Již čtyřiadvacet let Leksellův gama nůž (LGN) v pražské Nemocnici Na Homolce pomáhá pacientům. Připomeňme si okolnosti, které předcházely získání tohoto unikátního přístroje. Velký podíl na celém projektu má jaderný fyzik, publicista, autor a spoluautor desítek knih profesor František Janouch. Je jedním ze zakladatelů Nadace Charty 77 a předsedou její správní rady. Po roce 1975, kdy byl zbaven československého státního občanství, vědecky pracoval ve Švédsku a řadě dalších západních zemí.
Šetrná neinvazivní léčba
Gama nůž se používá v radiochirurgii pro ozařování lézí v mozku. Umožňuje dosáhnout vysoké přesnosti zaměření ošetřované léze. Principem metody je záření gama z kobaltových zářičů, a odtud tedy název „gama nůž“. Druhý název – Leksellův – je odvozen od jména švédského chirurga Larse Leksella, který se zásadním způsobem podílel na vývoji nože. Na celém světě je dnes zhruba 300 těchto přístrojů, které se dále modernizují.
Název „nůž“ vyvolává představu malého operačního nástroje. Ve skutečnosti se jedná o 20 tun těžký přístroj, který se používá k radiační léčbě nitrolebních nádorů, cévních abnormalit a k ovlivnění některých funkčních onemocnění centrální nervové soustavy. Představuje šetrnou, neinvazivní metodu léčby, jejíž princip spočívá v jednorázovém cíleném ozáření postiženého místa. Pro nemocného znamená obrovskou úlevu od komplikací, jakými jsou např. krvácení či infekce, které mohou provázet obvyklý chirurgický zásah. Výhodou je, že výkon vyžaduje minimální délku hospitalizace a pooperační rekonvalescence. Samotná operace není bolestivá.
Homolka dostala číslo 37
Otázkou stereotaxe a využití gama nože k terapeutickým účelům se zabýval švédský neurochirurg Lars Leksell již v 50. letech minulého století. První LGN se 179 zdroji záření byl instalován pro experimentální účely ve Stockholmu v 60. letech. V roce 1969 byl úspěšně použit k inaktivaci nádoru sluchového nervu, o rok později byl vyléčen první pacient s cévní malformací. Roku 1974 byl instalován druhý LGN, také ve Stockholmu, s 201 zdroji záření. V druhé polovině 70. let se díky gama noži objevila nová možnost léčby nádoru mozkových plen. V roce 1985 byl nový typ LGN zakoupen nemocnicemi v Sheffieldu ve Velké Británii a Buenos Aires v Argentině. V dalších letech byl LGN instalován v Pittsburghu a Londýně. V říjnu roku 1992 byl LGN uveden do provozu na pracovišti stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce v Praze. Měl výrobní číslo 37 a byl osmý v Evropě. Pořízen mohl být díky celonárodní sbírce organizované Chartou 77 a kontu Míša. Bylo to jediné takové zařízení v zemích bývalého socialistického bloku.
Jak se zrodilo konto Míša
V červnu 1990 dostal profesor Janouch dopis od švédského velvyslance v Praze, mimo jiné i s korespondencí manželů B., kteří prosili o pomoc pro svého 11letého syna Míšu s vážnou arteriovenózní malformací. Jeho ošetřující lékařka MUDr. Vladárová zjistila, že by mu mohl pomoci zákrok na LGN ve Stockholmu. Lékaři v Karolinska Institutet byli ochotni Míšu operovat. Výkon stál 84 280 švédských korun, což představovalo skoro patnáctiletý příjem celé rodiny. Velvyslanec Nilsson se obrátil s prosbou o pomoc na Nadaci Charty 77 ve Stockholmu. Nadace se rozhodla získat na tuto operaci peníze sbírkou, mimo nadační fondy. Největší švédské noviny Expressen zdarma uveřejnily celostránkový inzerát s fotografií Míši, příznivcům Charty byly rozeslány dopisy s prosbou o příspěvek. Obratem zareagovala světoznámá spisovatelka Astrid Lindgrenová, která poslala 4280 švédských korun s poznámkou, že nyní snad bude snazší nasbírat zbývajících osmdesát tisíc. Během července se podařilo shromáždit více peněz, než bylo na operaci potřeba. Míša byl 28. srpna 1990 ve Stockholmu operován. Událost vyvolala široký ohlas ve sdělovacích prostředcích. Zanedlouho dostala Nadace Charty 77 žádost o financování dalších dvou operací. Nadace se v očích veřejnosti stávala poslední nadějí na získání peněz na operace stovek našich spoluobčanů, kterým naše zdravotnictví zatím nemohlo pomoci a pro které stát neměl prostředky na pomoc v zahraničí. Bylo těžké vysvětlit, že podobná akce se může Nadaci podařit jednou, možná dvakrát.
