Na schůzi samosprávy ho ale zaskočila většina otázek náměstka primátora Františka Zelníčka (ČSSD).
Ředitel Hubač v žádosti předeslal, že v roce 2002 by nemocnice od Jihlavy potřebovala 10 miliónů korun a v roce následujícím dalších pět miliónů. Jak totiž zdůraznil, kritická situace se dá vyřešit jen systémovým řešením a celková částka na obnovu přístrojů na radioterapeutickém oddělení činí asi 100 miliónů korun. „Na veřejně přístupných internetových stránkách ministerstva zdravotnictví jsem dospěl k jiným číslům na obnovu přístrojů, než jaká uvedl ředitel Hubač. Došel jsem i k tomu, že přístroj nabízí kapacitu téměř celé Vysočině, ale když jsem se zeptal ředitele nemocnice, koho dalšího se svojí žádostí oslovil, dozvěděl jsem se v podstatě jen o nějakém příslibu od třešťské samosprávy. Pominu-li to, že nemocnice neobnovila navzdory doporučení ministerstva žádost o dotaci s tím, že má peníze přislíbeny, celé mi to připadá zvláštní. Zdá se mi nefér požádat o 15 miliónů, když si teď myslím, že je potřebuji,“ shrnul Zelníček. Zřetelně žádost podpořili jen komunisté. „Možná řeknete, že jsem emotivní, ale já bych vám všem přála, abyste ten přístroj nikdy nepotřebovali,“ ozvala se například Vlasta Kašíková. Profesi pak nezapřel lékař Miroslav Tesař (nez. za DEU). „Když nebudou pacienti léčeni v Jihlavě, budou léčeni jinde. Ponese to s sebou diskomfort pro rodinu pacienta a pro samotného pacienta i delší čekací dobu. Chtěl bych tím připomenout, že přístroj není ani pro lékaře, ani pro nemocnici,“ konstatoval. Zastupitelé nakonec neschválili ani Zelníčkův protinávrh vrátit se k bodu na konci června, až budou známy konkrétní náklady. Ředitel Hubač se ale nevzdává. Žádost hodlá dopracovat a o příspěvek se bude ucházet znovu.
Jana Pechová, Právo, 7.2.2002