Téměř čtyřicet let jsme zpovzdáli sledovali, jak se ve světě mění práce sestry a následně stoupají nároky na její kvalifikaci. My jsme si však zvykli na jeden typ ošetřovatelského pracovníka, kterého nám připraví střední zdravotnická škola. Protože očekáváme, že jeho hlavní povinností je zajistit ordinace lékaře a provoz pracoviště, stále s ním ještě univerzálně vystačíme. Vyspělý svět si počíná jinak. Pro samostatnou práci spojenou s vysokou kompetencí, ale i odpovědností se sestry připravují na vysokých školách, a to pro nemocniční péči i pro terénní praxi. Tak venku potkáváme v nemocnici primární či skupinové sestry s osobní odpovědností za adresné nemocné a v terénu různé typy samostatně pracujících sester s různým zaměřením a označením (komunitní sestra, health visitor, public health nurse, home care nurse apod.).
Pro práci v ordinaci praktického lékaře nebo v odborné ambulanci je sestra již v kvalifikačním studiu připravována jinak. Hlavní důvody jsou dva: jednak je pracovní náplň těchto ošetřovatelských pracovníků poněkud odlišná, jednak trvale pracují pod vedením lékaře. Tito pracovníci mívají různé označení, např. praktická sestra, sestra-asistentka, ambulantní sestra apod. Po téměř desetileté zkušenosti s transformovaným systémem praktických lékařů je jistě již na čase položit si otázku, jestli bychom se i u nás neměli zabývat přípravou pracovníka, který by požadavkům práce v ordinaci praktického lékaře nejlépe vyhovoval a současně by byl i ekonomicky výhodný.
Můžeme se inspirovat jinde?
Otázkou sestry, v Německu nazývané asistentka praktického lékaře, se zabýval Odborný svaz německých všeobecných lékařů FDA od roku 1988. Důvodem byly otázky finančního ohodnocení, ale i fakt, že na asistentku jsou kladeny nové pracovní nároky. V časopise německých praktiků Allgemeinarzt z roku 1992 byla řešena otázka náplně vzdělávání asistentek. V jednoduchých praxích, které odpovídají rozsahem péče našim ordinacím praktických lékařů, stačila v Německu práci sestry zastat zacvičená manželka praktika - nezdravotnice.
Větší praxe se speciálnějším rozsahem péče, např. u ambulantních specialistů - rtg pracoviště, sonografie, kardiologie, gastroenterologie, gynekologie, vyžaduje kvalifikovanější asistentku splňující vysoký nárok na lidské kvality i odbornou zběhlost. Tak byl v Německu Zemskou lékařskou komorou Westfalen-Lippe a Spolkem lékařů pracujících pro pojišťovnu např. navržen 2letý vzdělávací kurz pro asistentky praktického lékaře podporovaný i úřadem práce. Přípravu rozdělili do tří tematických okruhů: management praxe, zdravotnické vzdělání, třetí okruh tvoří komunikace a zdravotní výchova. Kurz vzbudil velký zájem uchazeček o místo asistentky v praxi praktického lékaře.
Anketa: Víme, jaká je sestra u praktického lékaře?
Nepochybujeme o tom, že naše současná sestra u praktického lékaře je inteligentní, vzdělaná žena. Je však dostatečně připravená pro problémy současné praxe praktického lékaře? Obvodní lékaři byli po dlouhou dobu své praxe zvyklí na to, že vrchní sestra polikliniky byla většinou žena středního věku, máma s dětmi, která již nemohla pracovat v třísměnném provozu u lůžka. Sestra v ordinaci byla také hlavní manažerkou ordinace zodpovědnou za materiální vybavení.
Co čeká praktický lékař, který zodpovídá za zajištění co nejlepšího chodu ordinace, od své nejbližší spolupracovnice a zaměstnankyně dnes? Pomiňme otázku, jak brzy a kolik platí lékaři pojišťovny, kolik lékař platí za nájem a provoz ordinace a jaké jsou představy o finančním ohodnocení sester, ale i lékařů a uklízeček. Abychom se dověděli alespoň orientačně odpověď, uspořádali jsme v časopise Bulletin praktických lékařů malou anketu. Je třeba poděkovat Společnosti všeobecných lékařů v čele s jejím předsedou O. Herberem za podporu, kterou této akci věnovala.
