Nejohroženější skupinou cestovatelů jsou ti, kteří si o cílové zemi neshánějí žádné informace. Do České republiky se tak z cest vrátí i lidé nakaženi život ohrožujícími nemocemi – cholerou, horečkou dengue a dalšími.
K dramatickému nárůstu cestovního ruchu přispěla větší dostupnost cestování letadlem a zájem o netradiční prožitky v exotických krajích. Zdravotní rizika spojená s cestováním však podle průzkumu a zkušeností lékařů mnoho lidí stále podceňuje.
Na několika letištích velkých evropských měst provedla průzkum Evropská rada pro zdravotní doporučení cestovatelům. Dotazováni byli lidé, kteří cestovali do oblastí s vysokým rizikem infekčních chorob.
Výsledky ukázaly, že zdravotní rizika si uvědomovaly skoro tři čtvrtiny cestovatelů, ale jen asi polovina všech dotázaných se byla před cestou poradit u svého lékaře.
Cestovatelé se nejvíce obávali žloutenky, viru HIV a nemoci AIDS. Očkovat proti žloutence A i B se však před cestou nechala jen polovina lidí, a to i přesto, že směřovala do rizikové oblasti.
Od nachlazení až po tuberkulózu
Daleko horší výsledky ukazuje průzkum z České republiky. Zhruba 83 procent dotázaných se nikdy nenechalo očkovat kvůli zahraniční cestě.
Této možnosti využilo jen devět procent dotázaných a jen čtyři procenta lidí nechala očkovat své děti.
Proč? Hlavním důvodem je, že se lidem nezdá riziko nákazy dostatečně velké. Většina lidí si infekční nemoci spojuje jen s cestou do oblastí, jako jsou země Asie či Afriky, a mají mylný pocit, že při cestách po Evropě jim nic nehrozí. To ale není pravda.
Mezi nejčastější onemocnění, která mohou lidi v zahraničí potkat, patří průjem, onemocnění dýchacího ústrojí (od běžného nachlazení až po těžkou tuberkulózu), hepatitida A a B, postižení kůže (od jednoduché spáleniny až po parazitární kožní onemocnění), pokousání neznámým psem nebo zvířetem, malárie a břišní tyfus.
Proti většině se lze chránit již před cestou. Rozdíl je v době, která je potřebná, aby dané prostředky začaly účinkovat.
Například u malárie se používá takzvaná profylaxe, což představuje braní léků před, během a po cestě.
Dalším způsobem je pak očkování, které je považováno za nejúčinnější způsob ochrany. Pokud proti nebezpečným onemocněním existuje očkovací látka, neměli by lidé váhat.
I když si musí očkování hradit sami, jedná se o malou položku ve srovnání s komplikacemi, které s sebou případná nemoc přináší. U dětí a mladých lidí některé zdravotní pojišťovny na tento druh prevence přispívají.
Mladí cestují do neobydlených oblastí
„Celá řada klientů-cestovatelů si vůbec neuvědomuje, že nejdražší na celém zájezdu do zahraničí je jejich zdraví. Na dovolenou odjíždějí v dobré víře, že právě jim se nemusí nic stát, neinvestují do prevence a nakonec jsou velmi překvapeni, že právě oni onemocněli,“ říká profesor Jiří Beran z Centra očkování a tropické medicíny v Hradci Králové.
Jako dostatečné opatření považují mnozí lidé uzavření cestovního zdravotního pojištění. „Pozitivní úlohu sehrávají v posledních několika letech média, která na zdravotní rizika spojená s cestováním upozorňují a snaží se dávat alespoň obecný návod, jak se jim vyhnout,“ dodává Jiří Beran.
Podle jeho slov se v ordinacích cestovní medicíny lékaři setkávají s nejrůznějšími infekčními chorobami, které si lidé přivezli z cest.
„V loňském roce jsme byli například požádáni, abychom poradili pracovníkům montážní firmy, kteří chtěli jet do Indie na více několikatýdenních pobytů. Myslím si, že jsme pro ně udělali maximum v prevenci infekčních nemocí – od očkování až po antimalarickou profylaxi. To nakonec paradoxně vedlo ke stavu, kdy se klienti domnívali, že se jim nemůže nic stát,“ popisuje Jiří Beran a dodává:
„Během pobytu se před komáry nechránili prostředky, jako jsou repetenty, moskytiéry a podobně. Fakt, že užívají léky proti malárii, byl jejich argument. Po návratu se u nich objevilo horečnaté onemocnění s vyrážkou a s drobnými krvácivými projevy. Po několika dnech u nich byla zjištěna horečka dengue. Klienti tedy investovali relativně hodně do své prevence, bydleli v několikahvězdičkovém hotelu. Zapomněli však na skutečnost, že nejdůležitější při cestách je dodržování všech zásad prevence. Tím lze snížit rizika.“
Pavla Skurovcová, Hospodářské noviny