SINGAPUR - Ona prodavačka, žena v nejlepších letech, neměla vůbec žádnou šanci. Do jedné z dobře vybavených nemocnic v Singapuru ji přivezli 21. září, ani ne o týden později byla mrtvá.
Diagnóza: horečka dengue, 12. letošní oběť. Úřady jsou nervózní, protože malý městský stát se zhruba čtyřmi miliony obyvatel, který je po právu hrdý na své spořádané poměry a čistotu, sužuje nejtěžší vlna „nemoci drtící kosti“ za několik desetiletí.
Ani jinde v jihovýchodní Asii to v současné době nevypadá jinak, mnohde dokonce ještě hůře: kromě dengue hrají na nervy oficiálním představitelům ještě ptačí chřipka a poliomyelitida - v Indonésii dokonce všechny tři nemoci najednou, napsala agentura DPA.
Jako by nebyla tato ohromná ostrovní říše už dost potrestaná ničivým cunami, musejí její zdravotnické úřady vést často zoufalý boj hned na několika frontách.
Deset let se v Indonésii nevyskytl případ dětské obrny, dokud nebyl na jaře její virus opět zavlečen do země ze Súdánu přes Saúdskou Arábii.
Dosud bylo zaregistrováno nejméně 240 případů onemocnění, proti němuž má přes 24 milionů indonéských dětí vyzbrojit očkovací kampaň. K obrně se ovšem přidávají ptačí chřipka a horečka dengue.
Na ptačí chřipku už zemřelo nejméně šest lidí a ministryně zdravotnictví Siti Fadilah Supariová také okamžitě varovala před epidemií. Kromě toho si do začátku září vybrala daň zhruba 650 lidských životů i horečka dengue - a to není ani v zemi s 215 miliony obyvatel malé procento.
V západním světě strhává na sebe většinu pozornosti ptačí chřipka, přestože horečka dengue jen za letošek zabila v sedmi jihoasijských zemí už hodně přes tisícovku lidí.
„Nová nemoc dostává peníze, zatímco další choroby, které jsou příliš běžné a chronické, nikoliv,“ říká s nádechem rezignace Steven Bjorge z kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Jakartě.
„Obrna je nejméně tak hrozná jako ptačí chřipka. A co malárie a tuberkulóza? Ty zabíjejí v Indonésii tisíce lidí, nikdo ale o nich nemluví.“
Bjorgův kolega z WHO Hans Troedsson, který působí ve Vietnamu, ví, proč tomu tak je: „Horečka dengue se mimo tropickou zónu nevyskytuje, nepředstavuje nebezpečí pro celosvětové zdraví.“
Jinak je tomu s ptačí chřipkou: pokud by se naplnily obavy expertů, že tato choroba může zmutovat a začít se přenášet z člověka na člověka, hrozila by světu zdravotní katastrofa netušeného rozsahu.
A šance na úspěšný boj proti ptačí chřipce nejsou v Asii nijak dobré. Jen ve Vietnamu zemřelo letos v důsledku agresivního viru H5N1 přes 40 lidí, WHO opakovaně varuje před jeho celosvětovým rozšířením, před pandemií.
„Ptačí chřipka je pro nás dost nová, o průběhu této nemoci toho víme jen málo,“ přiznává Nguyen Hong Ha z Institutu infekčních chorob v Hanoji. OSN a nevládní organizace proto neúnavně požadují finanční pomoc pro boj proti zákeřnému viru.
Jihovýchodní Asie - která se právě začala zotavovat z finanční krize let 1997/98, z plicní nemoci SARS a první paniky kolem ptačí chřipky před dvěma lety - se mezitím snaží pomoci si za mezinárodní podpory, jak se jen dá.
V Singapuru dobrovolníci víkend co víkend prohledávají stovky bytů a odvodňovacích příkopů a pátrají po případných hnízdištích komárů rodu Aedes přenášejících virus horečky dengue. Malajsie v obavách z vypuknutím podobné epidemie napodobuje svého souseda.
V Thajsku se úřady snaží zabít dvě mouchy jednou ranou. „Když vyšleme do terénu tým k prověření případů ptačí chřipky, poohlíží se i po larvách komárů,“ říká ředitel thajského ústavu pro kontrolu nakažlivých nemocí Kamnuan Ungchusak. Jedna bitva je však už podle něj prohraná: „Většina expertů soudí, že nedokážeme ptačí chřipku zdolat.“
ČTK