Jitrocel prostřední je nepřítelem zahrádkářů. Utlačuje trávu a dokáže ji zcela zlikvidovat

11. 12. 2023 7:35
přidejte názor
Autor: Depositphotos/valalolo

Chtěli byste si na zahradě vypěstovat hezký okrasný trávník, ale vůbec se vám to nedaří kvůli přítomnosti nepříjemného plevele? V tom případě je dost možné, že se jedná o jitrocel prostřední, což je planě rostoucí bylina rozšířená po celém území České republiky. Nejčastěji zapleveluje travní plochy v parcích či nedaleko rodinných domů, ale roste i na mezích a podél cest.

Co se dozvíte v článku
  1. Co je jitrocel?
  2. Jak vypadá jitrocel prostřední?
  3. Kde roste jitrocel prostřední?
  4. Poddruhy jitrocele prostředního
  5. K čemu slouží jitrocel prostřední?

Co je jitrocel?

Jitrocel (latinsky Plantago) je rostlinný rod patřící do čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae), který zahrnuje velké množství různých jednoletých, dvouletých i vytrvalých bylin nebo polokeřů. Je to rod kosmopolitní, takže na jeho zástupce narazíte po celém světě. Některé přitom považujeme za léčivky, zatímco jiné jsou známé pouze jako otravný plevel.

Botanikové v současné době rozlišují více než 250 různých druhů jitrocele, které mají navíc i řadu specifických poddruhů. V české přírodě se pak můžete setkat konkrétně s 11 samostatnými druhy, z nichž nejznámější jsou následující tři rostliny:

Jak vypadá jitrocel prostřední?

Jitrocel prostřední (Plantago media) je vytrvalá rostlina, která dorůstá zhruba do výšky 15–30 cm. Má tlustý kůlovitý kořen, jenž přechází ve svislý a ztloustlý oddenek, z nějž roste mnoho postranních kořínků. Také z něj poté vyrůstá listová růžice, kterou tvoří několik samostatných listů. Ty mohou být buď přisedlé k zemi, nebo naopak vystoupavé.

Listy jitrocele prostředního mají křídlaté řapíky a bývají široce eliptické, vejčité nebo obvejčité.  Mají světle zelenou barvu, vyznačují se výraznou souběžnou žilnatinou a v mládí je na nich patrný porost hustých stříbřitých chloupků (na rubu mohou být dokonce až huňaté). Jejich čepele pak bývají na vrcholu tupě hrotité nebo okrouhlé, zatímco po obvodu jsou většinou celokrajné.

Další součástí rostliny jsou potom pevné, vzpřímené stvoly, které bývají chlupaté a výrazně delší než listy v přízemní listové růžici. V rámci jedné rostliny se typicky objevuje 3–7 těchto stvolů, na jejichž koncích vznikají hustá válcovitá květenství, jež se po odkvětu výrazně prodlužují. Tyto klasy jsou tvořené čtyřčetnými oboupohlavnými květy, které podepírají malé listeny.

Květy jitrocele prostředního se typicky objevují od června do srpna. Jsou cizosprašné a vyznačují se přítomností nápadných tyčinek, které výrazně přesahují květní plátky. Mívají růžovou či fialovou barvu a nesou také prašníky, které mohou být světle fialové, ale i čistě bílé. Plodem jitrocele prostředního je žlutohnědá tobolka, která se otevírá víčkem a obsahuje řadu vrásčitých semen.

Rozmnožování jitrocele prostředního probíhá hlavně generativním způsobem. Jedna rostlinka tedy vytváří stovky semen, která se pak do okolních krajin šíří především tak, že vypadávají z tobolek a následně jsou odnášena prostřednictvím vody či větru. Kromě toho se dále dostávají spolu s osivem travin a jetelovin, lepí se na zvířecí srst a mohou pokrývat také pracovní nástroje. Další variantou rozmnožování jetele prostředního je potom rozrůstání oddenků. [6, 7, 8, 9, 10]

Kde roste jitrocel prostřední?

