DĚTSKÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE JE V SOUČASNÉ DOBĚ NENAHRADITELNÁ A NEZBÝVÁ NEŽ JI REKONSTRUOVAT. V ČEM JE VŠAK JEDINEČNÁ? JAK JE MOŽNÉ, ŽE SE PO TŘICETI LETECH PROVOZU NACHÁZÍ V DEZOLÁTNÍM STAVU? PROČ SNĚMOVNA ODMÍTLA, ABY STÁT RUČIL ZA ÚVĚR NA REKONSTRUKCI? NEMOCNICE PLÁNUJE VYHLÁŠENÍ SBÍRKY. JE TOTO ŘEŠENÍ OPRAVDU NEZBYTNÉ?
Dětská fakultní nemocnice v Motole je druhé největší zařízeni pro léčbu dětí v Evropě. Dětská část motolské nemocnice poskytuje komplexní zdravotní péči dětem z celé České republiky. V roce 2000 bylo patnáct procent pacientů z Moravy, jednačtyřicet procent z Prahy a čtyřicet čtyři procenta z Cech. Některá pediatrická pracoviště jsou jedinými svého druhu v zemi. Jde například o Dětské kardiocentrum, kde se ročně provádí kolem čtyř set operací. Jednoprocentní úmrtnost řadí toto centrum mezi světovou špičku. Dětská nemocnice v Motole zabezpečuje také péči ve specializovaných a superspecializovaných oborech, ať už se jedná o léčení vrozených srdečních vad, léčbu veškerých nádorových onemocnění, nebo transplantace ledvin. Zařízení tvoří zároveň výukovou základnu 2. lékařské fakulty UK. V nemocnici působí týmy odborníků, které se utvářely dlouhá léta. „Nejtěžší, nejkomplikovanější a nejnáročnější případy z celé republiky vozí do naší nemocnice. Vše v nejlepší kvalitě pod jednou střechou umožňuje mezioborovou spolupráci. Motol je unikátní, teď jde o to, aby naše práce nebyla omezena z hygienických nebo havarijních důvodů,“ fiká přednosta kliniky dětské onkologie profesor Josef Koutecký. Třicet let plného provozu zanechalo totiž na dětské části motolské nemocnice své stopy. Budova vyžaduje rekonstrukci. „Nemocnice další zimu nepřežije,“ opakuje slova ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka tisková mluvčí Eva Jurinová.
TŘICETILETÁ STAŘENKA
Je vůbec možné, aby třicet let staré nemocniční zařízení bylo v tak kritickém stavu? Dětská část nemocnice byla postavena v letech 1964 až 1977. Architekti Podzemný a Tenzer Městskou nemocnici v Motole koncipovali jako dva monobloky. Jeden pro léčbu dětí, druhý pro léčbu dospělých. V prosinci 1970 byla otevřena dětská lůžková část, celá dětská nemocnice byla zprovozněna v roce 1979. Stavba, kterou prováděl národní podnik Armabeton, se od počátku potýkala s řadou technických i organizačních problémů. Výstavba probíhala ve čtyřech etapách, během nichž několikrát došlo k pozměnění plánů. Krátce po odevzdání dětské nemocnice praskla železobetonová deska, která spolu se železobetonovým skeletem tvoří nosný systém patnáctipodlažní budovy. Provoz zařízení začaly komplikovat i další nedostatky. Část podlah musela být stržena a udělána znovu. Docházelo k odpadávání kusů omítky ze stropů. A tak není divu, že dnes „některá oddělení fungují na osobní odpovědnost ředitele. Jestli zkolabuje energetické centrum, na kterém je závislá celá nemocnice, můžeme to tady zavřít,“ fiká Eva Jurinová. Vedení nemocnice vypracovalo plán na rekonstrukci nemocnice v hodnotě čtyř a půl miliardy korun. Kdo ale nemocnici na rekonstrukci půjčí a kdo se za úvěr zaručí?