Metodika
V malém dotazníku uveřejněném v časopise se praktičtí lékaři vyjadřovali k pracovní náplni sester ve své ordinaci, hodnotili jejich vlastnosti, informovali nás o tom, jaké požadavky na tuto pracovnici mají. Svoji současnou sestru měli lékaři ohodnotit mj. známkou od 1 do 5 jako ve škole. Celkem se sešlo 95 vyplněných anketních lístků.
Vzorek respondentů
Ankety se zúčastnilo 58 praktických lékařů a 37 lékařek (viz graf 1). 42 % má ordinace v Praze, 58 % je mimopražských, z nich zhruba 2 třetiny mají ordinace na venkově.
Výsledky
Své současné sestry hodnotili lékaři průměrně dvojkou. Odpovědi lékařů nebyly závislé na věku, pohlaví ani místě působiště. Lékaři hodnotili své sestry s nadhledem a s vědomím, že finanční ohodnocení, které jim mohou poskytnout, není valné, a tudíž ani jejich nároky nemohou být přemrštěné (graf 2).
Kritéria, podle kterých si lékaři sestry cení nebo necení, za co je chválí, nebo co jim vytýkají a co očekávají od ideální sestry, jsou velmi různorodá. Odpovědi jsme se pokusili vyhodnotit kvalitativně i kvantitativně (viz grafy 3 a 4) a shrnuli je do 4 oblastí: profesní zdatnost, pracovní morálka, osobnost sestry a její vztah k lékaři/lékařce. Dělení je velmi volné, protože nelze striktně vymezit, co všechno lze zahrnout do profesní zdatnosti, do pracovní morálky, co se dá hodnotit jako povahová vlastnost a co utváří dobrý nebo špatný vztah sestry a lékaře. Proto uvádíme konkrétní příklady odpovědí respondentů.
Mezi profesní zdatnost zahrnovali nejčastěji dobrý vztah k pacientům, komunikaci, odborné znalosti, rychlost, iniciativnost, samostatnost - např. filtr při telefonátech, při příjmu pacientů, sestra myslící, předvídavá, koncentrovaná na práci, praktická, zručná, šikovná, zodpovědná, inteligentní, organizačně schopná zajistit plynulý přísun pacientů z čekárny, zvládající komplikace, znalá sociální problematiky i práce na počítači, důsledná v administrativě, sestra edukující pacienta.
Pod pracovní morálku respondenti zahrnují spolehlivost, pracovitost, poctivost v práci, důvěryhodnost, slušnost, svědomitost, dochvilnost, zastupitelnost, pečlivost, pořádkumilovnost, ochotu udělat maximum pro chod ordinace.
Mezi ceněnými povahovými vlastnostmi byly uváděny především schopnost empatie, profesionální mlčenlivost, sestra je lidská, taktní, diskrétní, se zájmem a láskou ke své práci. Je klidná, vyrovnaná, nepodléhá náladám, je nekonfliktní, tolerantní, sympatická, trpělivá, diplomatická, harmonizující.
Ve vztahu k lékaři je důležitá její loajálnost, soudržnost, oddanost, přímost, spolupráce. Lékaři také oceňují, že je sestra zdravá, má zajištěné hlídání dětí, a tak v práci nechybí.
Co se týká pracovní náplně sestry v současné ordinaci, uváděli respondenti pouze zhruba 6 instrumentálních odborných výkonů, které sestra převážně provádí, tj. aplikovat injekce, převazovat a ošetřovat rány, odebírat biologický materiál, měřit fyziologické funkce a edukačně na pacienty působit. Rozsahem nejméně stejný objem její očekávané práce tvoří podle ankety činnosti spojené se zajištěním plynulého provozu ordinace praktického lékaře. Je to např. různorodá administrativní práce, výkaznictví pro pojišťovnu, práce na počítači, někteří lékaři by přivítali i znalost účetnictví, kontakt s pojišťovnou, bankou apod. (viz graf 5). To však v učebních osnovách oboru všeobecná sestra není.
