a snaží se základní pravidla pozvolna centralizovat.
EU zatím jednotně podchycuje nakažlivé choroby a snaží se vykonávat epidemiologický dohled. Evropská komise (EK) projekt spustila před pěti lety. Cílem je včas plošně zareagovat na případnou pandemii.
Systém se využívá například v monitorování výskytu nemocí HIV/AIDS, Creutzfeldt-Jacobovy choroby a tuberkulózy. Sloužit má rovněž pro okamžité zastavení případných teroristických útoků využívajících biologické látky.
„Jednotné registry dárců krve, krevní plazmy a orgánů v Unii zatím neexistují. Společenství v současnosti pouze stanovuje podmínky kvality a bezpečnosti, za níž jsou například krevní odběry prováděny,“ uvedla Šárka Machotková, pracovnice Informačního centra Evropské unie v Praze.
S ohledem na zdraví občanů Brusel vymezuje rovněž podmínky, za nichž musí být materiál shromažďován, skladován a převážen. Praha nikdy neměla s dodržováním pravidel problémy - úroveň českého zdravotnictví je celosvětově vnímána jako velmi dobrá.
ČR tak podmínkám vyhověla s předstihem. I po prvním květnu tak zůstanou v platnosti mezinárodní úmluvy vymezující případnou distribuci lidských orgánů a krve za naše hranice.
EK navíc již několik let pracuje na vytvoření srovnávací elektronické databáze, kde by mohli občané Unie nalézt podrobné informace o zdraví, nemocech a zdravotnickém systému jednotlivých zemí.
Internetový doktor rádce by v kostce poradil pacientům se základní léčbou méně závažných chorob, včetně nákupu volně dostupných tablet, mastí a kapiček.
Vystavování očkovacích a zdravotních průkazů zůstane i po rozšíření společenství nadále v kompetenci jednotlivých států, tj. rovněž ČR. EK však o jejich sjednocení uvažuje - ulehčilo by to podstatně život občanů Unie, kteří se stěhují do jiné členské země.
Lenka Hloušková, Právo