Jedná se o eurasijský druh, který momentálně roste téměř v celé Evropě (kromě jižního Řecka a malé části Pyrenejského poloostrova) a také v mnoha asijských zemích. Objevuje se také v severozápadní Číně a na Dálném východě, přičemž na severu zasahuje dokonce až k polárnímu kruhu a na východě přes Sibiř do oblasti Poamuří.

Kromě toho pak byl jitrocel prostřední zavlečen také na další místa, jako je například Severní Amerika, Austrálie nebo Nový Zéland. Konkrétně na území České republiky se vyskytuje spíše roztroušeně, ale v některých oblastech je rozšířený opravdu hojně. Najdete ho v nížinách i v podhůří, ale do vyšších poloh se většinou šíří pouze prostřednictvím lidského zásahu.

Pokud jde o to, kde přesně se můžete s jitrocelem prostředním setkat, nejčastěji roste na sušších stráních, na mezích, na loukách, na pastvinách, v křovinatých stráních, podél cest nebo na okraji světlých lesů. Často ho najdete také na větších travnatých plochách v blízkosti lidských obydlí nebo třeba v parcích, ale poměrně běžný je i na rumištích nebo na náspech. [11, 12, 13, 14, 15]

Poddruhy jitrocele prostředního

Na území České republiky se momentálně jitrocel prostřední vyskytuje ve dvou různých variantách, což je konkrétně jitrocel prostřední pravý (Plantago media subsp. media) a jitrocel prostřední dlouholistý (Plantago media subsp. longifolia). Tato druhá varianta se přitom řadí k nedostatečně prostudovaným taxonům české květeny (C4b).

Jitrocel prostřední pravý se vyznačuje přízemní listovou růžicí, jejíž jednotlivé listy bývají buď přitisklé k zemi, nebo mírně vystoupavé. Jsou vejčité, široce vejčité nebo obvejčité a mívají řapíky výrazně kratší než čepele. Daná rostlina se pak vyskytuje hlavně podél cest, na loukách, v sadech, na mezích, na stráních nebo v obcích, a to na celém území České republiky (roztroušeně až hojně).

Světlík lékařský se po staletí využívá k léčbě očních neduhů. Nejoblíbenější jsou kapky a bylinné čaje
Přečtěte si také:

Světlík lékařský se po staletí využívá k léčbě očních neduhů. Nejoblíbenější jsou kapky a bylinné čaje

Jitrocel prostřední dlouholistý se od nominátního poddruhu liší tím, že listy v přízemní růžici bývají vystoupavé až přímé. Jsou přitom typicky obvejčité až obkopinaté a mají nápadné řapíky, které bývají stejně dlouhé jako listové čepele. Zároveň má tato rostlina vyšší stvoly a rozměrnější klas. Její výskyt je roztroušený až vzácný. Najdete ji hlavně v teplejších oblastech, kde roste na okrajích křovin a lesů či na slunných travnatých plochách. [16, 17, 18]

K čemu slouží jitrocel prostřední?

Ačkoliv se na první pohled zase tolik neliší od příbuzného jitrocele kopinatého a jitrocele většího, na rozdíl od nich je jitrocel prostřední známý hlavně jako nepříjemný plevel. V nízko sečených trávnících, které plní okrasnou funkci, může utlačovat okolní trávu a dokonce ji úplně zlikvidovat. Bez chemické ochrany se pak lidé jitrocele prostředního jen velmi těžce zbavují.

Na zemědělských půdách se daná bylina vyskytuje pouze ojediněle, takže nemá žádný velký hospodářský význam. Nedá se využít jako pícnina, jelikož ji zvířata odmítají konzumovat. Obsahuje ovšem podobné léčivé látky jako jitrocel kopinatý (pouze v nižším objemu), a proto někteří lidé navrhují použití jitrocele prostředního v lidovém léčitelství. Sliz vyrobený ze semen se dá aplikovat například ve formě nenásilného projímadla. [19, 20, 21, 22, 23]

Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, practicalplants.org, powo.science.kew.org, gbif.org, britannica.com, biolib.cz, agromanual.cz, naturabohemica.cz, web2.mendelu.cz, flora.upol.cz, botany.cz, kvetenacr.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?