Na dotaz, jak by měla být sestra pro práci v ordinaci praktického lékaře profesně připravena, jen 45,26 % respondentů odpovědělo, že kdyby v současné době měli do své praxe přijmout novou sestru, dali by přednost pracovnici připravené na SZŠ v oboru všeobecná sestra se současným převažujícím zaměřením na nemocniční ošetřovatelskou péči. Většina by více stála o sestru, jejíž příprava byla cíleně zaměřena na potřeby současného provozu ordinace praktického lékaře.
Výsledky ankety potvrdily odlišnost práce sester v ordinaci praktického i relativně nižší nároky na jejich samostatnost. Na druhé straně se prokázalo, že pro další činnosti, které praktický lékař vedle několika instrumentálních odborných výkonů od své sestry očekává, není jeho sestra systematicky připravována vůbec. K několika ošetřovatelským dovednostem se však připravuje celé 4 roky na stávající střední zdravotnické škole. Není to zbytečný luxus? Nejen ve vyspělém světě, ale i v zemích postsocialistických proto začali sestru/asistentku pracující v ordinaci praktického lékaře nebo v odborné ambulanci připravovat již od začátku jako samostatný obor s kratší průpravou (v Maďarsku např. 2 roky), než má sestra pracující samostatně v terénní či nemocniční praxi.
Co je však zcela zásadní, ošetřovatelský obor si člověk (dnes již v celém světě s výjimkou Česka) volí až v dospělosti, do školy přichází po dobré úvaze až po ukončení středního vzdělání. Absolventi těchto škol jsou přesvědčeni, že profesi volili správně a skutečně ji provádějí. Škola není jen institucí poskytující maturitu. Povolání mají rádi a k pacientům či klientům mají mnohem zralejší vztah. Lze také očekávat, že tito pracovníci mají lepší osobnostní předpoklady, které jsou od nich očekávány, např. jak praktičtí lékaři uváděli ve svých odpovědích: spolehlivost, vstřícný přístup, samostatnost, pečlivost a loajalita ke svému lékaři.
Transformace našeho ošetřovatelského školství jde u nás velmi ztuha. Návrhy nových ministerských zákonů a vyhlášek nejenže v otázce přípravy sester neslibují žádný pokrok, ale zcela konzervují starý socialistický systém jejich přípravy. Místo vytvoření exkluzivních vyšších ošetřovatelských škol a útlumu středních již 10 let přešlapujeme téměř na místě a hledáme důvody, proč to změnit - navzdory zkušenostem celého světa - v Česku nejde. A ministerští úředníci hledají způsoby, jak zachovat zdání, že o změny opravdu usilují, ale bohužel v praxi uskutečnit nejdou. Proto dnes máme středovyšší školy, na nichž se může naše sestra od dětství (15 let) připravovat 7 let. Přípravou ambulantních sester včetně sester do ordinace praktického lékaře či ordinace stomatologické se nikdo z kompetentních orgánů nezabývá. A vlak už nám ujel i v zemích střední a východní Evropy.
Máme za to, že samostatná příprava sestry pro práci v ordinaci praktického lékaře nebo v jiném typu ordinace vedené lékařem by byla velmi užitečná. V praxi by se nejen odborně, ale i ekonomicky vyplatila. Budoucím adeptkám práce v ordinaci praktického lékaře je však třeba umožnit dostatečnou praxi již v průběhu studia, aby po nástupu splnily veškerá očekávání. To je věc v našich podmínkách celkem nová. Zatím však téměř polovina respondentů o praktikantku nestojí. Studentka může být přínosem, nemusí být vždy na obtíž. Na jedné straně může praktikantka značně v práci pomoci, na druhé straně zejména v počátku vyžaduje pro zácvik více času a pozornosti, a proto, jak anketa ukázala, je zatím ochota mít v ordinaci praktikantku, relativně malá. Tato práce „navíc“ by se však měla ordinaci vyplatit. V Německu např. má lékař, který vychovává praktikantku, jisté daňové úlevy. I to je důkaz, že všechno již vyspělý svět vyzkoušel a vyšlapal. Jen je třeba se od něj rozumně nechat inspirovat. n
Můžeme se inspirovat jinde?
Anketa: Víme, jaká je sestra u praktického lékaře?
Metodika
Vzorek respondentů
Výsledky
Počet sester
Známka hodnocení
