„Současný systém nemotivuje nemocnice, aby lépe hospodařily, protože za každého pacienta dostávají stejnou platbu,“ uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Suttner.
Podle VZP tak kvůli tomuto způsobu úhrad přežívají oddělení, která nejsou téměř využívána. „Ve srovnání s Evropskou unií máme o třicet procent víc akutních lůžek,“ říká Suttner za VZP, tedy pojišťovnu, u níž je registrováno devadesát procent obyvatel.
„Dostaneme dvacet tisíc korun jak za operaci slepého střeva, tak implantaci endoprotézy. Abychom zaplatili drahou operaci, musíme udělat řadu levnějších,“ potvrzuje nedokonalost dosavadního systému úhrad ředitel ústecké nemocnice Jiří Madar.
K redukci přebytečných nemocničních oddělení by měl přispět jiný systém, který má VZP připravený. Hodnotil by lékařskou péči podle náročnosti operace a délky léčby.
Změna tak podle VZP povede k zeštíhlení oddělení, kde se provádí malý počet jednoduchých lékařských zákroků. Víc peněz se dostane na nákladné operace.
Podle Ministerstva zdravotnictví by měl být nový systém úhrad zaveden od ledna příštího roku. Pojišťovna žádá dřívější termín, protože až pět let bude trvat, než se „zaběhne“.
Ústecká nemocnice změnu vítá: „Povede ke zkrácení hospitalizace a lepšímu rozdělení peněz. Uvolní se tak část lůžek. My jsme proto už sami začali počet lůžek snižovat,“ uvádí ředitel Madar.
Ne všem nemocnicím se však změna líbí. Obávají se, že neplánovaná rušení oddělení by mohla ohrozit dostupnost zdravotní péče. Výhrady k novému systému mají dokonce i konkurenční zdravotní pojišťovny, protože nepřinese zdravotnictví víc peněz.
Všeobecná zdravotní pojišťovna požaduje i další změny: například spoluúčast pacientů či omezení rozsahu hrazené péče.
Viktor Meca, Hospodářské noviny, 3.6.2003