Takzvaný rendez-vous systém zatím nebyl zaveden pouze na Jindřichohradecku a Českokrumlovsku, kde by měl zahájit provoz mezi lety 2014 a 2015, uvedla náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje Ivana Stráská.
Připomněla, že systém výjezdů posádek bez lékaře začal před pěti lety na Českobudějovicku. Postupně jej záchranná služba zavedla na Písecku, Strakonicku, Prachaticku a naposledy na Táborsku.
Podle ředitele jihočeských záchranářů Marka Slabého rendez-vous systém zefektivní práci doktorů v terénu. „Jeho hlavní princip spočívá v tom, že jeden lékař je schopen spolupracovat s několika dalšími osádkami záchranářů. Díky tomu, že je mobilní, není fixován na velkou sanitu a jednoho pacienta a v případě potřeby se může přesunout k jinému případu,“ uvedl Slabý.
Záchranáři k tomuto modelu před lety přešli, jelikož neustále stoupal počet výjezdů k případům. To se děje stále, momentálně ročně zasahují v terénu u více než 60.000 událostí. „Ale v těch statistikách počet stále roste i kvůli tomu, že k jednomu případu někdy vyjíždějí dvě posádky. Nejprve pouze vůz se záchranářem, a pokud si to okolnosti vyžadují, jede na místo i auto s lékařem,“ řekl Slabý.
Přesto si ředitel jihočeských záchranářů rendez-vous systém pochvaluje. Odpadla tím prý řada komplikací, které museli v minulosti zdravotníci zvládnout. „Lékaři byli uvázáni k jedné sanitě a během výjezdu bylo velmi obtížné se dostat k jinému případu. Řešilo se to velmi krkolomně, když například jedna sanita s pacientem vezla lékaře na nějaké místo, kde si přestoupil do jiné. Nebo na ni museli doktoři čekat třeba někde na křižovatce,“ uvedl Slabý, jenž stále slouží v záchranné službě jako doktor.
V Evropě byl rendez-vous systém poprvé využit v 70. letech 20. století v německém Heidelbergu a postupně jej převzaly mimo Francie, Anglie či Rakousko. V České republice jej jako první zavedla v roce 1987 Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy.