Takový stav organismu někdy označujeme termínem jarní únava. Ačkoli žádná taková oficiální diagnóza neexistuje, většina z nás přesně ví, o co se jedná. Namísto toho, aby v nás první jarní sluníčko probouzelo činorodost, přepadá nás nepřiměřená únava a spavost.
Proč jarní únava vzniká?
Na vzniku příznaků označovaných jako jarní únava se nepochybně podílí řada faktorů. Na prvním místě musíme zmínit infekční onemocnění, která nás v chladném zimním období postihují častěji. Zvýšená únava doprovází prakticky každou infekční chorobu, a může přetrvávat i delší dobu po vymizení ostatních příznaků. Výrazná může být zejména tehdy, jestliže nemoc dostatečně nedoléčíme nebo jestliže jsme prodělali chřipku. Dalším faktorem, který se podílí na zvýšené jarní únavě, je nedostatek vitaminů a minerálních látek, zaviněný nižší konzumací čerstvého ovoce a zeleniny v zimních měsících. Za dalšího viníka lze označit nedostatek slunečního svitu. Na světlo reagujeme velmi citlivě a je známo, že jeho nedostatek se může podílet na vzniku depresí. Sluneční světlo je nezbytné pro tvorbu aktivní formy vitaminu D. Epidemiologické studie naznačují, že většina populace trpí různými formami hypovitaminózy D, zejména v zimních měsících.
Jak s jarní únavou bojovat?
Základem boje s jarní únavou by měla být zdravá a vyvážená strava s dostatečným zastoupením ovoce a zeleniny. Jen tak můžeme do organismu doplnit tolik potřebné vitaminy a minerály. Z důležitých vitaminů je třeba zmínit hlavně vitamin C. Jeho denní potřeba se pohybuje kolem 100 mg a hlavním zdrojem jsou citrusové plody, šípky, aloe vera, kysané zelí a další druhy čerstvého ovoce a zeleniny.
Zahříváním se vitamin ničí a je také poškozován při nesprávné technice zpracování surovin (oxidace kovy). Zajímavostí je, že většina živočichů si dokáže tento vitamin sama syntetizovat z glukózy. Člověk však nikoli.
Jestliže se rozhodneme vitamin C doplnit pomocí vitaminových preparátů zakoupených v lékárně, nemusíme se obávat předávkování. Tento vitamin (stejně jako vitaminy skupiny B) je rozpustný ve vodě a v případě přebytku se vylučuje močí. Pokud je náš organismus unavený, měli bychom mu také dopřát dostatek odpočinku. Dospělý člověk by měl spát kolem osmi hodin denně. Samozřejmostí by měl být i pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a dostatečný přísun vhodných tekutin. Vyvarovat bychom se měli hlavně nadměrné konzumace alkoholu. Pokud chceme zvýšit svou obranyschopnost a zlepšit svůj zdravotní stav, můžeme sáhnout po některých potravinových doplňcích.
Jednoznačně lze doporučit používání tzv. probiotik a prebiotik. Probiotika jsou bakterie mléčného kvašení, zejména bifidobakterie a laktobacily, které osidlují v ideálním případě střevo. Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy selektivně podporující růst nebo aktivitu těchto prospěšných mikroorganismů v tlustém střevě.
Probiotika se stala v posledních letech velkým hitem. Tyto bakterie jsou přirozeně obsaženy v jogurtech nebo kysaných mléčných výrobcích, ale jejich množství zpravidla není dostatečně účinné, a proto je lepší používat přípravky z lékárny. Jejich užívání mimo jiné obnovuje střevní mikroflóru, která může být narušena například užíváním antibiotik nebo nevhodnou stravou. Dále pak snižují riziko infekčních průjmových onemocnění, posilují imunitní systém a zlepšují vstřebávání vápníku. Z dalších potravinových doplňků je vhodné uvést například echinaceu, třezalku, pupalku a zinek.
Echinacea má schopnost posilovat nespecifický imunitní systém a zvyšovat obranyschopnost proti virům i bakteriím a tlumit alergické reakce. Jako potravinový doplněk je k dostání prakticky ve všech formách. Třezalka příznivě ovlivňuje mozkové funkce. Je používána mimo jiné jako léčebný prostředek k odstranění bolestí hlavy a menstruačních křečí a zároveň posiluje imunitní systém. Pupalka dvouletá posíluje obranyschopnost a může pomáhat i při atopickém ekzému, lupénce nebo k tlumení menstruačních křečí. Zinek je stopový prvek nezbytný pro funkci řady enzymů. Jeho denní potřeba se pohybuje kolem 15 mg a hlavním zdrojem zinku v potravě jsou játra, maso, vejce a kukuřice.
Kdy může být únava nebezpečná?
Pocity zvýšené únavy po prodělané zimě by neměly trvat dlouhodobě a nejpozději do poloviny května by měly nevýkonnost a spavost odeznít. Jestliže přetrvávají, je třeba se zamyslet, zda již nejsou příznakem nějakého onemocnění. Únava je symptom velmi nespecifický a může být způsobena řadou chorob. Relativně časté, hlavně u žen, jsou dosud nerozpoznané poruchy štítné žlázy nebo nedostatek červeného krevního barviva (anemie). Kromě chorob endokrinologických a hematologických však může být únava příznakem například onemocnění infekčních nebo nádorových či jiných. Zejména tehdy, jestliže se k únavě přidají i další příznaky, je nezbytně nutné vyhledat lékaře.
O autorovi: Připravila: MUDr. Marta Sobotková, Ústav imunologie 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole