílící na rezistentní občany, kteří se dosud screeningu neúčastnili,“ uvedl předseda programového a organizačního výboru ECCD 2014 a ředitel brněnského Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph. D. Podle jeho slov je třeba využít všech prostředků k maximálnímu zviditelnění problému.
Další důležitou podmínkou úspěšnosti projektu je pak dlouhodobá udržitelnost. „Aby plošný screening přinesl očekávaný efekt, nemůže skončit za dva roky,“ upozornil docent Dušek. „Projekt má stanovenou pětiletou udržitelnost po svém skončení. V případě nedodržení tohoto parametru by hrozilo vracení poskytnutých finančních prostředků,“ dodal.
„Kobercový nálet“ na pacienty
Na význam informační kampaně poukázal také předseda výboru pro zdravotnictví poslanecké sněmovny prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc. „Pacienty je třeba řádně edukovat a působit na ně mediálně. Je nutné učinit na ně doslova ‚kobercový nálet‘. Musejí být denně bombardováni informacemi o tom, jak je preventivní vyšetření důležité. Uvědomme si, že řada pacientů nemusí mít vůbec žádné příznaky a ve chvíli diagnózy již může jít o diseminovanou formu. Jediným způsobem jak zabránit rozvoji tohoto zrádného onemocnění je přijít včas,“ apeloval profesor Vyzula.
Neméně významnou roli v systému screeningu mají praktičtí lékaři. „Bylo potvrzeno, že praktik představuje nejsilnější prvek v přesvědčení pacienta o důležitosti preventivního vyšetření. Problém je, že pojišťovna nám takový pohovor neproplatí, a lékaři proto k němu nejsou dostatečně motivováni,“ konstatoval přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D.
Gastroenterologie jako screeningová odbornost
Také lékaři provádějící kolonoskopii chtějí, aby jim výkony spojené s kolorektálním screeningem byly uhrazené, podobně jako u mamárního screeningu a screeningu karcinomu děložního hrdla. Nedostatečná podpora kolorektálního screeningu může ohrozit jeho výsledky.
„Potřebujeme nejen zvýšit účast občanů na screeningu, ale také mít dostatek odborníků, kteří budou vyšetření provádět,“ upozornil MUDr. Štěpán Suchánek z Interní kliniky 1. LF UK a UVN v Praze. „Pozitivní zprávou je, že ministerstvo zdravotnictví nedávno uznalo gastroenterologii a endoskopii jako screeningovou odbornost. Nyní je třeba ještě dořešit úhrady od pojišťoven,“ podotkl. Dále upozornil na skutečnost, že objednací doba na kolonoskopii by neměla přesáhnout 6 týdnů, neboť pak zase klesá motivace pacienta nechat se vyšetřit.
Jsme teprve na začátku…
Že je prevence rakoviny během na dlouhou trať, připomenul poslanec Evropského parlamentu RNDr. Pavel Poc, který společně s docentem Duškem před 3 lety založil tradici Evropských dnů kolorektálního karcinomu. „S přispěním našich konferencí se podařilo vyvolat tlak na zavedení adresného zvaní v České republice. To se již povedlo. Nyní je třeba udržet projekt screeningových programů při životě, vylepšovat ho, motivovat lékaře i pacienty a především vytrvat,“ doplnil europoslanec. Neúnavnou snahu politiků a odborníků ocenili mnozí zahraniční hosté. „Těší nás, že Česká republika zavádí celoplošný screening kolorektálního karcinomu, což je v souladu s doporučením Evropské unie. Vidíme zde již první výsledky, avšak je třeba ve screeningu pokračovat a zkvalitňovat jej, školit odborníky a zaměřit se také na dobrou kvalitu diagnostiky a léčby. Vyhodnocení efektu screeningu trvá léta, avšak lze počítat s pozitivním dopadem nejen na zdraví pacientů, ale i na ekonomiku zdravotnictví,“ uzavřel dr. Lawrence von Karsa z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC).
Více informací: www.crcprevention.eu