Nejdůležitější změnou, s níž ministerstvo od ledna 2017 počítá, je desetiprocentní navýšení tarifních platů a analogické navýšení mezd zdravotníků pro rok 2017, o nichž byla uzavřena koaliční shoda i na vládní úrovni. MZ rovněž avizuje dohodu s kraji o desetiprocentním zvýšení platů v krajských nemocnicích. Zvýšení platů uvedl jako prioritu ministr Ludvík již při svém nástupu do funkce. „Trend navýšení platů pro všechny pracovníky bude pokračovat i v roce 2018,“ řekl před schvalováním státního rozpočtu v prosinci 2016. Ministr také hodlá zvýšit příplatky pro sestry ve směnném provozu. Metodiku zatím úřad nepředstavil, ale změnu předpokládá již k 1. červenci letošního roku.
Valorizace plateb za státní pojištěnce
Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2017 se odhadují na 274,2 miliardy korun. Již schválená úhradová vyhláška pro rok 2017 tak do systému přidá 13 miliard navíc oproti předchozímu roku a podle ministerstva umožní nemocnicím zvýšit platy zdravotníků. Jak ministr po převzetí funkce uvedl, klíčovou věcí pro něj bude již zahájený proces zvyšování plateb státu za státní pojištěnce, což bude pravděpodobně prioritou ministerstva i pro rok 2018. Platba za státní pojištěnce bude v letošním roce navýšena z 870 na 920 Kč za osobu a měsíc, což do systému veřejného zdravotního pojištění přinese okolo 3,5 miliardy korun. Miloslav Ludvík letos také plánuje přijmout několik opatření, která vnímá jako systémově prospěšná. Jedním z nich by měla být tvorba nové úhradové vyhlášky pro rok 2018, kterou začne ministerstvo připravovat a schvalovat na podzim. Měla by zajistit finanční prostředky na další desetiprocentní navýšení tarifních platů zdravotníků. Za aktivní přístup k pacientské problematice bude i v letošním roce zodpovídat náměstkyně Lenka Teska Arnoštová. Pacienti již na ministerstvu mají své přímé zástupce a pravidelně mohou mluvit přímo s vedením resortu na setkáních v prostorách MZ ČR.
Investice do nemocnic
Ministerstvo rovněž letos zahájilo program tzv. strategických investic. V následujících čtyřech letech mohou vybrané nemocnice využít 8,4 miliardy korun, které vláda vyčlenila na jejich rekonstrukci a modernizaci. „Některé velké české nemocnice sídlí v budovách postavených ještě za doby císaře Františka Josefa, od jehož úmrtí jsme si v listopadu připomněli 100 let. Nemocnice nám doslova padají na hlavu a v řadě případů se dostáváme do rozporu s hygienickými předpisy i legislativou EU. Teprve teď se nám daří začít s jejich rekonstrukcí a stavbou nových pavilonů. Podle mého soudu i díky těmto investicím naše zdravotnictví poskočí do 21. století,“ domnívá se ministr Ludvík. A dodal, že majetek státu ve správě nemocnic přímo řízených Ministerstvem zdravotnictví chátrá a stále roste míra amortizace dlouhodobého majetku, což je podle něj odrazem nedostatečných investic do dlouhodobého majetku, kdy nedochází ani k jeho prosté reprodukci (plánovité nahrazování starého dlouhodobého majetku novým - pozn. red.). Investiční rozpočet MZ přitom za období posledních tří let poklesl na jednu třetinu. V návrhu rozpočtu pro rok 2017, ale i ve střednědobém výhledu na roky 2018 a 2019, má ministerstvo na investice rozpočtováno pouhých 630 mil. korun.
Mimo strukturální fondy
Rozhodnutí vlády, že bude ze státního rozpočtu zařízení modernizovat, vnímá ministr zdravotnictví jako dobrou zprávu nejen pro nemocnice, ale především pro pacienty. „Ve zrekonstruovaných zařízeních naleznou pacienti modernější zdravotnické služby, například lépe vybavené sály a ordinace i celkově příjemnější prostředí. Samotné nemocnice by se bez těchto peněz neměly šanci do rekonstrukce či rozšíření stávajících pavilonů z vlastních příjmů či dotací pustit,“ uvedl po schválení investic vládou ministr Ludvík.
Připomněl, že v případě přímo řízených organizací není možné rekonstrukce či rozšíření financovat ze strukturálních fondů EU a že úhrady z pojišťoven většinou kryjí jen provozní výdaje a pouze část investičních výdajů. Je proto nutné obnovu zdravotní infrastruktury financovat z dalších zdrojů. Strategické investice by měly nemocnicím v budoucnu přinést snížení provozních nákladů.
Opravy či vzniku nového pavilonu se dočká sedm velkých nemocnic, celkové investiční náklady přesáhnou 10 miliard Kč. Ministerstvo počítá s tím, že všechny projekty budou v průběhu příštího roku zahájeny projektovou přípravou, vlastní výstavba pak bude probíhat v letech 2018-2022.
Peníze na vzdělávání
Ministerstvo letos také počítá s výdaji na specializační vzdělávání. Celkem 500 milionů korun má napomoci stabilizovat personál a motivovat mladé české lékaře k tomu, aby zůstali v českém zdravotnictví a neodcházeli do zahraničí. Podstatnou částkou v rozpočtu (1,5 miliardy korun) jsou výdaje na výzkum a vývoj, které pomohou české vědě k udržení kontaktu s evropskou a světovou špičkou. Prostředky by také měly přispět ke stabilizaci, nebo možná dokonce i k návratu některých našich špičkových vědeckých kapacit ze zahraničí.
Rozpočet ministerstva
„Dobrý ministr zdravotnictví nemůže být nikdy zcela spokojen s rozpočtem pro svůj resort. Je přímo mou povinností vždy požadovat více. V tuto chvíli budu muset pracovat s tím, co jsme dostali k dispozici, pro příští rok ovšem budu opět usilovat o další navýšení prostředků,“ dodává k rozpočtu svého resortu ministr. Nárůst celkových výdajů ve srovnání s rokem 2016 je podle něj možný jen díky prostředkům z Evropské unie a finančním mechanismům. Bez nich jsou výdaje na rok 2017 o přibližně 600 milionů korun nižší než rozpočet na letošní rok. Celkové výdaje Ministerstva zdravotnictví pro rok 2017 činí 7 286 milionů Kč.
Které nemocnice se dočkají rekonstrukce? * Fakultní nemocnice Brno se dočká výstavby gynekologicko-porodnické kliniky a přesunu poloviny klinik z nevyhovujících prostor * Fakultní nemocnice Olomouc zrekonstruuje a dostaví hlavní budovu tzv. Františka Josefa * Fakultní nemocnice Plzeň postaví pavilon chirurgických oborů * Thomayerova nemocnice Praha vybuduje centrální urgentní příjem * IKEM Praha vystaví budovy G1 a G2 * Všeobecná fakultní nemocnice Praha má záměr postavit nový sdružený objekt * Fakultní nemocnice Hradec Králové zmodernizuje budovy chirurgických oborů, konkrétně zrekonstruuje Bedrnův pavilon