Soukromníci jsou na tom v mnoha ohledech hůře než lékaři, kteří pracují ve státním. Jejich platy se nemohou řídit tabulkami a jejich sestry často odcházejí do státních nemocnic.
„Sotva zaplatíme mzdy a režie, investovat se z výkonů nedá. Stát by si měl uvědomit, že nemůže přistupovat ke zdravotnickým zařízením v pohraničí stylem „pokud si na to vyděláte, tak to tady mějte“. Měl by se k některým poliklinikám chovat jako k malým praxím a přispívat na ně, pokud bude chtít, aby v dané oblasti nadále fungovaly,“ říká chirurg František Vlček z kraslické polikliniky.
Minulý týden jsme se ptali čtenářů Zdraví.Euro.cz, jaké jsou jejich zkušenosti a zda někdy svého rozhodutí pustit se do soukromé praxe litovali.
Knížku posíláme MUDr. Oldřichu Ryšavému a MUDr. Pavlovi Touškovi.
MUDr. František Hegar, pá 27.5.2005 11:18
Jsem praktický lékař pro dospělé od r. 1993 - od té doby celá společnost - vláda, legislativa, pojišťovny, sociální správa, ti všichni se snad snaží o to, aby se soukromý lékař co nejdříve zbláznil, neboť to je překážková dráha na nekonečně dlouhou trať a ty překážky jsou nebezpečně blízko sebe, pokud mezi nimi nevyjde krok, následuje náraz do překážky a vypadnutí z dráhy.
MUDr. Pavel Lindovský, pá 27.5.2005 12:53
Zda někdy lituji, že jsem si zařídil soukromou praxi? Denně. Ale denně mě s toho dostane, že se nás veřejnost v průzkumech váží více…
MUDr. Hana Pácaltová, so 28.5.2005 9:36
Privatizace lituji vždy, když se blíží výplatní termín zaměstnanců, konto v bance k nule a platby pojišťoven jsou v nedohlednu. Ale tyto momenty jsou vyváženy bohatě pocitem svobody rozhodování, sice limitované stavem vlastních prostředků, ale přeci jen k nezaplacení.
MUDr. Oldřich Ryšavý, ne 29.5.2005 11:54
Jak se mi žije jako soukromému lékaři? Dobře i těžce. Mám s kolegou od 1.11.1992 soukromou chirurgickou ambulanci. Hodně pracujeme, naše ordinační doba je 4 dny v týdnu 12 hodin v pátek pak do 15.30. Po začátku v prostorách polikliniky „v hotovém“ jsme byli po její privatizaci vyhnáni a museli jsme se zaúvěrovat a vybudovat nové prostory včetně RTG. Rok jsme nepřinesli domů peníze, ale naší zaměstnanci měli vždy svou mzdu, nadstandardní ve srovnání s ostatními kolegy. Po násilném přerušení praxe jsme neordinovali 3 týdny. To je jediný výpadek za celých 13 let. Dnes jezdím v 10 let starém autě a chystám se stavět dům. Mé sestry a RTG laboranti mají cca 18 tisíc hrubé mzdy. Jsem rád, že jsem se tak před 13 lety rozhodl. Jsem totiž svůj pán, i když uvázaný u své ordinace. Nemusím poslouchat primáře a ředitele. Jsem spokojený asi proto, že jsem to neměl lehké. Vážím si toho, že je to právě tak.
MUDr. Martin Vedral, po 30.5.2005 18:02
Stálé dluhy a dluhy, stálé placení penále, desetitisíce trvale zaklesnuté u VZP. To je dnešní realita. Toto vše je vyváženo pocitem svobody a možností se sám rozhodovat. Svým dětem velmi nedoporučuji lékařskou dráhu a všem mladým kolegům, kteří již do medicíny „spadli“ a chytla je za srdíčko radím úprk za hranice. I tam jsou nemocní a z osobní zkušenosti vím, že si lékaře váži nejen planými slovy ale i odměnou za práci. Zkrátka pro lékaře opět platí „všude dobře tak co tady…“
MUDr. Pavel Touška, út 31.5.2005 18:22
Je mi 31 let a druhým rokem pracuji ve své ordinaci jako PL pro dospělé v okresním městě v severozápadních Čechách, ordinaci jsem převzal za rozumných podmínek od paní doktorky, u které jsem pracoval jako asistent, předtím jsem využil programu IPVZ v předatestační přípravě. Práce je dost, baví mne, moje příjmy hodnotím jako velmi dobré ve srovnání s vrstevníky i staršími lékaři, kteří zůstali v nemocnici. Nelíbí se mi hodně věcí v systému zdravotnictví, asi notoricky známých, ale váhající mladé kolegy kdyby chtěl povzbudit aby se dali na cestu stát se PL pro dospělé, pravděpodobně se dočkají vlastni soukromé praxe mnohem dříve, než odborní lékaři, věkový průměr praktiků je vysoký.
MUDr. Lenka Urbánková, út 31.5.2005 19:44
Žije se mi jako podprůměrně placenému státnímu úředníku. Nejhorší je beznaděj na jakékoliv zlepšení. Teď už je zcela oficiálně proklamované stanovisko, že 30000 lékařůvoličů nikomu nestojí za jednání.
Že jsem privátní lékařkou nelituji. Vyplývá to z mé povahy, která potřebuje k životu nezávislost.( I když jsem samozřejmě závislá na zvůli pojišťoven, potažmo státu). Těch několik tisíc, které bych dostala měsíčně navíc coby zaměstnanec , mi za to nestojí. Jsem ale v situaci, kdy již nic nebuduji, nezačínám,.. Pro mladé souhlasím s MUDr.Vedralem: hurá tam, kde si práce lékařů váží. Jen je mi smutno, jak dopadnou po pár letech pacienti. Už teď to občas zaznívá z různých stran.I ve zdejších diskusích ZN jsem četla nepříznivé ohlasy na práci lékařů. A bude hůř. Alespoň bychom se měli obejít kolegové mezi sebou. Politici vsadili na kartu vymývání mozků veřejnosti zaručenými zprávami o horentních příjmech lékařů.Již asi před 5 lety jsem slyšela Špidlu v televizi se vší vážností lhát, že privátní lékař má běžně příjem 100000 Kč měsíčně. (byl tak hloupý nebo tak vychytralý??)Jistě to znejistělo i lékaře zaměstnance, i když ti možná zapochybují, když si porovnají svůj skutečný plat s tím deklarovaným v médiích. Minulý týden jsem se dozvěděla od kohosi bez titulu (jméno jsem zapomněla) v reakci na článek prof.Pafka, že privátní lékaři vydělávají běžně 2 miliony ročně, z toho mají náklady 700 tisíc. Při takovýchto zaručených informacích není divu, že se ozývají znechucené hlasy pacientů (slyšela jsem v rozhlase i televiz ), co že by ještě ti chamtiví doktoři chtěli. A tak se stává 100x opakovaná lež pravdou. Tím nezpochybňuji, že nějaký lékař vykázal práci za 2 miliony nebo že třeba 50 lékařů má 100 tisíc měsíčně. Pravda pro 90-95% soukromých lékařů je zcela někde jinde.
Protože jsem od přírody optimistka a osoba činu, nepropadám depresi a nějak už se o sebe postarám, když bude zdraví a v případné nemoci „světoví kolegové lékaři“. Vše je však na hony daleko od mých představ a ideálů.
MUDr. Jiří Wicherek, st 1.6.2005 10:15
Kolegyně Urbánková ve svém příspěvku upozornila na vládnoucími (jedno z jaké strany) vytvářený mýtus o příjmech soukromých lékařů, potažmo lékařů vůbec. Ano, tento „trik“ používali tehdejší mocipáni již za bývalého režimu, kdy platy lékařů zásadně zveřejňovali včetně služeb, stávající mocipáni tak činí nadále. V případě tzv. soukromých lékařů pak uvádějí jako jejich příjem výši plateb od zdravotní pojišťovny, bez ohledu na to, že z těchto plateb je nutno zaplatit sestru, nájem, elektřinu, úklid, dovoz odpadu, obnovovat přístrojové vybavení, platit účast na vzdělávacích akcích, apod.
Rád bych upozornil na další mýtus (pravda též kolegyní Urbánkovou naznačený). Záměrně jsem psal o tzv. soukromých lékařích. Opravdu soukromých lékařů je u nás jen pár. To jsou ti, kteří provozují své praxe zcela bez smluv s pojišťovnami. Všichni ostatní, ať se jim to líbí či nikoliv, ať si to připouštějí či nikoli…jsou reálně zaměstnanci zdravotních pojišťoven, VZP pak najmě.
