Čtu noviny, hledám na internetu, sleduji zprávy v televizi. Už dlouho, dlouho nejsem schopna rozhodnout, jestli jsem tak blbá já, nebo nápady prezentované vládními kruhy, bez podrobné znalosti problematiky a bez větších praktických zkušeností.
Kdo ohlídá hlídače?
Například generická preksripce. Hodně se o ní mluví a píše, také se hodně mluví o korupci, a to nejenom ve zdravotnictví. Ale držme se toho zdravotnictví.
Jak to dle masmédií vypadá, jsou největším problémem reprezentanti farmafirem, kteří obcházejí ordinace ambulantních lékařů s kufříky vzorků léčiv a s miliony ve šrajtoflích, jimiž uplácejí chamtivé lékaře. Občas mají v designové taštičce nějaké to pozvání na kongres, třeba na téma
„Trvá opravdu neléčená rýma sedm dní a léčená týden?“, kterýžto kongres se odehrává v nejlepším hotelu v Kuala Lumpur a trvá 2 týdny. A když už jim dojdou ty kongresy a miliony, vytáhnou z kapsy alespoň nějaký ten notebook jako ta slečna s Perwollem.
Nemohu se v této souvislosti nezmínit o případu kolegyně kožařky z Brna. Jo, chtěla něco navíc, byla usvědčena a potrestána. Ale nechápu, jak se má kožař rozhodovat mezi dvěma mastmi od dvou různých firem, se stejnou koncentrací stejné účinné látky, stejným indikačním spektrem a myslím, že i stejnou cenou.
Vrhat pokaždé kostkou nebo mincí? Mimo tuto otázku je zde další: Quis custodiet ipsos custodes? Neboli – když se uplácí ve velkém, jak se někdo může divit, že se to děje i v malém?
Kdo uklidí élend?
Ale ta generická preskripce. Pokud to dobře chápu, lékař napíše na recept generický název léčiva a pacient se po poradě s lékárníkem rozhodne. Hm. V internetové diskusi by nejspíše následovala zkratka LOL.
V české hospodě něco jako „si děláš kozy, nééé“? Ale nikde, opakuji nikde, jsem se zatím nedověděla, KDO se bude zabývat nežádoucími účinky vydaného medikamentu, KDO bude odpovědný a KOMU půjde k tíži cena léků. Generika nejsou, pokud vím, totožná s originálem. Tablety či kapsle například mohou obsahovat odlišná plniva a pomocné látky, mohou být lisována odlišným tlakem a těch proměnných bude jistě víc. To zaprvé.
Zadruhé: Bohužel nevím, protože jsem momentálně mimo praxi, zda zdravotní pojišťovny hradí stejně stejné množství účinné látky v tabletě bez ohledu na výrobce, nebo zda to je jinak. Pokud hradí stejně stejné množství účinné látky, je generická preskripce zbytečná, zvlášť když i nyní může být jedno generikum či originál nahrazeno jiným generikem.
Pokud ZP platí za stejné množství účinné látky odlišně, nechť si ten élend uklidí SÚKL, potažmo ministerstvo zdravotnictví, a lékaře a pacienty nechť do toho netahá. A pokud si pacient s lékárníkem vyberou něco dražšího, půjde to k tíži lékaři, který cenu léku nemohl ovlivnit, a regulační pokuty za to bude platit on, nebo kdo?
A také nikdo nevysvětlil, jak by se to dělalo u léků s více účinnými složkami. To by mě fakt zajímalo. Nebo se radši léky s více účinnými látkami zakážou, aby to generickou preskripci nekomplikovalo? Lepší ilustraci rčení o zapřahání vozu před koně neznám.
Propisky a kalendáře si ráda koupím sama...
Farmafirmy také nechápu. Proč se mermomocí snaží uvést na tak malý trh, jako je ten náš, třeba dvacátý citalopram? I kdyby každý obyvatel naší kotliny užíval nějaká antidepresiva (a že bych se tomu vůbec nedivila), proč dvacet generik citalopramu, nestačila by třeba dvě tři?
Pokud chtějí v takovém případě uspět, prostě musí lékaře nějak motivovat. Samozřejmě nejlepší by bylo, kdyby motivace spočívala v kvalitě nového generika a v jeho přínosu pro pacienty i lékaře. Pokud ne, musejí holt farmafirmy sáhnout k jiným stimulům.
Víte, pokud by se tady, v Česku vůbec nekorumpovalo na žádné úrovni, strašně ráda bych si ty propisky, kalendáře a trika kupovala sama.