Obrovská sbírka, která svým rozsahem a dynamikou předčila i proslulou sbírku na obnovu zničeného Národního divadla v 19. století, proběhla také u nás. Na konto Míša přispělo obrovské množství lidí. Zato Československý stát do sbírky fakticky nepřidal nic.
Laboratoř ministerstva vnitra
Bylo zapotřebí obecnější, systémové řešení. S takovou představou a méně než 4000 dolary zbylými ze sbírky navštívili členové Nadace výrobce LGN, švédskou firmu Elekta. Dozvěděli se, že přístroj stojí přes 3 miliony dolarů. Firma však s ideou Nadace sympatizovala a slíbila poskytnutí podstatné slevy. Myšlenka opatřit přístroj pro Československo s pomocí sbírky naši veřejnost velmi oslovila. Těsně před sametovou revolucí byla v Praze dostavěna moderní Nemocnice Na Homolce, jejíž součástí byla i nevelká dvoupatrová budova, která měla sloužit jako zvláštní laboratoř ministerstva vnitra. Pro umístění 20tunového LGN byla ideální. Vize opatřit LGN získávala všeobecnou podporu. Chyběly „pouze“ prostředky. Jak je získat?
Charta 77 začala hledat spojence a nabídla spolupráci na projektu Olze Havlové, která byla předsedkyní nově zřízeného Výboru dobré vůle. První velký příspěvek, který na sbírku z Nadace přišel, byla Sonningova cena, půl milionu dánských korun, kterou na jaře 1991 dostal v Kodani Václav Havel. Na zakoupení LGN přispěla i řada velkých českých firem a několik firem zahraničních. Sbírka probíhala zcela spontánně. Lidé měli radost z politických změn a nabyté svobody, nechyběla jim chuť angažovat se, něco dobrého udělat. A zázračný nůž, který dokáže operovat mozek, aniž je nutné otevřít lebku, zaujal a získal podporu nejen prostých občanů. Značně pomohl krátký dokumentární film s názvem Neobyčejný nůž, který vyrobil Originální videojournal. Dramatická „krvavá“ operace mozku a v kontrastu s tím výkon pomocí LGN pomohly přesvědčit miliony našich občanů. Zahájení provozu pražského LGN 5. listopadu 1992 za přítomnosti prezidenta Havla se stalo významnou událostí. 6. listopadu byl den otevřených dveří pro školáky, resp. zástupce škol, které byly ve sbírce nejúspěšnější. Nakonec 7. listopadu byl LGN zpřístupněn pro veřejnost.
LGN v současnosti
Nelze zapomenout, že Leksellův gama nůž v Praze byl pořízen díky solidaritě milionů lidí dobré vůle. Provedl již více než 10 tisíc výkonů (první přístroj) a spektrum léčebných diagnóz se časem významně rozšířilo. Původně nejčastější diagnózou byla arteriovenózní malformace, pak přišly na řadu nejrůznější benigní a maligní nádory. V poslední době se LGN často používá i k operaci metastáz v mozku, které jsou relativně jednoduše „odstranitelné“ s pomocí krátkého a v podstatě ambulantního zákroku fokusovanými gama paprsky. Dnes se pražský LGN řadí mezi přední na světě nejen podle počtu provedených výkonů – zhruba přes 1000 za rok, v roce 2015 jej využilo 1044 klientů, pro srovnání v roce 1993 to bylo kolem 200 klientů (světový průměr je zhruba 260 operací ročně) –, ale i co se týče šíře diagnostického záběru a úspěšnosti léčby. V některých oblastech provádí pražský LGN dokonce pionýrský výzkum nových léčebných postupů. Zásluhu na tom má zkušený a obětavý tým lékařů a radiologů, který přístroj obsluhuje. V dnešní době je původní LGN nahrazen nejmodernějším existujícím přístrojem, který má název Perfexion (v Praze od roku 2010). Obdobné moderní zařízení, tzv. kybernetický nůž (CyberKnife), mají ve FN Ostrava. Na rozdíl od gama nože, který jako svůj zdroj využívá přirozený radioizotop, ostravský využívá umělé záření.
O autorovi| PhDr. Bára Kvapilová, ZZS ZK, výjezdové stanoviště Rožnov pod Radhoštěm, ybaray@gmail.com
Gama nůž slouží v Nemocnici Na Homolce již 24 let