Předseda výboru pro vědu a technologie Andrew Miller naznačil, že hlavním tématem jednání bude ochrana národních zájmů v případě uskutečnění transakce. Jak dodal, jeho výbor nemá pravomoc převzetí zablokovat, chce však prý „mnohem více informací“ ohledně jeho dopadu na britskou vědeckou základnu a práva duševního vlastnictví.
Vedení firmy AstraZeneca odmítlo i vylepšený návrh na převzetí od Pfizeru ve výši 106 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč) a označilo jej za podhodnocený.
Pfizer je podle tržeb druhým a AstraZeneca osmým největším výrobcem léčiv na světě. Jejich sloučením by vznikla největší světová farmaceutická skupina. Pfizer dal najevo, že bude o britskou firmu dál usilovat. AstraZeneca předestřela své argumenty proti převzetí za nabízenou cenu. Poukázala na to, že má ve vývoji řadu nových léků, díky nimž by po dočasném několikaletém útlumu měly do roku 2023 její tržby přesáhnout 45 miliard dolarů. Loni firma zaznamenala tržby ve výši 25,7 miliardy USD.
Prodej v národním zájmu?
Opoziční labouristé vyzvali vládu k důkladnému přezkoumání, zda možné převzetí britské firmy Pfizerem je „v národním zájmu“, a obviňují konzervativněliberální kabinet, že obě firmy ke spojení povzbuzuje. Vláda označuje zájem Pfizeru za doklad úspěchu své politiky přitahování zahraničních investic a od americké firmy si vymohla přísliby ohledně pracovních míst a pokračování investic do výzkumu a vývoje ve Velké Británii. Šéf Pfizeru Ian Read premiérovi Davidu Cameronovi slíbil dokončení nového výzkumného střediska, které AstraZeneca plánuje v Cambridge, a zachování výrobního závodu v severoanglickém Macclesfieldu.
Premiérův mluvčí prohlásil, že vláda bude s oběma podniky nadále diskutovat o pracovních místech a farmaceutickém výzkumu. Zdůraznil však, že do podmínek jejich možného spojení zasahovat nehodlá.