Nadto zaměstnanci s podstatně menšími právy, než mají lékaři - zaměstnanci ve státních, ale i v nestátních zařízeních. Ti jsou totiž chráněni alespoň Zákoníkem práce, mají v něm definovaný např. postupy proti zaměstnavateli při opoždění výplaty mzdy zaměstnavatelem…. Jak může postupovat tzv. soukromý lékař proti svému zaměstnavateli - ZP při opoždění platby za poskytnou léčebnou péči? Že mohou ZP penalizovat? No, kolik z tzv. lékařů je natolik statečných, že risknou následnou „cílenou“ revizi či dokonce přímo své existenční ohrožení v podobě neprodloužení smlouvy? Který jiný soukromně podnikající živnostník u nás má takovou nejistotu ohledne smluvních vztahů jako maji tzv. soukromí lékaři? Který z těchto živnostníků pracuje třeba 6 týdnů ze čtvrtletí, aniž by věděl, kolik za svoji práci dostane a za jakých platebních podmínek? Mohl by si někdo dovolit smlouvu nepodepsat a přijít tím o platbu za oněch 6 týdnů? Jsou smlouvy se ZP (VZP najme) opravdovými smlouvami? Uzavíranými ze strany tzv. soukromými lékaři z opravdu svobodné vůle? Jak za této nejistoty může tzv. soukromý lékař investovat do své ordinace, brat si půjčky, uzavírat leasingové smlouvy? Ano, svoboda, nezávislost soukromých lékařů je mýtem i případně v rozhodování o nákupu toho či onoho do ordinace.
Pravda, může se svobodně rozhodnout, kdy, za kolik, jaký….si koupi koberec. židli, počítač… (na rozdíl od lékaře-zaměstnance, který musí pokorně cekat až co a kdy mu zaměstnavatel koupí), zdaleka tak svobodně se však již nemůže rozhodnout o nákupu nového přístroje, o zavedení nove vyšetřovací či léčebné metody ve své ordinaci. Může tuto metodu vládat, být v ní řádně vyškolen, mít k jejímu provádění chuť, čas…, nemá však vůbec žádnou jistotu, že mu ZP (VZP) najme provádění této metody na smlouva a bude následně proplácet. A uspěje-li lékař přece jenom a smlouvy dosáhne, může si dovolit koupit přístroj v ceně několika set tisíc při smlouvě na pouhých 5 (pět) let? Může si dovolit koupit tento přístroj na leasing, půjčku? Při stávající platební morálce ZP (VZP najme)? Problému kolem provozování soukromých praxí je více než dost -
např. jejich právně nedořešené předávání, dědění…, nemám
skutečně pocit, že by bylo u nás provozování tzv. soukromé praxe skutečně svobodným a nezávislým povoláním lékaře dle mých představ. I tak to má, proti řádnému zaměstnaneckému poměru, určitá specifika, pro která stojí za to to alespoň zkusit. Minimálně si dokázat, že to zvládnu.
MUDr. Tomáš Rozsíval, st 1.6.2005 11:52
K reakci pana kolegy Wicherka - skutečností je, že i těch pár skutečně soukromých lékařů, tedy bez smlouvy se zdravotními pojišťovnami, jsou přesto jejich vazaly i nadále , i když se to všeobecně málo ví. Kdykoliv Vás mohou revizní lékaři zlikvidovat, protože jako soukromý lékař musíte ošetřit každé tzv. akutní ošetření a vykázat je Pojišťovně, která má právo to zrevidovat./ resp. ošetřit zcela zadarmo, nevykázat Pojištovně / a tím se dostat z objetí revizních lékařů, kteří si jinak na Vás zase smlsnou ! Legrace je, že další kontrolní vyšetření už Vám Pojišťovny neplatí, takže žijete jen z těch akutních, nebo z hotových peněz za platbu pacienta přímo v ordinaci. A Vámi ošetření pacienti poté bloudí po těch pravých smluvních ordinacích, kde jsou kontroly propláceny Pojišťovnami. To by nedokázali vymyslet opravdu ani v Kocourkově. Zajímavá je jedna věc, že se dosud do diskuze neozval nikdo z oněch skutečně privátních lékařů, tzv. bezesmluvních. Asi velmi dobře vědí , proč na sebe raději neupozorňovat.
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz