Plánované jednání zdravotnické tripartity, na němž se měla mimo jiné projednávat právě i otázka rušení nemocnic, nakonec nahradila pouze schůzka odborů s náměstky ministra zdravotnictví za účasti zástupců zaměstnavatelů sdružených v Asociaci českých a moravských nemocnic (AČMN).
Unie zaměstnavatelských svazů odmítla projednávání ve formátu tripartity, neboť prý neměla dostatek podkladů od zdravotních pojišťoven, které se nakonec neúčastnily ani následného jednání odborů s ministerstvem zdravotnictví.
Jasno by do situace mělo vnést až jednání řádné tripartity, které se má konat 31. října, tedy až po volbách. Ministr Leoš Heger (TOP 09) již před časem médiím sdělil, že nechce, aby se případné rušení nemocnic stalo předvolebním tématem.
Nejistota spojuje
Včerejší odložení tripartity by podle AČMN mohlo být výsledkem toho, že v Unii zaměstnavatelských svazů převládl vliv zdravotních pojišťoven. Ty však podle AČMN zastupují pouze zhruba 6 tisíc zaměstnanců, kdežto nemocnice více než 40 tisíc.
„V situaci, kdy by nemocnice z důvodu vypovězení smluv zdravotními pojišťovnami měly začít propouštět své zaměstnance, kdy zdravotní pojišťovny nemají od 1. ledna 2013 zajištěnu nemocniční péči pro své pojištěnce, je takový stav tripartity kritický,“ uvedla ve svém prohlášení AČMN, která se v posledním roce již několikrát postavila na stranu odborů.
„Odcházíme prakticky s žádnou domluvou,“ řekla ČTK předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková, podle které nemocnice i zaměstnanci žijí v obrovské nejistotě. Příslib nové smlouvy má dosud jen 53 nemocnic, smlouvu na příští rok však zatím nemá žádná.
Otázka odpovědnosti
Podle náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Petra Noska by odbory měly kvůli novým smlouvám tlačit především na pojišťovny a ne na ministerstvo. To si ale nemyslí AČMN, jejíž zástupci mají za to, že ministerstvo nese také svůj díl odpovědnosti, a to vzhledem k jeho povinnostem vyplývajícím z role dozorového orgánu.
„Upozornili jsme ministerstvo, že není povinnost nemocnic mít uzavřenou smlouvu, ale pojišťoven ze zákona zajistit pro své pojištěnce péči i v nemocnicích. Za dodržení zákona z hlediska obecného dohledu ministerstvo nese odpovědnost,“ řekl právník AČMN Stanislav Fiala.
To však v této fázi odmítá náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Martin Plíšek, podle kterého ministerstvo nemá dostatečné kompetence k tomu, aby zasahovalo do procesu vyjednávání nových smluv.
Úspora v řádech miliard
Restrukturalizací lůžkové péče chce ministerstvo ušetřit 1,6 až 2,5 miliardy korun. Odbory ale tvrdí, že chystaná opatření mohou tvrdě pocítit i pacienti.
Podle náměstka ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění Petra Noska má restrukturalizace vést především k zefektivnění celého systému. „To, že máme zbytná lůžková zařízení, vyplývá z řady rozborů,“ řekl ČTK náměstek pro zdravotní pojištění Petr Nosek.