MINI A MAXI
Podle prezidenta České lékařské komory Davida Ratha mohou být náklady na rekonstrukci maximální nebo minimální. Ředitel FN v Motole Miloslav Ludvík podle jeho názoru zvolil variantu maximální. „Proč mají být za desítky miliónů zaskleny lodžie?“ ptá se Rath. S bývalou ředitelkou motolské nemocnice Helenou Rögnerovou je navíc zajedno v tom, že žádná nemocnice nemůže splácet tak vysoký úvěr. Zvlášť když Motol musí ještě splatit čtyři sta miliónů z půjčky na dluhy z let 1994-1996. Mohlo by se nakonec prý stát, že se sice draze zrekonstruuje dětský pavilón, ale na jeho další provoz nebudou peníze. Rögnerová ani Rath přitom v žádném případě nezpochybňují fakt, že dětský pavilón potřebuje nutně pokračovat v rekonstrukci. „V roce i 999 proběhla rekonstrukce dětského kardiocentra včetně vzduchotechniky za 28 miliónů, ale jinak se ze státního rozpočtu v devadesátých letech financovalo především dokončení Modrého pavilónu pro dospělé, který se začal stavět v roce 1986,“ vysvětluje Rögnerová. Je přesvědčena, že postupná rekonstrukce dětské nemocnice bude probíhat za podpory ministerstva zdravotnictví s tím, že jako zdravotnická priorita bude financována přímo ze státního rozpočtu. Vláda skutečně na svém zasedání loni v listopadu připustila, že technický stav Motola je nevyhovující, a jeho rekonstrukce tudíž žádoucí. Uznala také, že motolská nemocnice patří mezi špičková pracoviště, jejichž činnost je důležitá pro rozvoj medicíny. Počítá se s tím, že letos bude schválen program pro výstavbu a obnovu nemocnic ve vlastnictví státu. V jeho rámci by mělo být zajištěno financování rekonstrukce Motola. Vláda tak reagovala na poslanecký návrh zákona o poskytnutí státních záruk za úvěr na rekonstrukci dětské části Fakultní nemocnice v Motole.
POSLANECKÝ NÁVRH
Návrh zákona, aby za úvěr pro nemocnici ručil stát, předložili poslanci z ČSSD, Unie svobody i ODS Petra Buzková, Zdeněk Škromach, Václav Krása a Vlastimil Tlustý. Projednávání návrhu bylo v prvním čtení přerušeno. V poslanecké diskusi prakticky nikdo nezlehčil význam dětské fakultní nemocnice v Motole ani nutnost její rekonstrukce. Někteří poslanci ale upozorňovali, že pokud se zvýhodní jedna nemocnice, bude to vůči ostatním zdravotnickým zařízením nespravedlivé. Jiné poslance zarazila výše úvěru (čtyři a půl miliardy korun), další poukazovali na to, že bez technickoekonomické studie o Fakultní nemocnici v Motole a bez koncepce rozvoje dětské lůžkové zdravotní péče v Praze a České republice není možné o celé záležitosti rozhodovat. Prezident České lékařské komory David Rath s tímto názorem souhlasí: „Koncepční otázky nelze řešit partyzánskou akcí. Když uvážíme nákladnost celého projektu a pokud víme, že vytíženost dětské nemocnice v Motole dosahuje nyní kolem šedesáti procent, je nutné přemýšlet o tom, která dětská odděleni v nemocnicích ve Středočeském kraji po rekonstrukci Motola případně zaniknou.“ Do systémového řešení situace ve zdravotnictví se ale politici nehrnou. „Nikomu z politiků se nechce do změn ve zdravotnictví, je to nepopulární. Raději sbírají body za populistická řešení. Výsledky každé reformy se totiž mohou dostavit až za několik let,“ podotýká bývalá ředitelka FN v Motole Helena Rógnerová.
Začátkem března Petra Buzková návrh zákona stáhla. Před volbami by prý z časových důvodů asi stejně neprošel. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny nicméně slíbila, že se poslanci po volbách pokusí motolské nemocnici pomoci.
NÁROD SOBĚ
Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer situaci v Motole sleduje s tím, že jde o problém, který je třeba řešit v příštích několika letech. Podle ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka je nezbytné zasáhnout okamžitě. „Problém je skutečně nutné řešit co nejdříve. Dětští pacienti i týmy špičkových odborníků jsou v naprosto nedůstojných a nevyhovujících podmínkách,“ tvrdí tisková mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová a dodává: „Přemýšlíme o tom, že na začátku května vyhlásíme národní sbírku.“
U příležitosti stého výročí založení České dětské nemocnice by tak měla být 6. května v Karolinu vyhlášena sbírka na rekonstrukci dětské nemocnice v Motole, „Na oslovení veřejnosti nevidím nic špatného,“ říká profesor Koutecký, jehož malí pacienti na onkologii si musí v zimě brát do postele svetr a kulicha. „Kdyby špatný stav budovy vyřadil nemocnici z provozu, bylo by to zlé.“
A tak budeme na Motol střádat krejcárky stejně jako kdysi na Národní divadlo. Není to ale tak trochu návrat do devatenáctého století? „Co je na tom špatného?“ diví se Jurinová. Národní sbírka vyhlášená měsíc před volbami se dá ovšem snadno využít, či spíše zneužít v předvolební kampani. Je to lákavé, mediálně vděčné sousto nemocné děti, lékaři, na které při operacích padají kusy stropu. „Sbírka není takto načasovaná kvůli volbám,“ popírá možné domněnky Eva Jurinová. To ovšem nic nemění na tom, že zdravotnictví bylo a zůstává výsadním politickým tématem.
HANA BENEŠOVÁ, Reflex, 18.4.2002