Praha - Jen jedno procento lidí s mrtvicí v Česku se léčí metodou, kdy jim lékaři speciální látkou rozpustí sraženinu v mozkových cévách. Špičková světová centra poskytují trombolýzu osmi procentům pacientů, standard západní Evropy je kolem tří. Lidé totiž neznají příznaky mrtvice, takže jich přes polovinu dorazí do nemocnice pozdě. Pokud přijedou do tří hodin od začátku příznaků, mají šanci, že mrtvice nezanechá následky.
Později už trombolýzu použít nelze, není vhodná ani pro lidi s vysokým krevním tlakem nebo po nedávno prodělané cévní příhodě, řekl profesor Pavel Kalvach z kliniky neurologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Mrtvice postihne v Česku 30.000 lidí ročně.
„Příčin nízkého počtu trombolýz je více - nedostatečné kapacity zdravotnických pracovišť a netečnost pacientů k tomu, aby byli okamžitě převezeni do nemocnice,“ shrnul. Vinohradské centrum uspořádalo dnes den otevřených dveří. Veřejnost se dozvěděla více o příznacích mrtvice, jak jí předcházet a jak ji správně léčit. Dny otevřených dveří se konaly v 18 centrech v celé republice.
Situaci by podle Kalvacha zlepšilo, pokud by pacienti byli ošetřováni na iktových jednotkách, těch je v Česku zatím málo. Potřeba je jedna s šesti až osmi lůžky na 200.000 obyvatel. V hlavním městě jsou čtyři iktové jednotky, což je blízko doporučení, ale zajišťují péči i o pacienty ze středních Čech, takže zdaleka potřebám nestačí.
„Smyslem dnů otevřených dveří je, aby si lidé začali vydupávat, že bude péče řádně organizovaná. Pokud budou znát pravidla a plnit je, začnou se kapacity zahlcovat a nebudou týmy - musíme sjednotit péči na neurologie, nerozptylovat ji na interny, kde je zatím přes polovinu lidí s mrtvicí, a zajistit rychlý dovoz sanitou,“ shrnul Kalvach.
Systém by podle něj měl být podobný tomu, co se již podařilo v péči o nemocné s infarkty, v tomto oboru patří Česko už 15 let ke špičce, zatímco péče o lidi s postižením mozku stagnuje. V západní Evropě vyšetřují centra nemocné i neuroradiologickými metodami a zjistí, který pacient bude mít z trombolýzy největší prospěch; to zatím dělá jediné centrum v Česku - v Olomouci.
Nejčastějším příznakem mrtvice je ochrnutí poloviny těla, ztráta citlivosti nebo výpad poloviny zorného pole, kdy každým okem vidí člověk jen půlku obrazu. Jednoduchý test pomůže určit, zda je nutný okamžitý odvoz do nemocnice - postižený by se měl usmát, aby byly vidět zuby, na pět vteřin držet předpažené ruce a zopakovat jednoduchou větu. Pokud je úsměv nestejnoměrný nebo ruka klesá, případně je patrná porucha řeči, není možno s odvozem otálet.
K dnešnímu dni otevřených dveří se připojila centra pro léčbu cévní mozkové příhody v celé republice. Podle mluvčí ostravské Vítkovické nemocnice Simony Součkové měli lidé o informace velký zájem. Kdo nemohl přijít dnes, má znovu příležitost 7. června. Stejná je i nabídka Sokolovské nemocnice, kde dnes zájemcům měřili tlak, procento tělesného tuku a váhu. „Odborníci lidem počítali, jak velké riziko cévní mozkové příhody jim hrozí,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Hildegarde Bejlková.
Dědičné dispozice pro iktus si lidé mohou nechat vyšetřit ve středu 7. června také v písecké a chomutovské nemocnici. „Lidé si mohou nechat změřit tlak či cukr v krvi. Přišlo několik desítek lidí, většinou ti po mozkové příhodě a jejich příbuzní. Výhodou našeho centra je, že poskytujeme komplexní léčbu od diagnostiky až po rehabilitaci, máme školeného psychologa a logopeda,“ řekl ČTK neurolog Jiří Neumann z chomutovské nemocnice.
V Krajské nemocnici v Liberci dnes lékaři vysvětlovali zájemcům příznaky mrtvice. „Žádná vyšetření jsme neprováděli, pokud se ale ukázalo, že patří do rizikové skupiny, doporučili jsme jim návštěvu obvodního lékaře,“ řekla ČTK mluvčí nemocnice Alexandra Bednárková.
ˇ
ČTK