Jaké důsledky má nerovnost úhrad pro provoz nemocnic

Než se pustíme do úvahy o významu úhrad od zdravotních pojišťoven a důsledcích nerovnosti v úhradách, je třeba si připomenout, z čeho jsou tvořeny náklady a výnosy nemocnic. Platby od zdravotních pojišťoven činí zpravidla 80-90 % celkových výnosů. Zbývajících 10-20 % dělají především tržby z lékáren, z vedlejší činnosti (pronájem, ubytování, vaření a praní pro externí subjekty) a v neposlední řadě dotace, granty a dary. Je tedy zřejmé, že platby za zdravotní služby a výkony od pojišťoven jsou pro ekonomiku nemocnic klíčové a rozhodující. Na nákladové stránce je významných položek mnohem více. Největší jsou osobní náklady. Ty tvoří okolo 40 % výdajů u velkých fakultních nemocnic (zejména, pokud je řada provozních činností outsourcována - úklid, prádelna, údržba, ostraha, stravování). U krajských a okresních nemocnic se podíl osobních nákladů pohybuje kolem 50-60 %. Obecně platí, že čím je zařízení menší, méně specializované a méně outsourcováno
, tím je procento vyšší. Nejvyšší podíl osobních nákladů je u nemocnic následné péče, kde dosahuje 70-75 %. Další významné náklady v rozpočtu nemocnice jsou náklady na léky (zhruba 3-5 %), centrové léky (10-15 %), spotřební zdravotnický materiál (1020 %), energie (3 %), provozní materiál, opravy, údržba a služby (5-10 %), náklady na prodané zboží v lékárně (5-10 %) či odpisy (3-6 %). Pokud použijeme drobné zjednodušení, že ceny energií jsou v celé republice stejné, že všichni nakupují léky, spotřební zdravotnický materiál a sl