Státní sociální podpora již neplní svůj účel, tvrdí rozpočtový expert ODS Martin Kocourek. „Devadesát procent domácností pobírá nějakou sociální dávku. Nepodporujeme chudé, ale rozdáváme všem.“ Rodiny se středním příjmem by sociální dávky pobírat neměly.
Podle ČSSD nelze rozpočtovou situaci řešit škrty v sociálních dávkách. „Cestou ke snížení sociálních výdajů je aktivní politika zaměstnanosti,“ tvrdí předseda ČSSD Vladimír Špidla. „Pokud v regionech nepůsobí podniky, které by byly schopny lidi zaměstnat, tak snižování sociální podpory by nevedlo lidi, aby si aktivně hledali práci, ale pouze by to vyvolalo explozi kriminality.“ Plošné přídavky na děti považuje za zdroj úspor, protože administrace adresných sociálních dávek polyká velkou část výdajů na sociální politiku.
„Rozdíl mezi průměrnou mzdou a podporou by se měl zmenšit,“ tvrdí místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf. Srovnání s průměrnou mzdou má podle něj lepší vypovídací schopnost o životních nákladech než úředně stanovené násobky životního minima.
Nemocenské dávky hodlá přebudovat ODS. Systém je podle ní zneužíván. „V zimních měsících, kdy není práce, pobírají nemocenskou celé stavební čety,“ upozorňuje Libuše Benešová. Firmy systém zneužívají, protože chtějí zpět to, co do něj musí vkládat na odvodech. Benešová by raději peníze nechala firmám, aby si problémy řešily samy. Tlak na rozpočet lze také snížit komerčním pojištěním zabezpečení v nemoci .
Spoluúčast pacienta chtějí prosadit ODS a Koalice. „Deficit účtu zdravotního pojištění se negativně promítá do bilance veřejných financí,“ upozorňuje poslanec zdravotně sociálního výboru Milan Cabrnoch. Výdaje na zdravotní péči rostou rychleji než příjmy z pojištění. „Pacient ani lékař nejsou stimulováni k používání levnějších léčebných postupů,“ tvrdí Cabrnoch. Spoluúčast pacienta a komerční připojištění umožní tržní regulaci výdajů a přivedou do zdravotnictví více peněz.
Koalice usiluje o zmenšení role státu a posílení nevládních organizací v obecně prospěšných službách. V oblasti sociální a zdravotní provozují služby podle Miroslava Kalouska lépe a levněji než stát.
ČSSD sází na to, že úspory prosadí kraje. „Na kraje byly převedeny nemocnice, léčebny a další zdravotnická zařízení. Kraje se spádovou oblastí milion obyvatel by měly síť zdravotnických zařízení optimalizovat. Rušením nadbytečných kapacit lze dosáhnout úspor v řádu miliard korun,“ tvrdí poslanec zdravotně sociálního výboru Rostislav Čevela. Chce zpřísnit dohled nad odváděním pojistného a kontrolu hospodaření pojišťoven a zdravotnických zařízení.
KSČM považuje doplácení na zdravotní péči za protiústavní. Úspory by hledala v efektivnější lékové politice, aby přednost dostaly levnější české léky před drahými zahraničními. Chceme-li vyrovnat bilanci zdravotního pojištění, musíme se vrátit k sazbám před jejich snížením v roce 1996. Velký počet pojišťoven spotřebuje velké peníze na režii, proto snižme počty pojišťoven.
Ekonom, 25.4.2002